Cudzinec

Jedná se o celkem povedený horůrek, který je kombinací duchařiny, voodoo černé magie a zombie pandemie. Nejprve jsem měl pochybnosti neboť je film poměrně dlouhý a já si tak několikrát říkával:,,kdyby byl film kratší, bylo by to na čtyři hvězdy." Nicméně konec byl velice vydařený a překvapil dokonce i diváka, který už v hororech viděl snad všechno. 75% PS: to jsou všichni jihokorejští policajti takoví přizdisráči? První polovinu filmu si nechávali všechno líbit a přišlo mi, že snad ani u sebe nenosí žádné zbraně. (27.05.2021)

Od osmdesátých letech, kdy sekal Hong Kong zaklínačské horory jeden za druhým jako Baťa cvičky, už přeci jenom nějaký tem pátak uplynul, tak jsem si říkal, zda takový specifický žánr může fungovat i dnes... Může a skvěle... Gokseong je toho totiž dokonalým příkladem... Doplňující směsice různých hororových subžánrů s hutnou, neustále se stupňující atmosérou, přesvědčiví herci, pěkná práce s kamerou, nádherné prostředí a k tomu pěkný, ne zcela jasný závěr dělají z tohoto kusu lahůdku pro fajnšmekry... Ani trochu delší stopáž není na škodu, takže, co více si přát? Snad už jen další takový film... (21.02.2017)

Dlouhý to je, ale pořád je to pekelně hutná bramboračka, v níž se mísí kriminální thriller, jemnej humor a zaklínačskej horor, jak ho rád preferoval Hong Kong zejména v 70. a 80. letech. S přihlédnutím na to, že tu významnou roli hrajou šamani, halucinogenní houby a jeden Rohatej, mohl by se tenhle vál zdát jako přeplácanej, ale věřte, že příběh ve vážný rovině nejen funguje, ale postupně i skvěle graduje a po ne zcela jasnym závěru dokonce škemrá o další nášup. (06.10.2016)

Kvílení mixuje žánrové zaradenie a aj výsledné dojmy. Dostávate mysterióznu kriminálku, vymietanie diabla, zombie a rodinné drama v jednom. Hlavný hrdina je neambiciózny dedinský policajt, ktorý neprekypuje šikovnosťou. Postupne sa však chtiac-nechtiac musí pochlapiť. Spolu s ním prežijete súboj s neznámym nepriateľom, ktorý vyvrcholí do perfektne vygradovanej osudovej voľby. Kvílení necháva zopár nezodpovedaných otázok, ale nie je to na úkor zážitku (skôr naopak), pretože ten už  nevyprchá. V tých 156 minútach nie sú hluché či zbytočné odbočky. Čo sa týka hereckej stránky, mám na mysli dejovo zásadné postavy, vrátene detskej herečky, tak naozaj áčková squadra. Po prvom pozretí som vedel, že na 100% musí prísť k repríze (dal som si cca pol rok na to). Pocit z filmu sa potvrdil a plná paľba * je jasná. Ak by ste si zostavovali Top 3 roku 2016, tak Kvílení do zoznamu jednoznačne patrí. No a pri zostavovaní Top 5 hororov (bez ohľadu na rok výroby) je účasť tak isto zaručená. (31.08.2021)

Zjednodušeně a povrchně by se možná dalo zaškatulkovat korejskou kulturu jako "něco mezi" kulturou čínskou a japonskou. Ale aspoň podle korejských filmů soudím, že korejská kultura není jen "něco mezi", ale naprosto svébytný fenomén. Syrovost, těžkomyslnost, tělesnost, brutalita, nebo existenciální hloubka korejských filmů mi vůbec nepřipomíná grotesknost a naivitu filmů čínských, nebo popkulturní bizarnost těch japonských. Nejsem tedy na korejský film žádný expert a mluvím teď hlavně o horrorech a dramatech (což mnohdy, třeba i v tomhle případě, splývá). Ale z těch, které jsem zatím viděl, jich jen málo nebylo aspoň na čtyři hvězdy. A Gokseong není výjimkou. Přerod oplácaného buchtovitého bábovky, trapné a komické figurky, v dramatickou postavu velkého formátu, je možná psychologicky nevěrohodný, ale divácky hodně působivý. Málo věrohodná (a od začátku předvídatelná) je i zápletka s nevědomým bojem šamana proti druhému šamanovi, když jen stačilo, aby ten japonský něco žbleptl a nebyl takový tajnůstkář... Ale to nejsou vážné výtky, jen taková malá rýpnutí. A vím, že na to jdu příliš přísně logicky a psychologicky, vždyť je to "jen" horror... Tedy pardon, je to prvotřídní "áčkový" horror. Prvotřídně natočený horror s přesahem do žánru antické nebo shakespearovské tragédie (ehh, to teď ze mne takhle bombasticky mluví moje momentální nadšení a zároveň i má nekritická náklonnost k východní Asii). A prozradím ještě, že závěrečné rozuzlení mi parádně vytřelo zrak, a to mám zatraceně rád. P. S.: A mimochodem - všichni ti západní rychlokvašní režiséři a rychlokvašní rádoby kameramani se svými rozklepanými ručními kamerami, by se měli jít učit točit filmy do Jižní Koreje! (04.10.2016)