Hana a jej sestry

Podle ohlasů, výdělků, Oscarů i pozice u fanoušků jeden ze základních kamenů Mistrovy tvorby. K mému překvapení pro mě nepatří k těm absolutním kouskům a přináší také pár změn do režisérova přirozeného žánru, přesto je to pořád nezaměnitelný Woody. Jeho vztahový labyrint je tentokrát povýšen hned o dvě úrovně výš a dá trochu práci vyznat se napoprvé v rošádě vztahů k bývalým partnerkám, současným příbuzným a potenciálním partnerkám, které jsou současnými příbuznými. Novou tvář tu získává i častý motiv hypochondrie, tentokrát z občasných gagů rozvedený do klíčové linie postavy Mickeyho. S ním spojené hledání ideálního náboženství je pak jedním z nejoriginálnějších Allenových bodnutí do manýrů moderní společnosti. Takže i když je scénář díky více hlavním postavám trochu roztříštěný, hrozně mě baví se na Hanu dívat. Hlavně kvůli kousavým monologům a vyznění plnému naděje a optimismu. (24.02.2008)

Hanu a jej sestry som premiérovo videl pred necelými 20 rokmi. Dnes, po repríze, jednu hviezdičku uberám, pretože som medzičasom pretrpel množstvo Allenových filmov a začínam mať v nich trochu prehľad. Hana a jej sestry patrí podľa môjho názoru medzi lepšie Allenove filmy. Pozitívom je, že sa v ňom ako herec vyskytuje pomerne zriedka a že som sa niekoľko krát aj zasmial, čo je u mňa v prípade jeho filmov veľká vzácnosť. Film je dobre obsadený, dialógy nie sú odfláknuté, mozaika príbuzenských prepletencov je prehľadná, len neviem či mal film k niečomu dospieť a ak, tak prečo sa to nepodarilo. (11.11.2014)

Ne, že by Allen neuměl točit vážné filmy, to nehodlám říct. A tenhle patří k těm lepším. Ale mě Allenovy vážné filmy prostě moc nebaví. Hana má dobře napsané a obsazené postavy, sestra navštěvující punkové koncerty je super, Barbara Hersey je skvělá (nedivím se, že ji v The Entity prznil duch), škoda toho mála prostoru pro Carrie Fisher (vůbec by mi nevadilo, kdyby se prohodila s nesympatickou Miou Farrow) a i ten Allen svou rolí nakonec jinak vážný film trochu rozveselí. (03.03.2016)

Proč nepřiznat, že Woody Allen a jeho poněkud infantilní svět nikdy nebyl tak docela mým šálkem čaje. Na druhou stranu, nezávisle na svých pocitech a sympatiích, nemohu neuznat, že tento Američan je bohem políbený a z jeho ruky vycházejí skvosty, které v paměti zanechají alespoň stopu. Což je v tomto případě současně i moje pokorné doznání. V matné spleti obtížně rezonujících pamětí dominuje Hanina stmelující úloha v rozsáhlé rodině, která je odměňována zneužíváním ("Marto, Marto, pečlivá jsi" pronáší v Novém zákoně Ješua-Ježíš). A pocit, že jsem zhlédl něco hodně krásného, na co bych neměl zapomenout. Jak to dopadlo, vidíte sami. A těch dvacet let mne zas tak moc neomlouvá. Ach jo. (21.04.2008)

Milý a uklidňující romantický film s prvky komedie. Woody Allen rozehrává mozaiku několika příběhů tří sester - křehké Hany (Mia Farrowová), energické Lee (Barbara Hersheyová) a April (Carrie Fisherová), která si "dá" občas kokain a jejich manželů - notorického hypochondra Mickeyho (Woody Allen), záletnického elegána Elliota (Michael Cane) a podivínského malíře Fredericka (Max Von Sydow). Příběhy spolu sdánlivě nesouvisí, ale nakonec se protnou a vrcholí šťastným koncem. Zárukou zábavy jsou opět dobré hlášky ("kašle jak Dáma s kaméliemi"..."tahle běhá se sádlem, měla by si na něj vzít kolec"..."není tvoje neplodnost z masturbace? - nešahej mi na moje koníčky"). (26.11.2005)