Hana a jej sestry

Hanin mozek představuje řídící centrum rozvětvené rodiny. Řeší potíže hádajících se rodičů, pomáhá v žití svým sestrám, bývalé alkoholičce Lee i bývalé feťačce Holly, vychovává děti a ve volných chvílích dumá o tom, jaké to její dosud spolehlivý manžel Elliot před ní skrývá tajemství. Do rodinné pohody se ještě občas vetře Hanin bývalý bezspermiózní manžel Mickey se svými neodkladnými hypochondrickými a náboženskými problémy. Postavy jsou tedy jasně dané a životní osudy jednotlivých rodinných příslušníků se pomalu začínají proplétat. (11.09.2009)

Woody Allen tak, jak ho mám nejraději - v poloze konverzační tragikomedie rozpitvávající rodinné a milostné vztahy. Píše a točí o lásce, žárlivosti, rivalitě, nevěře, ambicích, výčitkách a o spoustě dalších pocitů a jevů, které nás obklopují. Opírá se o výborné herce, kterým vkládá do úst hodnověrné a přitom velmi kvalitní dialogy. Jeho postavy nešustí papírem, jsou to lidé z masa a krve, kteří dokážou udržet divákův zájem až do konce. Scénář je odlehčen dlouhou řadou vtípků, Allen tradičně zhazuje všechny možné autority a hodnoty ("Nemůžeme to pustit na obrazovku. A proč?, Pedofilie je už dneska banalita, ostatně nikoho jsem nejmenoval, papež není jméno jenom funkce."). Nešetří ani svou osobu, jeho hypochondrický televizní režisér Mickey je dokonalou parodií sebe sama. Důležité je pozitivní vyznění snímku - jeho hrdinové přes všechny průšvihy k sobě nacházejí cestu a dokážou rodinu udržet a rozšiřovat i bez záplavy patosu, laciného sentimentu a mravoučných řečí tak častých v amerických rodinných filmech. Na první pohled nenápadný, ale o to působivější snímek o lidech a jejich životních hodnotách. Jako už několikrát, i tady rozdělil Allen svůj film na řadu kapitol, které oddělil nadpisy. A stejně jako jindy si neodpustil do filmu zarámovat své dvě velké lásky - jazz a New York. Celkový dojem : 95 %. (17.08.2008)

Podle ohlasů, výdělků, Oscarů i pozice u fanoušků jeden ze základních kamenů Mistrovy tvorby. K mému překvapení pro mě nepatří k těm absolutním kouskům a přináší také pár změn do režisérova přirozeného žánru, přesto je to pořád nezaměnitelný Woody. Jeho vztahový labyrint je tentokrát povýšen hned o dvě úrovně výš a dá trochu práci vyznat se napoprvé v rošádě vztahů k bývalým partnerkám, současným příbuzným a potenciálním partnerkám, které jsou současnými příbuznými. Novou tvář tu získává i častý motiv hypochondrie, tentokrát z občasných gagů rozvedený do klíčové linie postavy Mickeyho. S ním spojené hledání ideálního náboženství je pak jedním z nejoriginálnějších Allenových bodnutí do manýrů moderní společnosti. Takže i když je scénář díky více hlavním postavám trochu roztříštěný, hrozně mě baví se na Hanu dívat. Hlavně kvůli kousavým monologům a vyznění plnému naděje a optimismu. (24.02.2008)

MILIONY KNIH OD VŠECH TĚCH MYSLITELŮ. ALE O VELKÝCH OTÁZKÁCH VĚDÍ TO, CO JÁ. PŘEČETL JSEM SOKRATA. SOULOŽIL S CHLAPEČKY, CO TEN MĚ NAUČIL? A NIETZSCHE S TÍM SVÝM VĚČNÝM NÁVRATEM. BUDEME PRÝ VŠECHNO VĚČNĚ PROŽÍVAT ZNOVU. ZASE SE NUDIT NA LEDNÍ REVUI. A FREUD, TEN PESIMISTA! MĚ PSYCHOANALÝZA NEPOMOHLA. MŮJ ZHRZENÝ DOKTOR SI POŘÍDIL OBČERSTVENÍ. TIHLE CHUDÁCI CHTĚJÍ ZABRÁNIT CHÁTRÁNÍ...TO JE SMUTNÉ, JAK SE LIDI MUČÍ CVIČENÍM. SNAD MAJÍ PRAVDU BÁSNÍCI. HLAVNÍ JE LÁSKA. (28.11.2005)

Woody byl asi zrovna šťastně zamilovanej. Jinak si tu pozitivní atmosféru a happy-end nedokážu vysvětlit. Zase jsem se skvěle pobavil a dozvěděl spoustu nového o životě - a znovu trochu jiným, tentokrát takovým příjemně láskyplným způsobem. Se špetkou nadsázky by se dalo říct, že kde má Tim Burton Velkou rybu, může se Woody pochlubit Hanou a jejími svéráznými sestrami. (20.03.2004)