Kamera:
Stéphane FontaineHudba:
Ludovico EinaudiHrajú:
Omar Sy, Charlotte Gainsbourg, Tahar Rahim, Izïa Higelin, Issaka Sawadogo, Hélène Vincent, Christiane Millet, Jacqueline Jehanneuf, Liya Kebede (viac)Obsahy(2)
Samba se do Francie přistěhoval před deseti lety ze Senegalu. Pracuje načerno v různých zaměstnáních a doufá, že brzy dostane povolení k trvalému pobytu. Jeho neradostná rutina se změní, když potká Alice – manažerku, která trpí syndromem vyhoření a dobrovolnickou prací se snaží dát svůj život zpátky dohromady. Brzy mezi nimi vznikne křehké pouto. Jejich vztah se však nesetkává s pochopením okolí: Sambův strýc synovce varuje, že jej žena opustí, jakmile bude psychicky zase v pořádku, a Aliciiny kolegyně jí zase vyčítají, že si od klienta neudržela profesionální odstup. (AČFK)
(viac)Videá (4)
Recenzie (137)
Francouzskou schopnost jemně zabudovat do svých zábavných filmů vážné sociální téma asi nikdy nepřestanu obdivovat. I tady příběh není typická hihňárna, ale je ti při jeho sledování příjemně, máš úsměv na rtu, ale pak přijde scéna, která připomene, že život umí dávat i facky a pak ten mráček zase odpluje a je fajn, ale jen to dý doby než se zase zatáhne. Je to hrozně šikovně odvyprávěný, filmařský cit je znát v každým záběru a pokud jde o herce, tak ty jsou super úplně všichni, ale Charlotte mě tady byla hrozně sympatická, takový pohodový trdýlko se srdcem na správným místě. Tímto bych chtěl poděkovat uživatelce Aurorka85 a uživateli Claudel, za mimořádně spontální přesun z hospody v Dejvicích na Febiofest na Smíchově, kde každá minut měla svou roli a Aurorce85 ještě spešl díky za výběr filmu a pozvánku navrch. Takhle neplánovaný nálet na kino jsem ještě nikdy neuskutečnil. ()
Ano, určitě u mě utrpěla očekávání, která jsem po Nedotknutelných logicky měl. Ale i bez nich by se mi to nelíbilo, protože to bylo hrozně o ničem. K tomu se mi nezdála ta očividná objednávka EU (viz verbal), která z toho čišela tak mocně, až mi vichr z obrazovky rozcuchal ofinu. Sračka, která mě navíc netrefila ani vnitřně. 30% ()
Jsem vážně fascinován tím, jak umně dokáží Francouzi namíchat skvělé sociální drama, které obsahuje i citlivě dávkovanou formu komedie. Upřímně, nevím, zdali to někdo dokáže lépe. Samba totiž právě tohle symbiotické spojení nabízí, přičemž jako pomyslnou třešničku na dortu, vyjma skvělého a hutného příběhu, nabízí i skvělé herecké obsazení, z něhož nejvíce vyčnívá Omar Sy. ()
Odvaha niterných zátočin. Osmělit se, nadechnout, odbourat a pláchnout pozemské tíži. Znovu je postavil na nohy. Naučil nové životní kroky. Smyl černé myšlenky, vytavil poezii, ten osvobozující, zprvu platonický, magický cit, vložený do dvou srdcí. Nedotknutelná melancholie se rozplyne. Rozprostřené, jemné romantické vlnky oblaží. Není sama, není sám, odráží v sobě navzájem jímavost a vláčnost gest, silný, člověčí šarm. ()
No, spíš bych to viděl na valčík... Takové to točení se po place bez cíle a jen s občasou otočkou. Hlavně nešlápnout nikomu na nohu! Postrádá to lehkost a upřímnost Nedotknutelných, i když se to Einaudi snažil zakrýt použitím stejných hudebních motivů. Neříkám, že některé taneční kroky nestojí za podívanou, ale bohužel utopené v balastu je může člověk "proklimbnout". Příště bude lepší, když se Nakache a Toledano místo nošení trik pro štěstí, budou věnovat scénaři a režii. Nic naplat, ani Omar ani Charlotte celý snímek neutáhnou, ač se hodně snaží... ()
Reklama