Boj

„Tati? Je pravda, že jsi zabil nějaké děti?“ Sice jde o mé první setkání s Lindholmem jako režisérem, ale po Honu, kde byl spoluscenáristou, jsem měl určité očekávání i od Boje. Ten klade důraz na uvěřitelnost a civilnost. V první půli hlavně skrz vojáky; ač vycvičení, stále to jsou lidé s emocemi (pod extrémním tlakem), žádné necitlivé stroje na zabíjení (zdravím Hollywood). Ale i ty pasáže z Dánska mají svůj důvod. A zhruba po hodině se tam děj přesune úplně a tvůrce staví obtížné morální dilema nejen před obviněného, ale především samotné publikum (a to ví, jaká je pravda). A pokud v první půli divák třeba sem tam poleví v pozornosti (scény z Dánska a „bezpečí“ základny), tak v té druhé sleduje celý proces (avšak už i ty domácí scény) s velkým napětím. Konec pak působí silně emocionálně i bez velkých gest a přitom citově nevydírá (stejně tak to je u zničujících otázek dětí na otce). Škoda jen toho tempa v první hodině a pak labilního chlapa (čekal bych odlet domů už po „oné“ události), ale celkově dávám silné 4*. (13.07.2016)

Nelze než tleskat scénáristovi a režisérovi v jedné osobě. Psychologické drama má jasné právní vyjádření v osvobozujícím výroku poroty, ovšem v lidské rovině nejen divák ale i hlavní hrdina odchází s mnohými dilematy v duši. Herci bezchybní a až sušší ve svých rolích, což zdůrazňuje autenticitu celého filmu. Kontrast kamery válečného Afganistánu a poklidného Dánska jedinečný, umírají tam děti... (11.02.2016)

Danové se svému působení v Afghánistánu díky ztrátám v provincii Hilmand věnuji docela často. Příkladem mohou být třeba Bratři od Susanne Bier. Možná i Boj se dočká amerického remaku. Boj má na rozdíl od Bratrů jiný úhel pohledu na válku, ale opět je to především svědomí se kterým se musí hlavní postava srovnat. Zde však je několik otázek, které nemusí být jasně zodpovězeny a nastává nejistota, zda jsou rozhodnutí správná a či nesprávná. Rozhodnutí, jsou soudy souzená a nesouzená. Ale i nesouzená (neplést s neodsouzenými) špatná rozhodnutí jsou souzená vlastním svědomím. Pokud tedy člověk svědomí má. (08.05.2016)

Nominácia na Oscara nebola hlúpou a musím povedať, že vo filme sú veľmi dobré a efektívne momenty. Myslím si, že "boj" sa v tomto filme dá chápať dvojako. Vojna v Afganistane a súčasne tu máme aj boj hlavného hrdinu sám so sebou po tom, ako sa Claus nerozhodne zrovna najlepšie vyriešiť situáciu. Ale zúfalé riešenie zachráni jeho ľudí na bojisku. Film vyzerá veľmi dobré, je v ňom skvelá hudba, pôsobí autenticky a dáva nám neustále najavo psychickú stránku týchto postáv. Neviem čo by som ešte povedal, no musím povedať, že nás skutočne dostane do vojny a prežijeme ju spolu s našimi hrdinami, no súčasne prežívame aj dilemu hlavného hrdinu, ktorý si veľmi dobre uvedomuje celú vážnosť situácie. Podľa mňa je "Krigen" skutočne hodný toho, aby ste si ho pozreli. Hodnotenie: A- (24.04.2016)

Tobias Lindholm pečlivě vybrousil další psychologické drama, které pokládá aktuální otázky ohledně práva, morálky a podobných v dnešním světě čím dál nejasnějších pojmů. Film, ve kterém není jediná nadbytečná ani chybějící scéna, a přitom nepůsobí vykonstruovaně. Film, který je podle mého přesvědčení lepší i důležitější než oscarový favorit Saulův syn. A herci v hlavních rolích jsou opět výborní (90%). (20.06.2016)