Zimní příběh

Zimní příběh je pro mě nejméně povedenou částí cyklu Příběhy čtyř ročních období. Především hlavní hrdinka mi byla velmi nesympatická svým jednáním a její myšlenkové pochody, to bylo něco, co na mě bylo až příliš. Kdyby na mě s tímhle přišla, tak ji vykopu ze dveří. Její dva partneři byli každý svým způsobem totální magoři. Bohužel se vytratila i tak skvělá poslouchatelnost dialogů z předchozích dílů. Po předchozích příbězích, a především po Letním a Podzimním příběhu, si Příběhy čtyř ročních období zasloužily lepší ukončení. (08.05.2007)

Zvláštní film, zvláštní. O ženě, která neví, co chce. Docela mě i někdy sr**a tím svým tvrdohlavstvím a také svými skeptickými názory. Konec mi přišel takový moc rychlý. Musím ale pochválit tu malou holčičku, která byla velmi miloučká a hrála na výbornou, na to kolik jí bylo. Nejvíc se mi líbily asi ty dialogy o filosofii, které byly zajímavé. Rohmer krásné zakončil svou sérii, jen ten Podzimní příběh mě nějak nezaujal, ale to je nejspíš moje vina. Vina mého vkusu. (21.05.2009)

Felicie to má v živote komplikované. Chodí s dvoma mužmi, ktorí o sebe vedia, našťastie majú dosť sebauvedomenia, že sa spolu všetci pekne v trojici nestretávajú. Pekná, inteligentná, ale zvláštna žena má aj malú dcérku, navyše premýšľa o Bohu a o reinkarnácii. A ešte je tu niekde v pozadí muž tretí, ktorý je kľúčom k vyriešeniu základného problému. Rohmer sa nehrá na žiadnu realitu, ale skúma ženskú dušu, náturu, povahu, ako chcete. Všetci muži hrajú jej hru, čo by samozrejme v skutočnosti neboli ochotní absolvovať, ale na tom v tomto prípade nezáleží. Rohmer tak nakrútil modernú verziu Jules a Jim a pokiaľ budete mať problémy s Feliciinou povahou a nebudete ju brať ako Rohmerov konštrukt stvorený kvôli skúmaniu podstaty ženskej duše, tak budete mať veľký problém aj so samotným filmom. (27.08.2019)

Rohmerovo "čtvero ročních období" - toť tetralogie vskutku volně plynoucí, nikam se nehonící, chvílemi příjemná, až hezká (třebaže právě na Zimní příběh to sedí nejméně), ale zároveň i mírně nesympatická, neboť dialogy mezi postavami jsou až příliš citově otevřené - člověk má pocit, že pokud by se takto opravdu normálně bavil se svým partnerem (popř. přáteli, rodinou), vytratí se ze vztahu všechno kouzlo, nezůstanou žádná tajemství a nebude už co objevovat - a to je přece špatně - nebo ne? I přesto je fakt, že Rohmer filmy o vztazích umí a určitá osobitá (a chvílemi snad i krásná) poetika se v nich nezapře - jen ta otevřenost je vesměs až příliš nereálná, příliš chladná, příliš... neosobní (paradoxně). (04.04.2007)

Chuděrka nevěděla co vlastně chce, koho skutečně miluje a co se životem dál. Její dávný sen je už v jejích očích dávno ztracený, ale život je někdy jedno velké překvapení a to nám v závěru Eric naservíroval. Je to možné? Stává se to ? Na filmovém plátně je možné skoro vše, ale i sám život nás někdy dokáže nečekaně překvapit, ale žel, často se to nestává. Z cyklu čtyř ročních období jsem viděla pouze dva, kde mně přece jen trochu víc oslovil Letní příběh. (01.06.2015)