Pride

LGTBMS (čert aby se v těch zkratkách vyznal...) zase trochu jinak, samozřejmě sice s typicky sladkobolným nádechem, ale tentokrát hlavně s trochou zapomenuté historie. Přestože mě na film nejvíce nalákala známá herecká jména, jmenovitě Joseph Gilgun, Andrew Scott, Dominic West a Bill Nighy (leč jen poslední dva z nich dostáli očekáváním), nakonec to jsou především velšští kopáči a jejich proměna ze zatrpklých buranů, kteří mě na Pride oslovili nejvíc, a kteří jako jediný ten titulní pocit dokázali vzbudit. Jejich ulítlých babiček nakonec ve filmu není tolik, jak by se z traileru mohlo zdát, a humor, o který se z velké části starají ony tak není nijak křečovitý a k propíranému tématu tak akorát pasuje. Jen ty dvě hodiny jsou na tak přímočarý film až příliš. (05.01.2015)

Netradičné spojenie dvoch klubov, no ktoré prinieslo svoje ovocie. Minimálne vo význame všeobecnej tolerancie a ľudskosti. Veď nie je dôležité kto odkiaľ pochádza, či je biely alebo čierny alebo má rád makové alebo orechové, dôležitejšie je to, čo nosí v sebe a čo dáva ostatným. Námet síce nie je jeden z mojich najobľúbenejších, no i tak ma film dokázal pohladiť na duši. Príjemné, pozitívne, miestami úsmevné a hlavne veľmi ľudské. Slušný nadpriemer. 80/100 (30.01.2019)

Toto presne očakávam od britskej dramédie. Chvíľu smútok a hneď zas na to vtip. Fantastická atmosféra a hudba. Naozaj zaujímavý príbeh podľa skutočnej udalosti. Kopec známych, ale aj menej známych hercov, ktorí hrali výborne. Bill Nighy a Imelda Staunton boli jedineční a poprosím viac skvelých rolí pre Georga MacKaya. Bavila som sa výborne. (06.09.2015)

Výborná britská dramedie z dob vlády kontroverzní Margaret Thatcherové. Scénář je sice poněkud slabší a dost klouže po povrchu (tak hladká jednání mezi zástupci gayů a leseb a horníky nemohla být úplně jednoduchá, jak prezentuje film), nicméně všechno ostatní už je v pořádku. Především herecké výkony (od rázné Imeldy Staunton přes civilního Billa Nighyho k neexhibujícímu Andrew Scottovi) jsou úžasné, několik záběrů na velšské hory vyloženě nadchne a k tomu pár vtipných momentů a báječný osmdesátkový soundtrack. Závěr sice osciluje mezi dojákem a patosem, ale režisér naštěstí nic nepřehání. Jo a díky za cameo Russella Toveyho. (28.04.2015)

Ostrovy mají spoustu ohromně sympatických tváří a já mám hodně rád tyhle "potkávačky", kdy se větší množství těch nejsympatičtějších nahustí do jednoho příběhu (Boat that rocked, Calvary). Pride má eso v podobě Andrewa Scotta a nostalgické pomrknutí po tom největším a nejfrajerštějším zmetkovi z Misfits. Jenže asi to na nějakou trvalku a hlubší dojem není dost. Stejně jako třeba u americké The Help je to film o odvaze bez vlastní odvahy. Příliš obroušené hrany značí nikterak hluboce zakouslý výsledek...s tím rozdílem, že u Pride mě to mrzí dvojnásob tolik. Post scriptum ještě přisypu pár plusových bodů filmu a sobě popel - o těhle událostech jsem do včerejška neměl ani ponětí. Shame on me. (13.09.2015)