Svéráz národního rybolovu

Rozjímání party Rusáků o všem možném (o životě, o vodce, o vodce, o vo...) mě teda vůbec nechytlo. Ruský humor? Je suchý? Ten mají Angláni. A ten beru. Je absurdní? V tom případě nemám rád absurdní humor! Nevím čemu se mám smát, co je zde vtipný. Pravda, občas malý úsměv. Ale opravdu jen občas. Možná to chce jen najít správnou cestu. Za pomocí vodky. Ale když já mám doma jen slivovici.... . (27.03.2007)

Krásná odlehčená sonda do ruské duše - do jejích zákoutí, která můžeme jen obdivovat a do jiných jejích zákoutí, kterých se můžeme jen bát. Menším problémem pro neznalého diváka může být pochopení faktu, že Svéráz je filmovou komedií s pouze velmi mírnou nadsázkou, přesně takhle to totiž v Rusku skutečně chodí, o bizarní obrazy není nouze (v roce 1998 jsem byl na vědecké konferenci pár set kilometrů od Moskvy, první den byl oběd situovaný do hezkého přírodního parku obklopujícího větší usedlost, který si důstojností nezadal s podobnou akcí někde v Anglii -do té doby, než se v půli oběda objevilo mezi stromy stádo krav s pasákem, které si svou každodenní cestu přes pozemek, kde se momentálně nacházely naše stoly nenechalo vymluvit...), ale lidé spolu žijí v takové nějaké užší pospolitosti, přesně jako ve filmu. A pozor - ta mírná nadsázka se netýká vodky, tady je film zcela realistický. (01.11.2008)

Tuhle vskutku svéráznou chuťovku nelze hodnotit na základě jejích filmařských kvalit - ty zde totiž opravdu nejsou důležité, přítomné a koneckonců ani kýžené. Kouzlo tkví jednoduše v nekonečné absurdnosti podávané skrze vodku, ožralou filozofii a další vodku tak přesvědčivě a neodolatelně, až podezírám tvůrce, že netočili ironickou komedii, ale seriózní sociologickou studii vypité severské nátury. Rozhodně tomu napovídají herecké výkony, které mi připadaly jakékoli, jenom se střízlivé, hodně šílených, ale suše podávaných vtipů, a konečně míra sebezesměšňování tak objemná, až chvílemi těžko uvěřit, že v realitě to na ruském rybolovu chodí nějak jinak. Hlavně je to ale hodně vtipné a navzdory stagnujícímu příběhu i celkem nápadité, plus naprosto bravurní český dabing... (15.08.2016)

Tenhle film bohužel není vůbec tak podařený, jako Svéráz národního lovu. Příběh vaří z vody, skoro bych to přirovnal k lacinému humoru z Kameňáků. Parta Rusů se vylodí v chatové kolonii ve Finsku, pak se tam vrací pro zapomenuté bedny s vodkou... bohužel Rusové ve Finsku působí buransky - autenticky - tady se mi nějak ztrácí kde je v tomhle příběhu nadhled. Tohle nemělo větší smysl než ještě něco vytěžit z ohlasu Svérázu nár. lovu. (22.02.2009)

"Pouť po nekonečných prostorách ruské duše prostřednictvím vodky a rybalki" by se podle mne jednou větou dalo vyjádřit, oč zde kráčí. Vždycky jsem si myslel, že tvrzení o vztahu rusů k alkoholu jsou přehnaná, ovšem jen do doby, kdy jsem se pracovně kontaktoval s partnery na ukrajině. Po třech dnech pijatiky, aniž se cokoliv udělalo, jsem nechápal, jak je možné, že celý ten ruský aparátský moloch může vykazovat vůbec nějaké pozitivní výsledky. Nemá to sice logiku, ale musel jsem uznat, že vývojem situace a vinou mnoha omylů a pokřivení se kýžený výsledek, kupodivu často pozitivní, nějak dostaví a cestu si najde. Pro někoho je to možná tragédie, pro někoho životní filosofie, ale plukovník říká v jednom se svých proslovů v přeneseném slova smyslu obrovskou pravdu v tom, že vodka, ač je ve své podstatě zhoubou národa, jej také stmeluje. Snažit se tedy v rusku zrušit vodku by bylo z krátkodobého hlediska asi to samé, jak se pokoušet přesvědčit indy, aby žrali krávy, když nemají co do huby. No a o tom to všechno je. (05.06.2008)