Druhá šanca

Pro mě jen stěží uvěřítelný fillm, což se týká hlavně příběhové stránky. Těšil jsem se na zajímavou a napínavou detektivku a na konci jsem nucen konstatovat, že jsem malinko zklamán. Jediným pozitivem byl pro mě herecký výkon Nikolaje, který si svého "hodného" taťku šmoulu zahrál opravdu s chuťí. Jinak jsem se moc nebavil, nebyl napnutý a když připočtu nelogické chování,(hlavně) Andrease, tak se vůbec divím, že jsem tomu dal dneska tolik. Druhá šance je jen velmi průměrná detektivka, která se nejspíš Dwejnovi za pár dnů, či týdnů vykouří z hlavy. (05.11.2015)

Čeho je moc toho je příliš a zdejší zápletka i vyhrocenost mnoha situací mi přišla za vlasy přitažená a prostě over the top. Nikolaj Coster-Waldau je výborný herec, který ze sebe dokáže vyždímat silné emoce, je-li třeba, ale tady se prostě chová jako idiot a nemůže se pak divit, že se mu to začne vracet. Lhala bych, kdybych tvrdila, že se dokážu vcítit do otce, kterému právě zemřelo novorozeně, ale člověk snad prostě nejde a nešlohne někde nějaký jiný a nevezme ho domů a neřekne labilní manželce, že sehnal jiný dítě, a že všechno bude v pohodě. Tomu, co se dělo potom, jsem se proto vůbec nedivila a ani mě to upřímně moc nebralo. Dost mě mrzel naprosto nevyužitý opilec Ulrich Thomsen, který je tam fakt zbytečně, jeho příběh je zcela vedlejší a nefunguje ani jako přítel hlavního hrdiny. Naopak kdo se mi hodně líbil byl druhý Nikolaj Lie Kaas, ještě jsem ho v tak odporné roli neviděla a až mě mrazilo, jak dokonale dokázal zahrát takového vymaštěného sfetovaného tupce, všechna čest (ale radši ho mám jako sympaťáka). Pochvalu zaslouží i obě hlavní ženské postavy - vyšinutá Maria Bonnevie, ten její vytřeštěný pohled se fakt zapamatuje, a pak junkie matka Lykke May Andersen, která se mi z celého filmu líbila asi nejvíc. O to víc, že je to její první role. No upřímně nic moc. Možná kdyby se z filmu nějak vypustilo to ukradené dítě, bylo by to uvěřitelnější. Stojí za zhlédnutí pro dobré herecké výkony. Jo, a scény z feťáckého doupěte s pokaděným miminem jsou fakt humáč největší. (05.01.2017)

Susanne Bier natočila film s celou dánskou hereckou špičkou, že by sa skôr hodilo, keby to bol seriál. Kľudne to mohli byť tri časti po päťdesiat minút a trochu viac rozvinuté. Viacej namotávok, viac napätia, trochu nejakej tej paranoje a kecov okolo a moli byť kvalitné štyri hviezdičky.Takto som mal pocit, že to všetko bolo natlačené dokopy, len aby to bolo... (23.06.2015)

Sic těhulkám, čekalkám, těšilkám ani snažilkám bych film rozhodně nedoporučil, protože realistická figurína mrtvého nemluvněte se válí před kamerou celkem často, zklamalo mě, že pod prvotní šokantností se skrývá v zásadě dost konvenční drama. Problémem je sice docela zajímavě se vyvíjející, ale totálně na kost ohlodaný scénář, který v žádné scéně neobsáhne víc, než posun děje o kus dál. Jednotlivé postavy jsou tak pouze proměnnými v geometrickém příkladu, do kterých nevidíme více než ona několikadenní zápletka potřebuje. Nejvíce to odnáší právě protagonista, ke kterému není lehké si udělat vztah, protože nevíme, jestli je to citlivý milující otec a manžel nebo pragmatický sociopat. Což dle všeho nebylo záměrem. Někomu to může připadat naopak jako ucelený scénář, mně to přišlo jako jeho špatné filmové zadaptování. (17.05.2016)

Spoilery! Bylo pro mě příjemným zpestřením vidět Nikolaje se všemi částmi jeho těla. A vůbec zde bylo více krajně netradičních věcí. Našel si kupříkladu manželku, se kterou nesdíleli společnou DNA, ba dokonce rovnou zplodili potomka, který měl vůbec poprvé naději, že by se nestal všemi nenáviděným retardem. Jeho osud ovšem zůstane navždy zahalen rouškou tajemství, neboť se miminko rozhodlo, tento náš úžasný svět opustit. Pravda, nerozhodlo se úplně dobrovolně. Miminka se totiž v útlém věku sama rozhodovat neumí. Nikolaj si také vůbec poprvé vyzkoušel zahrát místo tatínka maminku. A celkem vzornou. Nevím, jak ostatní hodnotitelstvo, ale já ten Nikolajův čin nemohu hodnotit nějak negativně a opovrhovat jím. Prostě se naskytla situace, kdy se mohl alespoň do určité míry zavděčit všem. O dítě se je třeba do určitého věku starat a když divák sleduje dosti explicitní záběry toho, kterak se dítě doslova topí ve vlastních sračkách a najíst dostává pouze tehdy, když je alespoň jeden z jeho vyfetovaných rodičů trošku při smyslech, tak to mi jako starání se moc nepřipadá. Vlastně záběry zanedbaného dítěte v dosti pochybné rodince, jsou vlastně tím nejlepším, co snímek nabízí. Jinak to není až takový skvost. Je fajn vidět, že se čas od času nějaký ten snímek vydaří i režisérce. Snímek doporučuji vidět snad jen mladším párům, které zahrnují své potomstvo přívalem lásky. (15.11.2016)