Déjà vu

Déjà vu je jednou z nejvtipnějších tref do řad velevážené mafie, nadšených budovatelů komunismu i snímků parazitujících na ztrátě paměti. Já se vždy skvěle pobavím při nechápavém počínání soudruha Američana, jenž se ocitl ve světě, kde dolary nejsou peníze, samostatný pokoj v hotelu by žádal jen ukrutný sobec a entomologové s puškou v ruce přispívají k ochraně světového míru. (10.10.2011)

Jerzy Stuhr v roli proslulého nájemného vraha mi tentokrát příliš nesedl. Podává sice kvalitní výkon, jak to ostatně v jeho případě je skoro vždy, ale vtipné situace, jenž prožívá v budovatelské zemi a které nejspíš vypadaly dobře ve scénáři, jsou mnohdy dost neuměle ztvárněné. Dokonce jsem měl vlastní déjà vu u některých vypadajících jak z hloupé německé komedie osmdesátých let. Vtipné momenty tu samozřejmě jsou a humor parodických situací je jasný, avšak režisér bohužel mnoho z nich asi zaspal a nějakou tu roli dostal každý kolemjdoucí. Řekl bych, že film nejvíc doplácí na nízký rozpočet a euforii přelomových let. Je to průměr a nic víc, nezachraňuje to ani těch několik obstojných vedlejších výkonů. (03.11.2013)

Bývalý mafián se ukrývá v zemi svých předků, v zemi neomezených možností, v Sovětském Svazu - konkrétně v Oděse. Mafii se to ale moc nelíbí, a tak na něj vyšlou jednoho z nejlepších agentů, Johna Pollacka. Ten v přestrojení připlouvá do Oděsy, ale aby našel svůj cíl, bude si muset poradit řadou nástrah - počínaje uvítacím výborem pro prvního amerického občana, německým sportovním týmem cyklistů či jen s úplně jinou mentalitou místního obyvatelstva ... Za základě komentářů jsem se na film těšil, boť třeba Sexmise patří k mým nejoblíbenějším filmům. S tímto filmem se mi ale zdá, že Juliusz Machulski šlápnul trochu vedle. Spousta vtipů nebo pokusů o zápletku působí nadmíru trapně a neoriginálně, a skoro mi z celého filmu vyčnívá snaha si ze Sovětského svazu, po pádu železné opony, co nejvíce udělat srandu. Navíc je celý film (alespoň v českém dabingu) hodně uřvaný, a vítající svazačka mi šla na nervy mnohem víc než hlavnímu hrdinovi. Marně přemýšlím, zda jsem se ve filmu alespoň jednou upřímně zasmál - ale přijde mi snad že ani ne. Škoda.. (19.04.2014)

Mafiánské filmy mě nikdy moc nebavily, nemám je vůbec nakoukané a jestli se má tady na ně objevovat spousta odkazů či narážek, nedokážu je patřičně docenit. Naštěstí tady jde o parodii, která spolehlivě funguje i sama o sobě a ke všemu si ještě během putování amerického gangstra Ukrajinou 20. let minulého století dokáže střílet nejen z amerických mafiánů, ale i z naivních přívrženců budování socialismu. Juliusz Machulski se opět ukázal jako polský specialista na originální žánrové komedie a v době routící se železné opony našel ojedinělý námět v humorném střetu těchto dvou protikladných světů. U mě zde opětovně zabodoval svižným tempem, napínavým dějem, nespočetného množství vtipných a originálních situací (...natáčení slavného filmu se zásahem do historie, synkopické trio v hotelovém pokoji... atd. atd.) a navrch i kouskem přesahu. Sice nejsem z Déjà vu nadšen tolik, jak bych mohl být, na jedinečnost vrcholní Machulského spolupráci s Jerzym Stuhrem v podobě Sexmise to úplně nedosáhne, blonďatá svazačka mě otravovala zhruba stejně jako Pollacka a význam některých praštěných scén (Hitler jako součást nějakého tria cyklistů?) jsem asi úplně nepobral... ale jinak dobrý, hodně dobrý. [75%] (11.08.2021)

"Guten tag, soudruhu Američane!" Tak tady chudák zabiják Johnny Pollack (krycí identita entomolog) neměl šanci. Profesionální kapitalista byl přes veškerou snahu semletý nadšenými budovateli socialismu ( "Jak se má soudruh Charlie Chaplin?"). Kurz 61 kopějek za dolar sice Johnnym ještě neotřásl, ale následující ztráta všech životních jistot ho tak trochu odvedla od mafiánské střelby na cíl. Tohle je jeden z nejlepších kousků, který socialistická kinematografie svědomitě neuložila do trezoru. (17.01.2009)