Réžia:
Tage DanielssonScenár:
Astrid LindgrenHudba:
Björn IsfältHrajú:
Hanna Zetterberg, Dan Håfström, Börje Ahlstedt, Lena Nyman, Per Oscarsson, Med Reventberg, Allan Edwall, Rune Andersson, Tommy Körberg, Henry Ottenby (viac)Obsahy(2)
Ronja se narodila za jedné velice bouřlivé noci loupežnickému vůdci Mattisovi. Za té bouřky hrom uhodí do Mattisova hradu a rozlomí ho napůl. Po letech se v druhé půlce hradu usadí nepřátelská banda loupežníků s vůdcem Borkou. Tomu se tu stejnou noc jako Mattisovi narodil syn Birk. Birk se seznámí s Ronjou a stávají se z nich nejlepší přátelé. Sváry mezi oběma tlupami ale pokračují, a tak se děti rozhodnou, že utečou. Mattis řekne, že Ronja už není jeho dcera a uzavře se do sebe. Birk s Ronjou žijí v jeskyni v lese, dokud nepřijde zima. Pak se objeví Mattis a požádá ji o odpuštění. Oba dva se vrátí domů. Obě loupežnické bandy se spojí a uspořádají hon na vojáky, kteří je v lese ohrožují. Nakonec se rozhodnou, že se spojí napořád a Mattis s Borkou svedou souboj o vůdcovství... A kdo vyhraje? Nechte se překvapit...
Film Ronja, dcera loupežníka vznikl podle stejnojmené knihy Astrid Lingrenové, která by se 14. 11. 2007 dožila 100 let. Ta se stala slavnou především díky své knize Pipi Dlouhá punčocha, kterou napsala na motivy vyprávění na dobrou noc své dceři Karin. Další její knihy, často zfilmované, jsou např. Děti z Bullerbynu, Mio, můj Mio, Bratři lví srdce, My z ostrova Saltkrakan, Karkulín ze střechy a ještě mnohem a mnohem víc. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (195)
Jedna s najpôsobivejších rozprávok môjho detstva. Skvelá literárna predloha Astrid Lindgrenovej nemá chybu a film sa jej drží dosť verne. Je to síce jediná škandinávska rozprávka čo som asi videl ale je vidieť, že tamojší tvorcovia majú trochu iné ponímanie detského sveta ako ostatní. Svedčí o tom celková temnota podaktorých scén ( obliehanie skaly šedými škriatkami ) alebo bezproblémové zobrazenie nahoty ( lietajúce harpie hore bez, banda zbojníkov v snehu dole bez ). Celkovo je však Ronja aj po viac ako dvadsiatich rokoch nezabudnuteľná záležitosť. ()
Povtůrka podivná. Nejlepší severská pohádka co znám se spoustou pro mě ve svém útlém věku neznámých bytostí. Trikově rovněž na svoji dobu báječně zpracováno. S odstupem času tato opravdu výjimečná a krásná pohádka neztrácí nic na svém půvabu i po takřka pětadvaceti letech. Všechny Hobity i s prstenama strčí s přehledem do kapsy... ()
Knížka Astrid Lindgren "Ronja, dcera loupežníka" je moje srdeční záležitost, mé první setkání s fantasy literaturou. Přestože je film o dvou znepřátelených loupežnických rodech a přátelství dvou dětí natočen velmi věrně, ta kniha mě oslovila mnohem víc, obsahuje více detailů, je prostě lepší. Proto hvězdička dolů. 77% ()
Pamatuje někdo, když kdysi dávno dávala ČT1 v brzkých ranních sobotních hodinách filmy pro děti, potažmo pro celou rodinu? Jak se neomílala jen dokonalá dětská trilogie Klub detektivů nebo dánská sága Čtyři děti a jeden otec ale i spousty prastarých severských pohádek jako je právě dobrodružná Ronja? Já si vzpomínám moc dobře a to lesní dobrodružství jsem si vždycky chtěl prožívat s ní. I ve věku, v jakém jsem dneska, by mi bavilo dělat takové lumpárny :) ()
Je to vážně ta pohádka ,kterou jsem viděla když mi bylo asi jako Ronje?Jako bych sledovala úplně jiný příběh než mi utkvěl v paměti.Například si pamatuji jak jsem s Ronjou prožívala obavy z toho až bude zima:-).Nyní vidím jak bližší je mi Birkův postoj.Proč už dnes se trápit něčím ,co přijde až zítra?;-)Jak krásně je zde natočený souboj o moc obou otců loupežníků.Jak krásné je volání jara....jak krásný je pro mne zcela nový rozměr této pohádky ,která uměla zasáhnout terč už když jsem byla malá holka.... ()
Galéria (18)
Fotka © Svensk Filmindustri
Zaujímavosti (5)
- Film se natáčel ve Švédských lokalitách, kokrétně u vodopádů Ristafallet, v podzemní jeskyni Tykarpsgrottan, v národním parku Dalby Sorknatten a u ruin Haga u Stockholmu. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)
- Scénář podle stejnojmenné knihy zpracovala samotná autorka knihy Astrid Lindgrenová. (Arrietty)
- Film byl v roce 1985 nominován na Zlatého medvěda Mezinárodního filmového festivalu v Berlíně. (VMa)
Reklama