Réžia:
Tage DanielssonScenár:
Astrid LindgrenHudba:
Björn IsfältHrajú:
Hanna Zetterberg, Dan Håfström, Börje Ahlstedt, Lena Nyman, Per Oscarsson, Med Reventberg, Allan Edwall, Rune Andersson, Tommy Körberg, Henry Ottenby (viac)Obsahy(2)
Ronja se narodila za jedné velice bouřlivé noci loupežnickému vůdci Mattisovi. Za té bouřky hrom uhodí do Mattisova hradu a rozlomí ho napůl. Po letech se v druhé půlce hradu usadí nepřátelská banda loupežníků s vůdcem Borkou. Tomu se tu stejnou noc jako Mattisovi narodil syn Birk. Birk se seznámí s Ronjou a stávají se z nich nejlepší přátelé. Sváry mezi oběma tlupami ale pokračují, a tak se děti rozhodnou, že utečou. Mattis řekne, že Ronja už není jeho dcera a uzavře se do sebe. Birk s Ronjou žijí v jeskyni v lese, dokud nepřijde zima. Pak se objeví Mattis a požádá ji o odpuštění. Oba dva se vrátí domů. Obě loupežnické bandy se spojí a uspořádají hon na vojáky, kteří je v lese ohrožují. Nakonec se rozhodnou, že se spojí napořád a Mattis s Borkou svedou souboj o vůdcovství... A kdo vyhraje? Nechte se překvapit...
Film Ronja, dcera loupežníka vznikl podle stejnojmené knihy Astrid Lingrenové, která by se 14. 11. 2007 dožila 100 let. Ta se stala slavnou především díky své knize Pipi Dlouhá punčocha, kterou napsala na motivy vyprávění na dobrou noc své dceři Karin. Další její knihy, často zfilmované, jsou např. Děti z Bullerbynu, Mio, můj Mio, Bratři lví srdce, My z ostrova Saltkrakan, Karkulín ze střechy a ještě mnohem a mnohem víc. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (193)
"Co-co-co-copak to děláš, po-po-po-potvůrko po-po-po-podivná?" I když už jsem trochu odrostlejšího věku, tahle fantasy pohádka je výborná a má i poměrně slušné triky. Odcitovanou větu jsme si pak s přáteli říkali při každé příležitosti, k níž se hodila. :) Příběh je svým způsobem roztomilý, obě děti tak trochu loupežnicky svérázné, prostě příjemná pohodovka, která určitě zaujme i dospělé. ()
Velmi dobrý film pro děti (a pro dospělé, kteří ještě nezapomněli, že byli dětmi ;o) Jasně, že tomu lze i lecos vytknout. Příliš papundeklově vyhlížející hrad, z dnešního pohledu naprosto dřevní animace, místy trochu ledabylý střih, pasáže nad kterými jsem svého času skoro slzel mi dnes připadají spíš nechtěně komické.. Má ale hledání hnid v tomhle případě smysl? Navíc minimálně "drsnost" příběhu, složitost děje a modelovost situací zkrátka nesmí překročit určitou mez, za níž už by to nebylo pro děti pochopitelné či přijatelné. Loupežníci musí olupovat citlivě a vtipně, stejně jako zápas loupežnických band jednoduše musí být nekrvavý. Tohle všechno přitom Ronja plní na jedničku. Navíc je neuvěřitelně vtipná a s roztomilou nadsázkou natočená... Nezbývá mi proto, než zanechat vypočítávání skutečných i domnělých filmařských poklesků a jednoduše se kochat krásou lesních záběrů, nostalgicky vzpomínat a užívat si po špetkách přidávané životní moudrosti Astrid Lindgrenové, paní, jež dokázala ve svých knížkách dokonale oslovit děti a přitom rozhodně nenudit dospěláky, kteří se k tomu jakýmkoli způsobem nachomýtli... Celkový dojem: 85% ()
Páni, Ronju jsem viděl naposledy jako kluk a přestože už jsem si vůbec nepamatoval příběh, vzpomínky byly vřelé. Po čtvrť století jsem ji zkouknul znovu a smekám. Úžasně natočené, vtipné, vkusné a plné neskutečné severské přírody. Dokonalá pohádka pro celou rodinu. Jen by mě zajímalo, který spoilerovský retard psal popis filmu, protože to je kompletní popis celého příběhu. ()
Jedna s najpôsobivejších rozprávok môjho detstva. Skvelá literárna predloha Astrid Lindgrenovej nemá chybu a film sa jej drží dosť verne. Je to síce jediná škandinávska rozprávka čo som asi videl ale je vidieť, že tamojší tvorcovia majú trochu iné ponímanie detského sveta ako ostatní. Svedčí o tom celková temnota podaktorých scén ( obliehanie skaly šedými škriatkami ) alebo bezproblémové zobrazenie nahoty ( lietajúce harpie hore bez, banda zbojníkov v snehu dole bez ). Celkovo je však Ronja aj po viac ako dvadsiatich rokoch nezabudnuteľná záležitosť. ()
Skvělá pohádka, která byla svého času docela vysílána v čeké televizi. Docela se divím, že už jí nedávaji, viděl jsem jí zhruba po deseti letech a vůbec neztratila kouzlo. Sice těch strašidelných scén s harpiemi a šedými skřítky jsem se už tolik nebál, ale pořád jsou působivé. Jako celek opravdu nadčasová záležitost! ()
Galéria (18)
Fotka © Svensk Filmindustri
Zaujímavosti (5)
- Scénář podle stejnojmenné knihy zpracovala samotná autorka knihy Astrid Lindgrenová. (Arrietty)
- Film se natáčel ve Švédských lokalitách, kokrétně u vodopádů Ristafallet, v podzemní jeskyni Tykarpsgrottan, v národním parku Dalby Sorknatten a u ruin Haga u Stockholmu. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)
- Film byl v roce 1985 nominován na Zlatého medvěda Mezinárodního filmového festivalu v Berlíně. (VMa)
Reklama