Picassova dobrodružství

Co mě na Picassových dobrodružstvích asi dostalo víc než humor je vlastní koncept filmu. Natočit biografii skutečné osoby coby parodii je hodně originální nápad. A hlavně Picasso, byť velký mělec pro mě není jednoznačně obdivhuhodná postava. Jeho vřelé sympatie ke Stalinovu, či jeho zbožštění ještě za života nepatří mezi kladně vyložitelné stránky jeho života. A zde je s některými z těchto skutečností vtipně žonglováno, ale tak nějak v dobrém. Přirovnání k Monty Pythonům mi moc nesedí, řekl bych že si to tento film ani MP nezaslouží. Picassova dobrodružství jdou jiným směrem. Herecké výkony jsou špičkové, zejména špnalělské dialogy švédkých herců. Sice jsem se netrhal smíchy, ale pár sekvencí určitě za to stojí. (05.12.2011)

Hodne ujetej film, kterej se sice misty rozpada na jednotlivy scenky, ale tak nak to vubec nevadi. Daleko vic vadi, ze mu v druhy puli misty dochazi dech. Jinak jak uz tu zminujou ostatni, uroven vtipu je fakt nevyvazena, od paradnich scenek a hlasek, az po zalezitosti, kdy jsem si rikal, jesli to mel bejt vubec vtip. Taky se povedlo herecky obsazeni, hlavne teda Ekman v roli Picassa byl desnej sympatak. No a co se tyce toho "montypythonskeho duchu", v prvni puli mi nejaky vtipky tuhle partu fakt pripominaly, ale to je tak vsechno, film je totiz zbytecne dlouhej. (04.12.2008)

Srovnávání s Monty Pythony je zavádějící, protože Pythoni "jen" dělali legraci a tím něco říkají o světě kolem, kdežto tvůrci tohoto filmu se rozhodli říci něco o světě tím, že budou dělat legraci. A to není úplně ono. Některé věci spíše zamrzí, např. ničení Ďagilevova baletu prděním, ale jinak je film kouzelný se značnou dávkou nostalgie. Potěší odjezd vlaku, americká prohibice umění a u závěrečné lékařské prohlídky nejspíše popadáte smíchy. Alespoň doufám, nic vtipnějšího ve filmu není, ale vyplatí se počkat. (10.12.2008)

Příjemně jsem se bavil a dost jsem se zasmál, když jsem sledoval tuto bláznivou komedii s parodickým sklonem ztřeštěných scének. Autorům není zřejmě nic svaté, ani sám Pablo Picasso, a snaží se utahovat si ze všeho. Což je dobře. Jsou zde sice místa, kdy humor sklouzává dolů, ale toho dobrého je zastoupeno ve větší míře. Hraje si s místy, se slovy, s intonací, s obrazy i s jednotlivými postavami. Valí se vpřed, občas se zdrží na jednom místě, aby v malých kruzích a ve vibracích spirály vyzdvihlo hlas, či gesto a pohyb. Je to svěží a má radost ze života. Výtvarné umění je velice těžko uchopitelné. Občas jen náhoda dokáže přinášet obdiv davů. Někdy jen umanutá manýra jednotlivce a jeho osobní příklad přináší zástup nadšených fanoušků. Ale prostá masa je od těžko uchopitelných uměleckých cílů oproštěna, pohrdá snahou o vyšší umění a nepokrytě dává přednost kýči a bezduchosti, které jsou všudypřítomné. Hlavní postavou je samozřejmě slavný španělský umělec Pablo Diego José Francisco de Paula Juan Nepomuceno María de los Remedios Cipriano de la Santísima Trinidad Ruiz y Picasso, neboli Picasso (Gösta Ekman), který chodí jen v šortkách a miluje všechny mladé ženy, které se kolem jeho bytí mihnou. Tvoří, aby žil. Žije, aby miloval. Další důležitou postavou je Picassův otec Don Jose (Hans Alfredson), věrný druh při cestě za slávou, uznáním a bohatstvím. Z dalších postav: Picassova hrdá matka Dona Maria (Margaretha Krook), laskavý vítr v Picassových vlasech Dolores (Lena Olin), excentrická spisovatelka a první Picassova fanynka Gertrude Stein (Bernard Cribbins), Gertrudina provokativní společnice Alice B. Toklas (Wilfrid Brambell), malující celník s velkou fantazií Henri Rousseau (Lennart Nyman), provokující básník Apollinaire (Per Oscarsson), servírka s ledovou rukou Mimi (Elisabeth Söderström), neodbytná, dychtivá a bohatá Ingrid Svensson-Guggenheim (Birgitta Andersson), ruská baletka Olga (Lisbeth Zachrisson), či finská zpěvačka jedné jídelní písně Sirkka (Lena Nyman). A tak film ubíhá příjemně vpřed s úsměvem na rtu, s rošťáckou elegancí a s radostným nadhledem. (28.01.2016)

Míra vaší pobavenosti bude záviset na dvou věcech – jednak na vašem poměru k absurdnímu humoru, jednak na tom, kolik kulturních odkazů rozluštíte a jestli jejich luštění považujete za zábavu nebo za snobárnu. A ještě něco: Kdepak Monty Pythoni! Pokud se vám poetika filmu líbila, doporučuji googlit jméno Jan Moštěk – ta podoba s jeho texty o malířích je neuvěřitelná. (11.10.2009)