Wood Job!

Je to celkom dobrá komédia. Má pomerne dobrý príbeh o mladíkovi, ktorému sa nepodarilo urobiť skúšky na vysokú, pričom príde aj o priateľku a keďže má teraz rok voľného času, vďaka propagačnému letáku s pekným dievčaťom sa rozhodne prihlásiť na kurz pre lesníkov. Tu rýchlo zisťuje, že to nie je tak jednoduché, ako si predstavoval a navyše po absolvovaní prípravy sa dostane do malej dediny uprostred hôr ďaleko od mesta, kde mu ešte nanešťastie velí ten najdrsnejší z inštruktorov, ale postupne si k tomuto novému životu predsa len nachádza cestu. Spracovanie sa mi páči, jedine ešte z úvodu som mal z toho skôr len také priemerné pocity, hlavný hrdina nepôsobil práve najideálnejšie a navyše ani v tom lesníctve som necítil väčší potenciál, ale aj tak som bol zvedavý, čo z toho bude. A rozhodne nesklamalo, už po pár minútach sa začne hlavný dej a toto ma už bavilo, školenie je dobre zvládnuté, už som si dokázal vytvoriť vzťah aj k hlavnému hrdinovi a udržuje si to slušnú zábavnosť, takže sa je na čo pozerať. A keď sa dej presunie do dediny uprostred hôr, pribudne ešte niekoľko výrazných prvkov, ktoré mi tiež sadli, obzvlášť tá premena lenivého mladíka z mesta, ale aj celkovo tento spôsob života, pričom sa to celé nesie vo veľmi príjemnej atmosfére. Síce ma dosť prekvapilo, že romantická línia, pri ktorej som čakal, že bude dôležitá nemá takmer žiadny priestor, ale to nie je zápor, filmu to aj tak nijak neubližuje. Spokojný som aj po stránke humoru, síce nie je až tak nápaditý a bláznivý, ako som si pri japonských komédiách zvykol, ale aj tak som sa bavil, za čo môže hlavne postava drsného inštruktora. Herecké obsadenie je na tom dobre, hlavný hrdina je až na ten úplný úvod ten správny sympaťák, ktorý ma bavil pri oboch svojich polohách, ale viac si ma aj tak získal charizmatický Hideaki Ito ako inštruktor. A k tomu ešte dostatok zaujímavých vedľajších postáv. Réžia a technická stránka sú bez problémov, ideálny vizuál, pekné prostredie, príjemná atmosféra a dobrý humor, tu si nemám moc na čo sťažovať. Takže určite som už videl dosť lepších japonských komédií a to aj od tohto režiséra, ale ani Wood job určite nesklame, slušná zábava. 73% (11.01.2015)

Podobně jako nás režisér (a scénárista) Jaguči Šinobu dokázal ve filmu Happy Flight zavést do světa letectví a složité práce na letišti, tady nám pro změnu otvírá svět japonského lesnictví, a to velmi příjemným, poutavým a dokonce zábavným způsobem. Film mě oslovil a dojal hned z několika důvodů - nejenom, že je zde snaha o ryzí ukázku tohoto povolání se všemi jeho strastmi a těžkostmi, ale zároveň se celým filmem nese úcta k těmto druhům profesí, které mnozí lidé téměř neberou na vědomí, ale přece jsou pro nás důležité. A co víc, film Wood Job je zároveň náhledem do života v japonských vesnicích, kde stále vládne japonský folklór a tradiční zvyky, které jsou obyvatelům velkoměsta v dnešní době již naprosto vzdálené. Jagučiho cit pro atmosféru, lidskost a humor je ohromný. Z mého pohledu jde o dokonalé filmové dílo, na které se ráda v budoucnu podívám znovu. ~(4,7★)~ (25.06.2017)

Moj prvy film od Sinobu Jaguciho a hned kvalitna podivana. Hirano Juki namiesto VS siel do lesa pracovat s drevom a motat sa okolo tazby dreva. Nasledne sa vacsina pribehu toci okolo tazby dreva. Dalsi dokaz, preco sa vyhybam cinsko - hongkongskej kinematografii, ale toto je jeden z filmov, preco mylujem japonske filmy. Sinobu Jaguci sa u mna predviedol, to jo : 77 % (23.02.2016)

Velmi příjemný a milý snímek plný úsměvných scén, který ve mně na okamžik probudil touhu přidat se k Júkimu a žít v zapadlé horské vesničce, kde to voní dřevem a život plyne poklidným tempem. Dokonale jsem se odreagovala a pobavila. Musím se přiznat, že ačkoli je Šinobu Jaguči jedním z mých oblíbených režisérů, od tohoto filmu jsem toho moc nečekala, a o to víc jsem si ho užila. Už teď se těším na jeho další. (03.05.2015)

Oddechový film, který nejen pobaví, ale pochlubí se krásnými záběry na japonský venkov, který ovšem není ten typicky známý – není totiž plný rýžových políček, ale vysokých stromů. Bavilo mě to, obešlo se bez patetických keců, herecké výkony byly na výbornou (obzvláště Sometani, ten kluk je tak obyčejný, až je radost na něj pohledět a užívat si, že umí hrát). Jak tomu u Japonců většinou bývá zvykem, nejedná se čistě o komedii, ale v příběhu je divákovi nastíněn i život na japonské vesnici, tradice i stále odlišné myšlení od lidí ve městě a hodnoty. Jak se říká: má to přesah. Film na mě působil krásně uceleným dojmem, kdy divák opravdu vidí tu změnu v Hiranovi (nemluvě o tom, že tuto změnu velmi dobře vyjádřil i způsob snímání kamery). Pěkný film o šíleně pyšném princi. Silné 4*. Titulky. (31.12.2014)