Punk (E01)

Je fakt, že o punku jsem se z toho moc nedozvěděl. Leda tak to, že má, jako všechny mince, dvě strany. Na jedný jsou dementní zkuřky a alkáči co nic neřešej a na druhý jsou lidi, kteří zastávají nějaké smysluplné názory, hodnoty atd. S drobným vhledem do obou stran barikády to je celkem zábavný dokumentík o tom, jak se mladí snaží navázat na to, co měli staří utnout už před dvaceti lety. (02.04.2015)

Subkultura punk vznikla v letech 1976 a 1977. Obsahovala zdeformované reflexe všech hlavních poválečných subkultur. Punk znamená například slangový výraz označující nepotřebný materiál, veteš, krámy, ale je to také označení pro mladé surovce, darebáky, kriminálníky. Klasické punkové období bylo v letech 1977 - 1985. Postpunkové období 1985 až po současnost vznik hard coru a grunge na jedné straně a totální komercionalizace punku na straně druhé.Řada mladých punkových skupin hrála písně jednoduchým agresivním stylem, který zaujal protestně naladěnou a znuděnou mládež. Poměrně primitivní hudba a militantní texty. Punkeři neměli rádi hippies, kteří chtěli svět zachránit. Nihilisticky ho chtěli zničit. Clark (2004:225) punk definoval jako projev vzteku.Vzteku na vládu a vztek na umírněnou vzpouru kontrakultury hippies,vztek na komercializaci rockenrolu. S anglickým punkrockem je spojován i squatting, což je ze své podstaty politický akt.Počítá s ilegálním zabráním cizího majetku. Vizáž měla provokovat měšťáka. Punk ale dopadl stejně, jako dopadli po roce 1968 američtí hippies - stal se módním zbožím. Punková vlna kape 1976-1977 zahýbala rockovým světem. Charakteristickým punkovým heslem je "no future" K punku neodmyslitelně patřilo také pogo, specifický a vizuálně divoký tanec. Základem je divoké skákání při němž dochází ke srážkám s ostatními. Ke koncertu patři také tzv. stagediving, tedy skákání z pódia do hlediště crowdsurfing, kdy se člověk "povozí na davu".Punk má anarcholevicovou orientaci. Velmi malá část punkerů se však řadí k ultrapravici. Důležité je podotknout, že punk ve své podstatě nikdy nebyl násilný. Když věk členů překračuje hranice 2530 let, subkulturní party se většinou rozpadají. (z knihy Smolík: Subkultury mládeže, Grada) (11.02.2018)

Demencia is not dead! Čo je horšie než prepitý päťdesiatnik s pozoruhodným lajfstajlom žvatlajúci permanentne nezmysly, ktorým sa heká len on nepríjemným smiechom Luďka Soboty, päťdesiatnik na skejtborde s lúkom ako puberťák (ten aspoň mlčal) a prihriaty pahliak z inak skvelej kapely, ktorý nedá dohromady jedinú rozumnú vetu? Nič. Prvým menovaným je samozrejme Hošek, ktorý už zo seba cocota robí aj verejne a bez studu, druhým je niekto mne absolútne neznámy a žily netrhajúci homo erectus a tretím člen výborných Pipes, ktorých som však radšej mimo pódia vidieť nemusel. Najhoršie je strčiť ich spoločne do jedného debilného videoklipu, ktorý má sondovať mestské subkultúry. Punk v tomto podaní vyzerá chvíľu ožralo, chvíľu sa tam špacírujú rovné kšilty a hneď nato zas životom v opojení znavení dedci s IQ 77 a vypatlanými mozgami, čerešničkou na torte je potom už len záber z Mighty Sounds, na ktorý si lístok môžu dovoliť len zazobanci a ktorý s punkom nemá takmer nič spoločné. Vážne je toto odpoveď na punkovú subkultúru a dianie v nej? V tom prípade je fakt lepšie sedieť s čučom (nemýliť s Čůčom, viď Hošek) na zastávke ako počúvať dilina z Pipes, ktorý tvrdí, že punk vychádza len z negatívnych pomerov, čím vlastne opomenul život legendy žánru Joea Strummera. Holky to možná neřekli, ale punk je opravdu jinde. Aspoňže ten Krkavec (Mr. Playback z SPS) držal zobák... (07.09.2015)

Necelých 30 minut je pro punkovou subkulturu bohužel nesmírně krátkej čas, což je jeden z faktorů co ovlivňuje i mý výsledný hodnocení. Na tohle téma by to chtělo minimálně hodinovej dokument a ani tak by nebyl vystižen smysl, podstata a hodnoty na 100%. Navíc příjde mi to dost účelové. V popředí jsou zmínky spíše o kapelách jenž už jsou dnes poměrně známé nejen mezi "pankáčema" ale i mezi širší veřejností. Malý příklad - ani jedna z těch kapel jejichž skladby zazněly, se mi nestalo že bych minimálně jednou neviděl jejich song někde v jukeboxu a nebo také nehráli na nějakém z větších festivalů. Což už trošku svědčí o jisté formě popularity. Jistě každý chápe jak je to myšleno! Chtělo by to širší záběr...po obsahové stránce nedokonalé, formu bych také zvolil více směrem "do ulice" a k samotným kořenům české punkové scény. Mě tam chybějí, ty pro punk typický garážový "pankáči" plný ideálů a vnitřní svobody. Prostě a jednoduše - je to trochu strojené ale pro to, aby si neznalý člověk udělal alespoň maličký obrázek o této subkultuře by to snad mělo stačit. Pro fajnšmejkry je to ale velice málo :( Vyloženě zklamanej nejsem ale čekal jsem širší pojetí a velkolepější zpracování 3,5* za 66% (04.03.2015)

Pilotom treba zaujať a to sa tvorcom dokumentárneho seriálu kmeny podarilo práve so subkultúrou punku. Dokument nie je zameraný len na hudbu, ale mimojaviskový život - punk je predsa životný štýl a tak sa k tomu postavili aj tvorcovia.Osobnosti zachytené v tejto epizóde majú diametrálne odlišný názor na svoje fungovanie a prežívanie života. 6* je možno prehnané hodnotenie pre celý projekt kmenov, no pri tejto subkultúre som sa skutočne bavil - veď divák nemá vždy možnosť vidieť letiacu zubnú protézu do objektívu fotoaparáta pri vytváraní spoločnej fotografie :D (25.06.2015)