Traja mušketieri: Kráľovnine prívesky

Alexandr Dumas psal tento román zřejmě pod vlivem strejdy alkoholu, jinak si neumím vysvětliti onen počet mušketýrů. Teda on ten román napsal tak blbě, že se to klidně může jmenovat i Tři mušketýři, ale je to prostě diskrimanace d'Artagnana nemůžu si pomoct a to já nemám rád. Ideální název románu by byl, Tři mušketýři + 1, ale to asi panu spisovateli moc nevonělo. Vlastně kdyby byl Dumas vizionář mohl svůj román pojmenovat třeba Šest mušketýrů, protože v dnešní době každej počítá hlavně aby měl na nájem, na děti a na jídlo a na přepočítávání mušketýrů už jaksi nezbývají síly. Navíc ta scéna na královském dvoře, kde je právě nastoupeno odhadem tak 67 mušketýrů + mušketýr nemušketýr d'Artagnan na klidu ohledně počtu mušketýrů taky napřidá. No a aby toho zmatku kolem počtu mušketýrů nebylo málo, tak muziku tvrdí i filmaři, který natočili Tři mušketýry tolikrát a tak odlišně, že se může klidně jednat o další zcela jinou trojici mušketýrů, s tím, že každej mušketýr má na výběr pouze ze třech jmen / Athos, Porthos a Aramis / a ke každé trojici mušketýrů je pak přidelen jeden d'Artagnan.Nicméně ze všech těch natočených desítek třech mušketýrů, jsou tihle čtyři mušketýři nejlepší. Jo a ještě něco. Společnost Levné knihy tento film rozdělila na dvě části a druhá část má podtitul "pomsta mylady De Winter". Mylady De Winter hraje Mylène Demongeot a tak je tak sexy, že stačí abych někde viděl napsaný její jméno a jsem vzrušen a když jsem viděl. jak si tahle mylady představuje pomstu, tak mě přijde jen líto, že mylady Mylène Demongeot se nemstila dle své libosti na mě. (26.12.2008)

Již Dumas věděl, že ze všeho nejhorší nejsou trpaslíci, alébrž kardinálové. Tohle filmové zpracování mušketýrů je velmi sympatické, z bojových scén zřejmě vycházel Spencer s Hilem, neboť se také jedná spíše o parodii. Ale ten lehký tón romantice vyloženě svědčí. Co filmu nesvědčí je permanentní erekce sanic d'Artagnana, nevím, zda to má být předzvěst reklamy na bělící zubní pastu, nebo byl trvale pod vlivem psychotropních látek, ale v každém případě je jeho přiblblý úsměv po dvaceti minutách sledování k nesnesení. (15.07.2012)

Borderie umí udělat postavy placaté po svém. Hrdost Angeliky spočívá v tom, že píchá je s těmi, kteří nám jsou předkládáni jako sympaťáci a s mušketýry naložil podobně zlovolně. Ani románová předloha se nijak zvlášť nenimrá v psychologické drobnokresbě, je to dobrodružná literatura. Přesto však Dumas umisťuje do svého románu scény, z nichž povaha jednotlivých mušketýrů vystupuje, kupříkladu když je Dartaňán sbírá z hospod po výpravě do Anglie. +++++ Co nabízí Borderie? Dartaňána coby chlapíka, který hoří touhou až si v Paříži zapíchá kordíkem i pindíkem, směje se každému zabitému nepříteli. Smáčí ostošest - jazyk ve víně, kord v gardistech a šulína víme kde. Nebyl to v Dumasovi nezkušený mladíček, kterého Rochefort v prvním souboji na hlavu porazil, až mušketýři ho pořádně rozchlastali, Constance s ním uměla pěkně cvičit, Mylady ho sexem téměř ovládala a jíž se opravdu lekl, když se jej chystala zabít? Trochu ještě kluk, který se před de Trévillem nechoval stylem "a tak mě vemte k vám, néé?" nýbrž s opravdovou uctivostí? Hoch, co sice pro zabité gardisty netruchlil, ale dovedl jim projevit úctu namísto toho, aby se pitomě hihňal nad jejich smrtí? Netrvám na tom, že Borderie má otrocky kopírovat předlohu, ale v tomto případě by to jistě bylo lepší. +++++ Porthos jako vesnický balík, Athos mírně zahořklý mlčoch a Aramis coby chlapík, jenž rejděním v ženských klínech získává info, sice do určité míry odrážejí, z čeho vzešli, jde však jen o drobné odchylky od stejnostejnosti. Constance se ani nezalekne své touhy podlehnout tomu odvážnému mladíkovi, Rošfór je ubožák, Bonacieux neumí žárlit, Rišelyjé má alespoň ten rozměr muže, jemuž leží na srdci blaho státu. +++++ Mám pocit, že oba filmy byly natočeny jen za účelem zapamatování ústředního hudebního motivu, jenž záhy vleze na nerv a nutnosti naštípat dříví na zimu. Tolik zničeného nábytku! Nene, já prostě těm zrůdám mušketýrským, které se ničeho nebojí, protože jim nikdy žádné nebezpečí nehrozí, nemohu dát dobré hodnocení. To film o gardistovi, který se má utkat s těmi monstrózními nadlidmi, co zabíjejí lidi po desítkách denně, by byl jistě zajímavější, než tahle odporná rozjuchanost. (21.03.2013)

"Bude mi ctí Vás zapíchnout." Věčně spěchající, vyřehtaný a nadržený gaskoněc d'Artagnan mě hodně bavil, i když jeho radosti z každého rozkrájeného gardisty až tak úplně nerozumím. Ovšem pobavil mě i jeho nemravný meč, který se rád ukazoval nahý, mušketýři se skvěle uráželi a rozhodně mě pobavila paní Bonacieuxová, kterak oslovovala svého muže "pane manželi". Asi na tom taky budu taky trvat. (15.04.2018)

Diskuze nad tím, zda to či ono přetlumočení Dumasových literárních předloh zachovalo více či méně jejich ducha, jsou zjevně nadbytečné a samoúčelné. Manufaktura Alexandra Dumase st. byla pověstná již za života své tvůrce a při filmových převyprávěních vždy šlo více o to jak postihnout co nejlépe kolorit doby a kvalitu vlastního osobitého vkladu do jeho vnímání divákem. Ve specifickém subžánru francouzského historického dobrodružného filmu tvoří tato adaptace MUŠKETÝRŮ nepochybně jeden z jeho uměleckých vrcholů; v případě početných adaptací MUŠKETÝRŮ i podle mého názoru vrchol absolutní. "Francouzskost" všech protagonistů filmu je jedinečná stejně jako dokonalost výpravy, kvalita hereckých výkonů a přes propast času jdoucí paralela nadčasové francouzské sebeprezentace. Jsme tu totiž konfrontováni bez výjimky s hrdiny, kteří i jako celek, i jako jedinci tvoří - a zřejmě i v budoucnu tvořit budou - podstatnou část našeho diváckého já. (17.02.2008)