Angelika a kráľ

Stejně jako u Báječné, i tady to má plno chyb. Ale vyrovnané to je krásou Angeliky a historickejch velkolepejch staveb, zde konkrétně Versailles a jiné zámkové dlažby. Jinak by to mohlo mít podtitul "Žofré resurrection". Zlej perskej záporák a ostatní postavy přicházejí a odcházejí s klišémi v patách, naivitou v chování a dialogy plnejma francouzskejch jmen. Jinak smrt malyho zakrslyho liliputa, kterej se vetřel snad všude, byla pro mě úlevou, už jenom kvůli strašnému dabingu Strýčka Jedličky. Otravné začíná být i to, že všichni hned Angelice říkaj, že ju milujou... (17.12.2016)

Sadistický Arab Batchary-Bej, krásný, nedoceněný a obětovaný Rákóczi, charismatický král Ludvík a naprosto bezcharakterní, schopná nebo spíš všehoschopná prostopášná Angelika, která všechny sobecky využívá, po použití a využití odhazuje a kterou přesto všichni milují. Proč? Protože je hezká, kromě vzhledu je to jinak průměrná drškující ženská, nevím, proč o ní ve filmu všichni mluví jako o obdivuhodné figuře a skvělé osobnosti. Ne že bych neznala podobné potvory ze života, někdy to tak prostě je. Je to moje nejmilovanější dobrodružství, kde se to událostmi jen hemží. - Pozor, spoiler: Dvorský lesk, sláva, intriky a nezapomenutelné scény jako jsou: úmrtí druhého manžela Filipa hned na začátku, večerní návštěva opuštěného sídla s alchymistou, večerní návštěva u krále, kde si najednou bezcharakterní Angelika k údivu mnoha žen vzpomene na morálku a ctnost a krále překvapivě, vzhledem ke své veselé a hrabivé povaze, z úcty k J.P: odmítá. Následují šaty napuštěné jedem a následné hysterické ubití roztřesené služky ("Terezo! Mluv, kdo ti to poručil! Dělej, mluv už konečně!", přes koupací scénu u vody, satanskou mši s novorozenětem, zabití oddaného trpaslíka až po Angeličino bušení na zamknuté dveře: "Joffrey!" a odjezd na kočáře dalším dobrodružstvím a postelím vstříc. Všechno už tu bylo citováno, všichni to notoricky známe. Jen na jedno si nevzpomínám a zkusím to někdy spočítat. S kolika muži se Angelika vyspala, jo, souhlas, to budou dost vysoká čísla (sic v pozdějším dílu přísahá manželi: "Ne! Byla jsem ti věrná!"), kolik mužů kvůli ní zemřelo a kolikrát zaznělo jen co někam vejde aniž otevře pusu: "Angeliko, vy jste tak báječná! Tak chytrá! Tak perfektní, máte můj hluboký obdiv."  No, a stejně mám tuhle nanejvýš zdařilou, nenáročnou ptákovinu o jedné vypočítavé potvoře ráda! Pěkná pohádka. (10.08.2021)

Držte se jedeme z kopce dolů. Už předchozí díl začal být lehce otravný a trojka tu sérii doslova zlomila a možná i přesně v půlce. Už je to tu pořád dokola a Angelika jen potvrdila to, co začala nabývat už v předchozím díle a to, že se stala velkou románovou děvkou zlatokopkou a nikoliv pomstychtivou milující vdovou. Což je chyba. Moc a peníze jsou přeci více než láska. A co scénář nechtěl tak je znovu zrození stále milovaného Jofreya. A já se ptám: Proboha proč? U předešlého dílu horší čtyři tak tady už musím říci lepší tři :-)… (09.01.2014)

Třetí díl série o Angelice. V tomto pokračování se Angelika blíže dostává ke králi, který by z ní rád udělal svou milenku. Tím se ovšem dostává do nebezpečí, ze kterého jí ovšem vždy dostanou věrní přátelé. Po smrti svého druhého chotě upadá do náruče perského vyslance, ovšem osud jí přinese též radostnou zprávu, a to že hrabě de Peyrac je naživu a dozví se, jak to bylo s jeho údajnou smrtí upálením. Když se s ním znovu shledává, de Peyrac jí uniká, neboť doufá, že to pro ni bude lepší. Angelika však nelení a vydává se ho na konci této části hledat na jih Francie. Stále se je na co dívat, skvělé kostýmové podívané odpovídá prostý a jednoduchý děj s, pro Angeliku, typickými hereckými projevy. (20.07.2006)

Joffrey žije!!!! A Angelika ožila s ním, aspoň trochu. Jinak si nedovedu vysvětlit, že jsem se bavila líp, než u předchozích dvou dílů. Stačilo se smířit s tím, že Angelika už asi jiná nebude a dál hodlá svádět každého chlapa, kterého uvidí, a taky že Ludvík XIV. vypadá neskutečně slizce. Na oplátku se mi dostalo záběrů na satanisty a noční košilku, po které vám na těle naskáčou dost ohavné vyrážky. Jean Rochefort se stále drží a navíc stoupá, co se týče společenského postavení. A můj pocit z romantického závěru by se dokonce dal s trochou nadsázky označit jakou dojetí. Takže příště nashledanou… (01.08.2008)