Réžia:
Andy WarholScenár:
Ronald TavelHrajú:
Tosh Carillo, Larry Latrae, Gerard Malanga, J. D. McDermott, Ondine, Jacques Potin, Edie SedgwickObsahy(1)
Nerežírovaný filmový experiment. Dávno před Stanleym Kubrickem natočil Andy Warhol svůj Mechanický pomeranč. Práva na zfilmování stejnojmenného románu Anthonyho Burgesse koupil za 3 000 dolarů a knihu přepsal do podoby „scénáře“ během tří dnů Ronald Tavel. Warhol do filmu obsadil vedle svých tradičních tzv. superstars i několik praktikujících sadomasochistů. Svou působivou vizualitou se film Vinyl řadí mezi režisérovy nejzdařilejší snímky. Vinyl byl poprvé promítnut veřejnosti 4. června 1965 ve filmotéce Jonase Mekase. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (16)
(1001) Shiny happy people. Můj první Warhol, ale na rozdíl třeba od Yoko Ono nebo Normana McLarena nemám tu správnou motivaci pokračovat v dalším prozkoumávání. Z toho stísněného prostoru mi bylo fyzicky hodně nepříjemně a jak se v něm ničí ta krásná těla (a pro mě ničení začíná už kouřením), tak skoro jako bych začala chápat, nebo se vydala na dlouhou cestu, na jejímž konci je pochopení, nebo zkrátka obraz/odraz názoru se mi v mysli formuje. V podstatě jsem hodně ráda, že tam chybí to umělecké zkrášlování, tak snadno zaměnitelné za obdiv, které lze nalézt u Kubricka. A žena za celou dobu nepromluví. ()
No jako nevím, nečekal jsem žádný zázrak ale takovou experimentální z prominutím píčovinu taky ne. Nejdřív čumíme na to, jak maník posiluje, pak tam svážou jednoho maníka v pozadí, téměř všichni tancují, pak nasadí sadomaso masku borcovi, na oko ho „mučí“, tak se tam objímají a zase tančí a to je vše…Hm možná v tom vidí někdo kus umění, já spíš cca hodinovou nudu o hovně. Kdyby tam alespoň mlátili tu ženskou, když už nic jiného. Asi nemám pro podobné kousky pochopení. Znepokojivé to bylo, ale ujistil jsem se, že podobné kousky asi nejsou pro mne to pravé. 30% ()
Není divu, že se jedná o jeden z nejlepších Warholových snímků, když těmi ostatními jsou Sleep a tomu podobné. Vlastně ani nevím, proč nedávám "odpad". Pustit na hodinu kameru a dát hercům prostor pro vyjádření je zajímavý nápad, ale proč bych se kvůli tomu měla téměř po celou dobu dívat na gay sadomaso, to vážně nechápu. ()
Samozřejmě, genialitě Burgessovy knihy se žádná adaptace nemůže ani přiblížit. Warhol to ovšem - na minimální ploše, v jednoduchých dekoracích, stručně, černobíle a chladně - zvládl podstatně lépe než Kubrick (protože Kubrickův film je přes veškeré pokusy o experiment docela tradiční), proto je hodnocení trochu vyšší. ()
Fanoušci Jack Smithe a undergroundového filmu budou asi bez sebe blahem, ale já jsem tuhle afektovanou pseudoadaptaci Mechanického pomeranče odzíval. Alternativa se dá dělat za malé peníze a s minimálními prostředky - tohle je ale shit z kterého se díky hypu stal kánon. A to mám Warhola v oblasti výtvarna fakt rád, ale filmy točit neuměl. ()
Reklama