Cena slobody

Logický kariérní postup frankofonního kanadského režiséra Philippe Falardeau do Hollywoodu bohužel znamenal tohle kýčovité uprchlické drama, které sice popisuje objektivně zajímavou a celkem pohnutou událost, ale utápí se v klišovitých scénách (scéna setkání bratrů v uprchlickém táboře s dlaněmi v písku byla doslova ukázková). Tvůrci záměrně staví proti sobě kulturní odlišnosti a z nich plynoucí dlouhou řadu paradoxů, pro mne byla ovšem největším paradoxem scéna s bílou americkou bezdomovkyní u kontejneru supermarketu, v němž pracoval Jeremiah, která klade logickou otázku - Spojené státy americké (potažmo naše civilizace) se nedokáží postarat o své vlastní občany v nouzi, proč se tedy dost pokrytecky snaží pomáhat uprchlíkům z třetího světa? Máme-li bezdomovce a ghetta plná sociálně vyloučených občanů, není naší morální povinností přes veškerou hrůzu událostí v Africe postarat se v první řadě o ně? Každopádně pohnutý příběh čtyř súdánských běženců si bezesporu zasloužil kvalitnější filmové zpracování, škoda, že se tvůrci nevyvarovali přemíry sentimentu... (19.01.2015)

Africká část filmu byla výborná a emočně hodně silná. Americká „jen“ mírně nadprůměrná, lehce úsměvná, smutná a dojemná zároveň. Tak či tak jsem se necítil nějak zvlášť citově vydírán, což mě před projekcí docela strašilo. Vyloženě mi vadila snad jen ta občasná naivita. Celkově dávám slušné 4*. „Bezdůvodně se usmívat, není to neupřímné?“ – „No jo. Je to totální kravina. Ale Američani to mají rádi. A teď tady žijete, takže to musíte udělat taky.“ (01.01.2015)

Na film jsem se podívala díky filmové výzvě od kamarádky a nepřečetla jsem si před tím ani o čem to je, prostě jsem si řekla podívám se na to, takže jsem byla docela překvapená. Scény z Afriky jsou velmi realistické a soucítila jsem s těmi dětmi, museli si projít úplným peklem. Je těžké si představit, že bych se odtud měla najednou dostat do Afriky a žít tam a přizpůsobit se jejich zvykům a životu a proto mě bavilo sledovat, jak si zvykají na Americký styl života, musela to být obrovská změna. Reese to vše jen krásně doplňovala, samozřejmě konec mě rozplakal a zároveň i zamrzel. (17.03.2018)

Bylo by to na román, kdybych měla napsat všechno, co se mi při sledování tohoto filmu honilo hlavou. Takže aspoň velmi stručně: Kýčovité to místy je, to je bez diskuze! Téma k tomu svádí, ba přímo se nabízí. Také ta rozdílnost prostředí Amerika vs. Súdán je trochu přitažená za vlasy, nebudu to rozebírat, mnohé tu už řečeno bylo v jiných komentářích. Jasně že vyměnit Afriku za Spojené státy musí být kulturní šok! Pro jednotlivce i pro Súdán by ovšem bylo mnohem lepší, kdyby se uprchlíci mohli vrátit do své domoviny. Jenže právě Súdán je mimořádně nešťastná země. Ihned od 7. století se tady zdárně uchytil islám, koncem 19. století zde al-Mahdí vytvořil tehdejší islámský stát (viz H. Sienkiewicz v románě Pouští a pralesem), další islámský stát tu vznikl koncem 20. století, svoje působiště tu našel bin Ládin se svou al-Kajdou a jedna občanská válka tu následovala za druhou - první trvající 17 let, druhá dokonce 22 let, jejichž následkem byly miliony mrtvých, miliony uprchlíků, hladomory... A jen tak mimochodem - jižní Súdán, z něhož uprchli naši hrdinové, získal v r. 2011 samostatnost, oddělil se od severu. Ale nic se tím nevyřešilo. Netrvalo ani dva roky a vypukl zde krvavý konflikt mezi kmeny Dinků a Nuerů, který si vyžádal dalších 300 000 obětí. Typický vývoj v jedné africké zemi. Dá se těmto zemím pomoci? Těžko. A už vůbec ne tím, že si je přestěhujeme i s jejich obyčeji, sváry a problémy do Evropy. 741,4 milionů Evropanů nemůže ani při nejlepší vůli zachránit 1,216 miliardy Afričanů. Wir schaffen es? - Nein, wir schaffen es nicht! Je to dnes velmi oblíbené téma, které se Evropanům stále a všude podsouvá: Evropa se na Afričanech provinila, Evropa to Afričanům dluží! Obávám se, že v pozadí tohoto dojemného filmu je nenápadně skryto právě toto poselství. (02.11.2019)

Vždycky mě překvapí,že po čase sledování filmu už mam pocit,že vše je takové stejné nic co by člověka zaujmulo natolik,aby dal hned pět hvězd a opravdu se odpoutal od reality a prožil příběh hrdinu z daného snímku a hle jedno takové milé překvapení je zde a má název Good Lie.Příběh o uprchlících z války zmítaného Sudánu v 80. letech a jejich bojem a cestou za přežitím kde ztratí i některé nejbližší a jejich víru v cestu do vysněné Ameriky kde pak ,ale zjistí,že vše není tak dokonalé a svět v podání západní civilizace nebo spíš jak si rádi říkají všichni tyto státy ´´vyspělé´´ je zcela odlišný od jejich pohledu ať už k přístupu k sama sobě,víře,rodině,jídla atd.Filmová perla,která snad některé přijme se zamyslet.Více ve filmu samotném.Za mě 90 % a pět hvězdy. (22.01.2015)