Célina a Julie si vyjely na lodi

Kouzlo / kletba dobrých art-filmů spočívá v tom, že sice z principu odmítají narativní doslovnost a jednoznačné výklady, na druhou stranu ale nabízejí dostatek verbálních a motivistických indicií k tomu, aby si vnímavý a zkušený divák vytvořil alespoň nějaké (byť jen pracovní, často se vylučující a nikdy dokonalé) hypotézy k uchopení filmu – takové, které mu pomůžou film ne 100% vysvětlit, ale minimálně ocenit půvab jeho „hry“ [zde nenucená paralela mezi procesem vzpomínání na jedné a diváckým pronikáním do narativní struktury na druhé straně, kdy finále s pokusem hrdinek o ovládnutí sledovaného příběhu dostává kontury groteskního "duchařského horroru“]. A Rivette si hraje famózně. Nehledě na to, že není žádný akademický suchoprd: vedle dvojice za sebe neustále alternujících hrdinek, holek, které prostě „blbnou“ (princip také „Sedmikrásek“, ale Chytilová byla paradoxně víc intelektuální a na odiv), stojí určitě za zmínku práce se scénou, zejména rekvizitami. Napodruhé jasný plný počet a nestydím se za to:) (17.05.2006)

Báječně zahraná, fantastická filmová pohádka, v níž nechává Jacques Rivette bezstarostně prolínat a křížit různé reality stejně nahodile jako mnohoznačně. Nikdy nevíme, co nás čeká v příštím okamžiku. Čas i prostor ztrácí své hranice. Film se dost blíží klasice "Alice in Wonderland", dále bychom tu nalezli zřejmou inspiraci Henry Jamesem a jeho"The Other House" a "A Romance of Certain Old Clothes". (28.03.2005)

Hmm, tak holky si sice na lodi vyjely, ovšem až v posledních 5 minutách filmu. To, že byly obě nechutně vychrtlé bych ještě zkousla, ale že se občas chovaly jako ty dvě blbé krávy z Chytilové Sedmikrásek už ne. Můj třetí Rivette a velké zklamání. Místo úchvatné podívané mě čekala nuda a neustálé pozorování pomalu ubíhajícího času na hodinách. Škoda... (14.12.2007)

Neni to dokonalý film. Marie-France Pisier vo vedľajšej úlohe miestami prehráva a okolo tretej hodiny film viditeľne stráca tempo (čo záver samozrejme napraví). Ale tá snová atmosféra je neuveriteľná (najviac sa mi paradoxne páčil divadelný výstup Dominique Labourier, čo bola jedna z tých scénok odohrávajúcich sa skoro v reále) a hlavné dve herečky tak bravúrne, až ma občas trochu mrzelo, že to nie je "normálny" film. Úžasne podané výkony, o to viac, že tie repliky sem-tam nedávajú celkom zmysel (vážne len sem-tam, nakoniec je to predsa len krásne premyslené). Inšpirácia Carollom je tu myslím aj priznávaná, ale týmto filmom sa tiež mnoho tvorcov muselo inšpirovať. Minimálne Kauffman a Lynch nech mi nehovoria, že toto nikdy nevideli. 85%, dobrú noc a príjemné surrealistické sny. (25.01.2013)

Připadám si hrozně kacířsky, ale nemůžu si pomoct. Mně se tento film zdá být nehoráznou blbostí, která má ke všemu tři hodiny. (To však vůbec neznamená, že to blbost je. Zjevně mi unikají souvislosti - protože si jinak nedokážu vysvětlit, kterak může být toto dílko tak nesmírně populární. - No jo, ale co když je to opravdu blbost? :o) P.S. Reakce na jiná hodnocení: Já přece vůbec nepožaduju "narativní doslovnost a jednoznačný výklad". Jistěže na uchopení tohoto filmu může být řada hypotéz - jenže na rozdíl od jiných podobně "nesrozumitelných" art filmů (typu skvělého Loni v Marienbadu) mě tento ani trochu nebavil. Nezaznamenal jsem zde žádné vtipné elementy o nichž píše hirnlego a ústřední dvojice dívek mi byla vyloženě protivná (což se mi sice stalo i u Sedmikrásek, o nichž píše zase betelgeuse - jenže tam to jednak bylo účelem, druhak se mi se mi tato Chytilové hříčka velmi líbila, a to pro své úžasné experimentování s formou. Forma Céline a Julie je pro mě prostě nudná, nezajímavá. A celý tento film dokonale zbytečný.) (16.05.2006)