Divoké historky

Beztak je nejlepší ta historka s vybuchlým autem :) Ke konci jsem sice už nedával příliš pozor, ovšem na to, že jsem vůbec nevěděl co čekat, jsem se celkem bavil a byl jsem překvapen, s jakou bravurou se tvůrcům povedlo zachytit tolik absurdních momentů. Možná podle mě trošku nadhodnocené, ale stále skvělé...75% (01.03.2015)

Aniž bych si četl, o čem snímek bude, očekával jsem, že všechny příběhy se v závěru nějakým způsobem propojí ve stylu 21 gramů či Babel, ovšem brzy mi bylo jasné, že se bude jednat o povídky, které bude spojovat pouze námět různých křivd a nespravedlností, což nakonec uvádí i místní obsah. Některé příběhy jsou zajímavější, jiné méně, ale nejslabší pro mě byl asi ten se sraženou těhotnou ženou. Naopak nejvíce mě zaujal předtitulkový příběh v letadle, mafián v restauraci, neslušný řidič, který v sobě měl vedle brutalitiy i něco humorného, povídka o špatném parkování byla poměrně předvídatelná a pravděpodobně nejsilnější, co se působivosti týče, byla svatba. (13.06.2015)

Skutočne neskutočné, ako sa dajú poňať príbehy obsahujúce prvky čierneho humoru. Originalita sa v tomto prípade nezaprie, len nerozumiem tomu, z akého dôvodu, keď som doslova fanúšikom takéhoto druhu vtipu, som sa ani raz nezasmial. Teda ak sa neráta úškrn. "Wild Tales" mi rozhodne prišiel skôr ako polodokonalá, smutná, frustrujúca dráma v ktorej sa hlavné postavy cudzím pričinením, či vlastnou hlúposťou dostávajú do úplne bezradných situácií, než film, ktorý by mal mimoriadne pobaviť. Alebo som len skrátka nebol vhodne emocionálne naladený a tak ma ponúknuté prvky humoru minuli na 100 honov. (06.10.2015)

Vskutku divoká kompilace 6 barvitých historek, které dokáží povznést, pobavit, ale i oslnit svou cynickou úderností (inspirace Tarantino?). Vyprávění je velice chytlavé, dynamické, film vás opravdu nenechá přihmouřit oko. Humor je zde moc fajn, takový decentní, docela inteligentní, v podstatě nemám, co vytknout. Vítězné povídky - autohonička, svatba... 8/10 (16.10.2016)

Kdysi jsem navštívil psychiatra a se znepokojením se ho ptal, jestli jsem v pořádku, pokud dnes a denně čelím čím dál tím intenzivnějším tužbám zakroutit svým potomkům krky. Ujistil mě, že to patří k údělům téměř každého rodiče a má to taky. Jemu prý pomáhá alkohol a když už nebudu vědět, kam dál, místo sečných, bodných a střelných zbraní je lepší vytáhnout nějakou kuličku a žmoulat ji v dlaních do úplného uklidnění. Hrdinové argentinských filmových povídek ke smůle své či svého okolí kuličku nepoužívají a svým emocím dávají plný průchod okořeněný typickým jihoamerickým temperamentem. Tuhle černou komedii, která se dívá na neduhy společnosti a lidské slabosti s jízlivým nadhledem, považuju za nejpříjemnější filmové překvapení roku 2014. S humorem Divokých historek jsem se tak nějak ztotožnil a především hrdinovi první povídky závidím jeho nekompromisní tah na branku, protože jen málo z nás má schopnost tak dokonale věci dotáhnout do konce. Ze 6 povídek jich 5 považuju za vysoce nadstandardních, jedna poněkud nezapadá do poetiky a humoru celku a buď měl scénárista trochu přidat na nadsázce a komediálním vyznění, nebo ji měl vyřadit úplně. Ale to nic nemění na faktu, že i tenhle kousek o zkorumpovanosti systému jsem si užil, byť jinak než u těch ostatních. Celkový dojem: 90 %. (02.12.2014)