Réžia:
Damián SzifronScenár:
Damián SzifronKamera:
Javier JuliáHudba:
Gustavo SantaolallaHrajú:
Darío Grandinetti, María Marull, Mónica Villa, Diego Starosta, Héctor Drachtman, Rita Cortese, Julieta Zylberberg, César Bordón, Leonardo Sbaraglia (viac)Obsahy(1)
Divoké historky spája motív krivdy, ktorej sa človek nedokáže ubrániť, ak nechce prekročiť hranice zákona, či dobrých mravov. Keď však pohár trpezlivosti ich hrdinov pretečie, berú veci do svojich rúk a so svojimi trýzniteľmi si to vyriešia po svojom mimoriadne originálnymi a komickými spôsobmi. Nekonvenčný film o extrémoch ľudského správania si získal srdcia divákov na viacerých svetových festivaloch, kde nazbieral viac ako 40 rôznych ocenení. (STV)
(viac)Videá (8)
Recenzie (905)
Argentinské bakalářské historky opatřené krvavým nátěrem, občas šíleně křečovité (úvodní Pasternak sotva obstojí jako televizní skeč, i když autoři Pečeného sněhuláka by Szifronovi ruce utrhali), náběhy na sociální kritiku zabité do plytkých moralitek (jBombito a storka s bouračkou), veškeré limity charakterové, strukturní a ideové obhajitelné tím, že jde přeci o "historky" a k těm podobná reduktivnost patří. Proti tomu se nedá nic namítat, já jen tvrdím, že jde o film nevyrovnaný, spíš k pobavení než skutečně zábavný a ve svých ambicióznějších momentech vysloveně plytký. Skutečně "divoká" je tak jen závěrečná svatba, ale i při ní střídá úsměv lehce zdvihnuté obočí. Čistě natočené, divácky přítulné, ale jinak naprosto spotřební zboží. Lze odůvodnit tím, že (ne)všední absurdita existence mi splývá spíš s filmy Roye Anderssona, jehož pronikavosti a vidění nesahá Szifronův film ani po kotníky. [60%] ()
Jsem neskutečně šťastná, že jsem neobdržela letenku od Pasterňaka i kdyby to bylo na Maledivy, natož si snad dát pak někde v motorestu hranolky. Za jistých podmínek se nemusí vyplatit předjíždění v parádním bouráku nějakého prďolu a následné píchnutí pneumatiky. O parkování v místech, kde to není prý povoleno, bych se už asi zachovala podobně jako majitel dotyčného auta, na které odtahová služba měla zřejmě spadeno víc, než bylo zdrávo. A když přeskočím neskutečnou anabázi se Santiagem, kterého bych psům klidně předhodila, tak mě čekala jedna svatební hostina s krásným Straussovým valčíkem a s nevěstou k pohledání :-)) Za mě nej povídka byla ta s bombičkou, u mostu a svatba, ono na všech bylo něco unikátního ( skoro bych řekla, že některé situace nám byly blízké) a já se pokaždé těšila na tu další a další, klidně mohli ještě něco přihodit, emča by se vůbec nezlobila :-) ()
Strhující rozjezd, dechberoucí balancování na ostří únosnosti point, čemu se ještě lze sebeironicky smát, a dokud to vypadalo, že u těch bezmála jízlivých, ale upřímných konců zůstane, schylovalo se k nekompromisnímu majstrštyku. V půlce se ale linie zlomila, režisér neudržel břitvu filmu na hrdle společnosti, dílo se vysmeklo a stal se z něj neškodně šimrající perořízek. Happyendy zkrátka s vážně míněnou (sic) ironií nejdou dohromady. ()
Proč, proč, proč, proboha próóóč?! Proč se do kina pouštěj lidi, co rozrazej dveře při úvodní scéně, pak do mě šťouchaj, jestli ta sedačka hned vedle mě v poloprázdným sálu je fakt volná, půl hodiny ze sebe za ustavičnýho hekání a funění shazujou asi tak čtrnáct vrstev oblečení, hledaj brejle v igelitovejch sáčcích a do toho všeho si hrajou na Roberta Zárubu...? Kdyby ta bába, co se mnou byla v Atlasu, psala komentáře na ČSFD, mohl by se jít golfista zapatovat do jamky. Klika, že jsem slušně vychovanej kluk a nedělá mi problém během filmu přeskákat o tři lajny jinam, jinak by těch divokejch historek bylo bejvalo sedum. ()
Na snímke sa odráža režisérova tvorivá chuť. Z jednotlivých rozprávaní srší autorovo nadšenie pre film. Premieňa sa na nenútenú zábavu. Wild Tales sú slobodným autorským dielom, čo z neho však ani náhodou nerobí neatraktívny či náročný. Je určený komukoľvek a nerobí rozdiely. Skvostný vďaka využitiu prvkov obľúbených komediálnych či akčných žánrov, ale aj vďaka autentickému vykresleniu násilia. Na druhej strane je hĺbavý, jeho príbehy nie sú zjednodušenými anekdotami. Na pomerne malom priestore presne pomenúva javy, tému, charaktery a buduje silnú atmosféru. Postupne nás privádza do varu, dej plný nečakaných zvratov, či fatálnych vyústení. Dramaturgické zoradenie príbehov výborne graduje a rastie aj vážnosť tém. Szifron si to perfektne vypočítal a ešte lepšie načasoval. Jeho divoký plán dopadol na výbornú. Táto šialená argentínska zmes emócií nenechá v kresle nikoho chladným. ()
Galéria (92)
Zaujímavosti (12)
- Scenárista a režisér filmu Damián Szifrón napísal väčšinu príbehov vo svojej vani. (Laslo)
- Film byl v roce 2014 promítán v soutěžní sekci filmového festivalu v Cannes a vyvolal desetiminutový potlesk. Vyhrál ovšem turecký snímek Zimní spánek (2014). (Terva)
- Historka odehrávající se v letadle se až nápadně podobá skutečné havárii německého letadla ve francouzských Alpách v březnu 2015. Druhý pilot se zamkl v kabině, nepustil do ní kapitána a stroj záměrně navedl k zemi. Zahynulo všech 150 lidí na palubě. Existují proto domněnky, že se kopilot tímto filmem inspiroval. Po této události producenti filmu vydali varování, že "jedna část filmu může diváky rozrušit". (mr.hack)
Reklama