Divoké historky

Divoké historky se staly povinným filmem číslo jedna letošního roku. Od Cannes nebylo prakticky slyšet o ničem jiném, celé pražské/brněnské filmové léto hrálo ten zpropadený trailer před každou projekcí, i ČSFD projekce proběhla, takže dobře, rezignuju. A ono to vlastně ani nebolí, je to série historek, které zpracovávající anekdotické situace, ve kterých hlavní hrdinové ztratili nervy. Čili pointa je jasná, každý by někdy chtěl zažít pomstu na své bývalé učitelce, dopravním podniku nebo podvádějícím manželovi. Přímočarost je v dnešní době ceněna jako genialita. #cineargentino (01.11.2014)

Argentinský Kameňák, samozřejmě s vyšší úrovní humoru a nesrovnatelně kvalitnějším řemeslným zpracováním. V dnešní době už je ale skoro standard, že se dějové linky jednotlivých povídek prolínají a zručný scenárista vytvoří i sofistikovaný postavový propletenec, koncept Divokých historek však zůstal v tomhle směru planý. Navíc žánr urban legends, tedy ,,městských legend" funguje spíš v narativním podání, možná ještě v literárním zpracování, ale jako filmový tvar mne to úplně neoslovilo. Stejně tak mi vadilo místy to příliš laciné moralizování a taktéž fakt, že z příběhů je až moc cítit ono tradiční latinskoamerické levicové vidění světa (povídka o sražení těhotné ženy), které má třeba konkrétně v povídce o Bombitovi čistě anarchistický rozměr. Hodnocení povídek: Povídka z letadla: ** Povídka z restaurace: ** Povídka o yuppiem a redneckovi: *** Povídka o Bombitovi: *** Povídka o dopravní nehodě: *** Povídka svatební: **** PS: Mnohem povedenější byly loni ,,divoké historky" z Austrálie The Little Death ... (03.03.2015)

Strhující rozjezd, dechberoucí balancování na ostří únosnosti point, čemu se ještě lze sebeironicky smát, a dokud to vypadalo, že u těch bezmála jízlivých, ale upřímných konců zůstane, schylovalo se k nekompromisnímu majstrštyku. V půlce se ale linie zlomila, režisér neudržel břitvu filmu na hrdle společnosti, dílo se vysmeklo a stal se z něj neškodně šimrající perořízek. Happyendy zkrátka s vážně míněnou (sic) ironií nejdou dohromady. (02.10.2014)

Vykalkulovaný tah na zlomyslné pointy nutí diváka nebrat tu tvůrčí snahu příliš vážně, což je docela škoda, protože když vezmu úvahu, že morálně jsem si s tím sednul jen u inženýrské odysey, a že svatební veselice nabídla vše, co její předchůdci ne, tedy především naspídovaný kolotoč absurdity, která ta cynická životní poselství předkládá s naprostou suverenitou a lehkostí, jakoby ji napsal sám život, nelze nemyslet na to, že tvůrci měli na víc. (29.12.2014)

Ouch. Wild Stories je velmi temná, extrémně reálná a neuvěřitelně zábavná smršť 6 povídek, ve které ani jeden není Outsider. Musím říct, že už dlouho jsem neviděl, tak excelentně zahraný a reálně natočený film, ve kterém v jednu chvíli zažíváte záchvaty smíchu a vzápětí jste šokování perfektní pointou. Za mě vyhrává povídka číslo tři- Násilný hixploitation, kde z malé blbosti může vzniknout tragédie. Druhé místo získává pátá povídka kde už od první minuty číhá něco nepříjemného a depresivního ve vzduchu, vskutku silné drama se šokujícím závěrem. Třetí místo: 6 povídka na svatbě, skvěle vymyšlená, po většině času zábavná a v závěru až nervy stahující a bramboru získává čtvrtá povídka o smolaři, který dojde až na strop lidského limitu trpělivosti a doslova vybouchne. Potěší samozřejmě i úvodní, kraťounká povídka s letadlem a perfektním nápadem či hned následující povídka o pomstě. 100% Bezchybná záležitost. (21.10.2014)