Vražedné práva

Po prvních 5 dílech dávám 4 hvězdy a jsem vcelku nadšená. Ale ne tak nadšená, jak jsem doufala dle ostatních komentářů, hodnocení a výkřiků chvály. Seriál ubíhá docela svižným tempem a dokáže diváka zaujmout dvěma rovinama - 1. v každém díle jiný případ, který se aktuálně řeší 2. parta studentů a mrtvola v koberci, kdo? proč? jak?. Druhá rovina mě bohužel zatím baví méně. Seriál působí klasicky americky - všichni krásní a vzhledově dokonalí, důvtipní a dokáží získat důkazy velmi originálními způsoby a fintami - oukej, přiznávám, že tahle americká klišé mi ve filmech nevadí. Viola Davis je skvělá a táhne zatím všechny epizody. Jediné, co mě irituje je, že se předpokládá, že my diváci jsme natvrdlí a proto je potřeba nám ve chvíli, kdy nějaká postava třeba lže, předložit přímý důkaz a promítnout nám scénu, která to dokládá. Jako bychom na to nezvládli přijít sami. (12.01.2015)

možná menší spoilery Ano, přiznávám se, i mě to chytlo prakticky okamžitě asi po deseti minutách a pak už nepustilo až do mindblowing závěrečného dílu. Na rozdíl od takových Suits (srovnávám čistě kvůli právnickému základu) jsou zdejší případy a různé právní kličky dle mého názoru podávány ještě mnohem víc zjednodušeně a silně si vypomáhají metodami ve stylu stylových flashbacků a připomínání starších vyjádření a scén divákovi, takže se na to koukalo v tomhle ohledu velmi hezky i úplnému analfabetovi v této oblasti, což je myslím od tvůrců silná výhra (ne že bych si ty kravaťáky neužíval hodně stejně), důležité ale je to, že vše působí velmi filmově, moderně a uhlazeně, což vypovídá o tom, že scénář byl psán opravdu důkladně a hlavně, zpracování technických aspektů se taky povedlo na jedničku. Vlastně můžu takto chválit úplně vše, i herecké esa v čele s nelítostnou obhájkyní Annalise a její smečkou na počátku více či méně nevinně působících mladých žraloků, kteří během neustále gradujících a čím dál víc šokujících epizod objevují svou temnou stranu síly. Bylo velmi osvěžující vidět kriminální detektivku, kde zaprvé byly všechny postavy přímo zapletené do případu z té horší strany a za druhé celkově zločin z pohledu obhajoby, která se alespoň zde (ale jak neustále opakují v seriálu, jde o příběh, ne o to, co je skutečně dobré a zlé) moc o morálku a etiku nestará. Lži, přetvářka, nevěra, nová a nová tajemství, nikdo není úplně nevinný, všichni dělají chyby a přesto většina postav byla až do konce sympatická. Dvoudílné finále jedno z nejintenzívnějších a nejnapínavějších za poslední roky. Vskutku svěží vítr v žánru. Soundtrack je mimochodem taky výborný, takovým tím adrenalin zvedajícím elektronickým mírně Reznor způsobem. Bad things happen, when you have sex (15.10.2015)

1. série: Shonda Rhimes je televizní titán. Po legendární Grey's Anatomy (pozice hlavní scénáristky), neméně úspěšném Private Practice a v současné době televizní stálici Scandal se vrhla na právnický seriál. Ikdyž pouze z pozice hlavní producentky, její vliv je cítit z bezmála každého okénka, ač za celým projektem stojí talentovaný nadějný tvůrce Peter Nowalk. Příběh nepostrádá dynamiku, atraktivitu (,ať už se jedná o epizodní zápletky, které jsou leckdy mrazivější, než hlavní linie - epizoda se sklepem), ale především staví na precizním castingu, jež je vypiplaný do poslední roličky. Od ďábla v roušce beránčím Viole David, po Charlieho Webera, seriály protřelou Lizu Weil nebo mladé neskutečně talentované osazenstvo v čele s uhrančivým Jackem Falaheem a Karlou Souza. HTGAWM do diváka jede od pilotu na plný plyn a nezpomalí ani se nezalekne před ničím, co by se mohlo na první pohled zdát šílené nebo neuskutečnitelné (zvraty, jako na horské dráze). Naopak, epizodu od epizody přitvrzuje, přidává na tempu a gradaci, až při závěrečném rozuzlení téměř nedýcháte. Produkce Shody Rhimes v současné době nemá konkurence. Nejen že dokáže skloubit lákavé prostředí s vztahovými propletenci, ale zároveň vše okoření hostovačkami pro fajnšmekry (Steven Weber, Ana Ortiz, Elizabeth Perkins, Marcia Gay Harden a další) a neskutečně chytlavým soundtrackem. Roční čekání na další sérii bude vzhledem k závěrečnému cliffhangeru útrpné. 90% (28.09.2014)

Nejprve jsem si myslel, že to bude další z řady nezajímavých krimi seriálů, nicméně tady to tvůrci vymysleli opravdu skvěle. Zejména tím mám na mysli práci s časem, kdy se protíná minulost, současnost i budoucnost, všechny dějové linie se perfektně doplňují a každý díl se dovídáme další kousek skládačky, což diváky udržuje neustále napjaté. Herecké obsazení je zvoleno tak, aby si každý našel svou oblíbenou postavu ať už jsou zkažení jak chtějí. Některé díly jsou bohužel pomalejší, ale zase chápu, že v seriálu musí být, aby vysvětlily další podrobnosti, které ještě nevíme. Jediné, co mě občas zaráží, je bezmyšlenkovité jednání těchto geniálních studentů práv. 90% (16.04.2016)

V roce 2007 přišla má oblíbená kabelovka FX s vynikajícím thrillerem o ďábelské právničce a její inteligentní chráněnce. Damages, u nás vysílaný pod příšerným názvem "Patty Hewes - nebezpečná advokátka," pracoval s konceptem, kdy byl na samém začátku zobrazený vyhrocený konec příběhu, a postupně se dvě časové linie (teď a předtím) víc a víc přibližovaly, až se nakonec střetly v překvapivém vyvrcholení. O sedm let později přichází charismatická právnička Annalise Keating se svojí lekcí o tom, jak se vyvléct z vraždy. Ta funguje na stejném principu, víceméně jediný rozdíl spočívá v tom, že tahle jízda pod taktovkou Shondy Rhimes klade o poznání větší důraz na vztahy (zatímco Patty Hewes měla chráněnku jednu, Annalise jich má hned pět, de facto sedm/osm?). Proto je seriál jednak víc "sexy" (dřív či později to jiskří prakticky mezi jakýmkoli libovolným párem skoro bez ohledu na pohlaví či orientaci, panuje úžasná chemie mezi castem, hercům nepopiratelně vévodí božská Viola Davis, osobně mě ale nejvíc potěšilo znovushledání s gilmorovskou Lizou Weil, která neztratila nic ze svého šarmu), především je ale divácky přístupnější. Trochu paradoxně, zdálo by se, že čím větší množství lidí se zmítá v pavučině lží, zvratů a podrazů, tím náročnější to bude sledovat, opak je ale pravdou. Vzhledem k menšímu prostoru pro všechny postavy je všechno přehlednější a člověk má notně rozmanitější volbu při výběru favorita, což nedělá sebemenší problém. Zamiloval jsem si skoro všechny, od nemilosrdné Annalise, přes chladně logickou Laurel, sebevědomí postrádající Bonnie, překvapivě až po "vola" party Ashera (archetyp postavy, co obvykle nesnáším, tady mi naprosto sedí). Každý má svoje místo, každá scéna je malým dílkem puzzle, a pocit ze sledování, když všechny dílky zapadnou na svoje místo, patří jednoznačně k nejuspokojivějším, co současná seriálová scéna nabízí. (28.02.2015)