Reklama

Reklama

Ján Hus

(TV film)
  • Česko Jan Hus
Trailer 2

Obsahy(1)

Trojdielny televízny film o Jánovi Husovi, významnom stredovekom českom teológovi, katolíckom kňazovi, kazateľovi a náboženskom reformátorovi. Je považovaný za jedného z predchodcov protestantskej reformácie. Scenáristka Eva Kantůrková, vedie divákov príbehom majstra Jána Husa od začiatku 15. storočia až ku kostnickej hranici, v roku 1415. Na rozdiel od tradičného obrazu sociálneho reformátora, sledujeme Husovo myšlienkové a mravné posolstvo, ktoré o celé storočie predbehlo zásadný zlom európskeho vývoja. Dramatický dej, je ukotvený v spletitom stretu názorov, ambícií a mocenských manipulácií cirkevných i svetských autorít – kráľa Václava IV., Jeho brata Žigmunda, pražského arcibiskupa Zbyňka, ambicióznych kardinálov a troch pápežov, ktorí si robia nárok na pastiersky stolec a z toho titulu aj na odvádzané dane. Západná cirkev prechádza ťažkou mocenskou aj mravnou krízou. Jan Hus, majster Karlovej univerzity a kazateľ v pražskej Betlehémskej kaplnke, pociťuje spoluzodpovednosť za osud rozštiepenej cirkvi vo vzťahu k veriacim a dospeje k presvedčeniu, že jediným východiskom z úpadku, je viera v živého Krista a jeho učenie. Volá po mravnosti tých, ktorí majú byť veriacimi duchovnými pastiermi. To zosilňuje nespokojnosť zo strany vysokého kléra aj konkurujúcich farárov. Našťastie, Ján Hus, sa tešil priazni kráľovnej Žofie. V kritických okamihoch to bola práve ona, kto mohol u svojho manžela, Václava IV., žiadať pre majstra ochranu. Husovým opakom je protipápež Baltazare Cossa, pirát a dokonca možno aj vrah. Paradoxne, tiež v Kostnici, kde bol Hus súdený za údajné kacírstvo, bol Cossa tým istým konzíliom zosadený z pápežského stolca a uväznený. Prapodivným nástrojom, ktorý zohral v prenasledovaní Husa mimoriadnu úlohu, bola nesúrodá koalícia ambiciózneho pražského kléra, žiarlivých kolegov z univerzity, vrátane Husovho priateľa, majstra Štefana z Pálča. Ten sa v Kostnici stal dokonca jedným z hlavných žalobcov. Ján Hus chcel svoje presvedčenie pred Kostnickým konzíliom v rámci dišputy obhajovať. Konzílium však také pravidlá neprijalo a Ján Hus, bol obžalovaný ako kacír. Konečným rozsudkom nebol odsúdený len on, ale aj jeho predchodca, dávno mŕtvy Ján Viklef, ktorého kosti nariadilo to isté konzílium vykopať, spáliť a popol rozptýliť v rieke. (RTVS)

(viac)

Videá (6)

Trailer 2

Recenzie (284)

Agatha 

všetky recenzie používateľa

Prozatím důstojná pocta k významnému výročí. Jen nechápu proč se to vysílá teď, když by to mohli dát přesně v termínu od 4. do 6. července. Co budou dávat potom? Trnu hrůzou, že pohádky co dávali 1. máje... Zatím mi vadí jediné (a jak čtu tak to bude hlavní téma) - otřesná hudba. Místy opravdu nevkusná a kazící celkový dojem. Mohli se trošku víc zamyslet a složit alespoň něco přibližně znějícího jako v 15. století, samozřejmě s ohledem na dnešní dobu. Ta atmosféra by byla úplně o nečem jiném. Pan Kocáb se mohl inspirovat např. hudbou z filmu o Zdislavě z Lemberka "V erbu lvice". ()

Adam Bernau 

všetky recenzie používateľa

Svobodovo pojetí je vyvážené, nebo spíš vyvažující, a sice v tom nejbazálnějším, totiž v samotných živlech. Proti finálnímu spalujícímu ohni kostnické hranice užívá v celém příběhu vody. Důležité diskuse Husa a jeho přátel probíhají v řece, aby si plamenní kazatelé zchladili žáhu. Král Václav před palčivým světem opakovaně utíká do škopku s vodou, kterou na něj lijí nějaké krasavice (tu lazebnici už mu prostě nikdo neodpáře), naopak sličnými jinochy obsluhovaný budoucí papež provádí ve vaně výslechy vězňů. Jak pomoci ztýranému vyprahlému Husovi v žaláři? Jak jinak, než vzpomínkovou scénou v řece z předchozích dílů. Vyvažuje se i ideologické pojetí Husa Vávrova, jenž byl především aktivním programovým vůdcem prostého lidu v jeho třídním boji, kdežto Svobodův Hus je bezmocná oběť intrikánského politikaření. Vůbec jsem z těch tří dílu nepochopil, proč zrovna chudáka Husa, jehož osoba i hlas zanikají v okolním dění, chtějí všichni zničit nebo zachraňovat. Nepochopil jsem ani, proč se slovutní mistři pořád perou o toho Viklefa, což bude tím, že jakékoli theologické myšlenky (stejně jako myšlení tehdejších lidí) Svoboda v rámci vyvažování programově vyloučil. Zlý mužský svět je pak vyvažován ženským elementem (Hus neodchází kázat na venkov, ale sedlačit k hodné mamince, a že je zamilován do královny, jsme všichni prokoukli). Taky dobový bulvár je vyvažován intimtiou - beltémský kazatel promlouvá něžným hlasem k cca 15 lidem někde ve sklepě. A ti jsou z toho úplně naměkko. Jinak jako film nic moc, občas se i něco nepovedlo (viz Šandík nebo slunicko2), ale Hádek byl milej, Zmikund fajn, Javorského Václav hlavní hvězda celého seriálu. Naopak úplně nejhůř dopadl chudák Páleč. Smiřsestim. Stejně se to mělo jmenovat Václav IV. ()

Reklama

Dont 

všetky recenzie používateľa

Převažují bohužel negativa, což je s ohledem na téma opravdu škoda. Vladimír Javorský hraje dobře, u ostatních mám problém hlavně v tom, že jim role nevěřím. To platí i pro Matěje Hádka, který se prostě na Jana Husa nehodí. Nemá na to vhodný projev, asi ani ještě nedozrál do tak velké role. Velkým mínusem je atmosféra, která připomíná ledacos, jenom ne středověk (výprava je katastrofální). Film je často nudný, místy se mění ve frašku (zvláště při hromadných scénách, nebo rádoby dramatických pasážích). Diváci neznalí historie se musí těžko orientovat v postavách i v ději. Hudba nic moc, takovému dílu by slušelo něco jiného, výraznějšího a "dobovějšího". Největší kámen úrazu je scénář. To je hodně velká bída. Ty dialogy, kdy někdo něco říká nikoliv proto, že to v tu chvíli dává smysl, ale aby něco vysvětlil divákovi, to mě děsně ubíjí. Skoro tak jako šachy s královnou, což je linie, která je naprosto zbytečná. ()

Tom_Lachtan 

všetky recenzie používateľa

Rozporuplný film, skvěle herecky obsazený, ale v režisérském řemesle nejistý, se skvělými dialogy, ale poněkud nedostatečným vyprávěním v prvních dvou dílech. Ona je vůbec první dvojice dílů o stupeň horší, nkterým věcem je kladeno až příliš prostoru (královna), některým zas příliš málo (události, které zřejmě pro všeobecnou známost mezi lidem tvůrci osekali, např.záležitost udělení ochranného glejtu) a tempo tak bylo občas rozvleklé, ovšem dokonale protknuté skvěle ztvárněných chaosem v církvi. Některé Husovi myšlenky bych také ocenil výraznější (tepání do světského stavu mohlo být důslednější), ale ok, něco se prostě upozadit muselo. Jenže třetí díl je skvělý! Má výborné tempo a gradaci, dokonce i hudba, dříve poněkud z míry vyvádějící, je tu tentokrát skvěle funkční (mimoto by si někteří kritici měli uvědomit, že třeba piano by bylo dobově přesné asi jako ona použití elektrická kytara). Obzvláště veškeré scény z kostnického slyšení jsou neskutečně atmosferické, skvělé a vygradované. Škoda, že na režijní židli zasedl jeden z největších rutinérů čt a ne někdo kvalitnější, ale budiž, i tak se podařil výborný výsledek, na kterém je mrzký tv rozpočet vidět, ale nepřekáží s Hádkem, který znovu dokazuje, že patří mezi první hereckou ligu. A asi jediný film, u kterého mi nevadí, že se tam nezjevila vesmírná vydra opatřená chapadly. PS: Zikmund KONEČNĚ popsán bez obrozenecko-komunistických brýlí. Volejme sláva. Vávrovo tendenční trilogie se může jít zahrabat ()

Big Bear 

všetky recenzie používateľa

Předně je třeba pochválit ČT za snahu točit takovéto filmy. Zatímco Angličané, Poláci a dokonce i Rusové točí filmy o své historii jako o závod a většinou se to velmi dobře daří, u nás je situace o poznání horší. Buď nás ČT deptá Donutilem, nebo pokud jde o novou tvorbu má divák možnost sledovat nějakou novou detektivku. Zde se mu často kriminalisté a podezřelí pletou, protože díky omezenému množství herců jedni hrají jednou padouchy a jednou kriminalisty a pokaždé na jiném kanále jinak... Takže tento počin vítám všemi deseti. Češi navíc svoji historii zapomínají. Neví pomalu co bylo 50 let zpátky, natož něco o patnáctém století... Já osobně byl na film velmi zvědavý. Obzvlášť, když jsem se dozvěděl, že Jana Husa bude hrát Matěj Hádek. Tato volba tvůrců seriálu mne dost překvapila. Hádek díky svému zjevu hraje spíše padouchy a typově mi do role Husa prostě nezapadl. To je asi jako kdyby někdo Norberta Lichého osadil do role Pána Boha... po prvním dílu jsem však byl mile překvapen a dále to bylo jen lepší a lepší. Proč? Protože mi tam Hádek nevadil a časem jsem jej dokonce v roli Husa přijal. Docela dokázal, že má na víc než na různé zlodějíčky a epizodní role. Velmi se mi líbil Javorský i Dlouhý. Oba si své krále střihli s gustem. Tradičně dobrý byl i ,,vyklepaný'' Štěpán z Pálče - Dolanský. Z hlediska výpravy není filmu co vytknout, tvůrci si dali velkou práci s interiéry i kostýmy. Bohužel, ačkoliv se nacházíme na konci středověku ty září čistotou a to nejen u šlechty a církevních hospodářů, ale i lůzy na ulicích. Div, že z nich nebyla cítit aviváž... To je bohužel nešvar všech moderních serošů. Exteriéry už byly horší. Sice pečlivě vybrané avšak vždy kamera zabírala jen ten úzký připravený prostor. Ulice i nádvoří hradů zametené, jak před exkurzí Miloše Zemana... Chyběly mi tam zejměna nějaké panoramatické záběry na tehdejší města (podobně třeba jako v Na věky věků). Zde si kde je divák dozvídá vždy titulkem a pohledem do lodi některé z evropských katedrál. Lokaci obzvláštňuje např. u Itálie cvrkot cikád... Vrcholem však byl záběr na hrad Kost, která měla být Krakovec... V Krakově (vísce od hradu co by z kopečka kolem dojel) jsem trávil nejedno léto a samozřejmě i na hradě, tehdy ještě nepřístupném. V pozdějších časech jsem Krakovec dokonce pomáhal konzervovat, proto mne mrzí, že V Ať žijí duchové byli tvůrci schopní (samozřejmě s trpajzlíky Brtníka z Brtníku :-)) dát hradu střechu a v tomto historickém filmu raději ukáží jiný gotický hrad!!! To je trestuhodná chyba. No a pomalu se dostáváme k hudebnímu doprovodu. Tam kde hrají doboví hudebníci na hradech či ulicích, není co vytknout ovšem hudba Kocába!!! Hrůza. Naprosto nevhodná, naprosto rušící a navíc místy těžce elektronická, zkrátka hrůza. Pro pomaleji chápající diváky vždy když někdo řekne o Husovi, že je - kacíř, nebo -že za to může Hus, jsou tyto věty doprovázeny úderem bubnu aby člověk pochopil, že to jsou ty klíčové momenty vedoucí zvolna až k hranici... Když jsem slyšel při zapálení hranice to sólíčko na elektriku s elektronickým duc duc duc, zapálil bych hranici pod Kocábem nebo pod těmi, kteří jej o složení hudby požádali...Dále je zde i řada podivně do děje vsazených epizodek, např. opakovaně se cachtající Hus s přáteli v řece atd... Seriálu také chyběl nějaký pořádnější úvod, který by v dějinách nezběhlého diváku uvedl trochu do tehdejší doby a jejích náboženských problémů. Točit film o národní ikoně, navíc již jednou velkolepě ztvárněné je vždy těžké. Těžké je točit filmy i událostech jež se staly a jejichž hlavní vyvrcholení zná každé dítě základní školy. V tomto ohledu může film jen těžko překvapit. Já osobně jsem rád, že se do takovéhoto sousta někdo s odvahou pustil. Dopadlo to tak napůl, ale mohlo to být horší. Film bych přirovnal k podobně zpracovanému a výpravnému seriálu, který však byl podobně diváky přijat podobně - Cyril a Metoděj - Apoštolové Slovanů. Za mne je to za tři hvězdy. Ta třetí je za snahu. * * * () (menej) (viac)

Galéria (98)

Zaujímavosti (26)

  • Natáčení scén v Kutné Hoře probíhalo v  létě. Scény se ale měly odehrávat na podzim a v zimě. Komparsisté tak byli oblečeni v teplejších několikavrstvých kostýmech a potýkali se s velkým horkem. (ČSFD)
  • Jelikož není přístup církve k postavě Jana Husa dodnes jednoznačný, vedla jedna z prvních cest režiséra Jiřího Svobody ke kardinálu Dominiku Dukovi. Ten měl pro filmové zpracování Husova života pochopení. (Olík)
  • Při natáčení spolupracoval filmový štáb s mnoha kunsthistoriky a církevními vědci, kteří pomáhali dotvořit přesný kolorit patnáctého století. (Olík)

Reklama

Reklama