Neutečieš

Před kapavkou, syfilisem či hejnem muněk při vhodně zvolené léčbě utečeš. Jsou však pohlavním stykem se přenášející záležitosti, na které je každý venerolog krátký.. Atmosféra a hudba jsou spojené nádoby, které pokud fungují, dají za pravdu klišé, že i působivý horor lze vytvořit bez galonů krve a děsivých masek. It Follows je v mnoha ohledech velmi nepředvídatelné a výše jmenovanými atributy, tématem prokletí, symbolikou i (sub)urbanistickým espritem připomíná jednu starší lahůdku o černém medáčkovi s hákem. Mám pocit, že před D.R.Mitchellem teď nějakou dobu neuteču.. (07.05.2015)

Pomerne nenápadný horor, od ktorého som pôvodne radšej ani moc nečakal, ale z výsledku som teda veľmi milo prekvapený. Konečne americký horor, ktorý nestavia na ohraných ľakačkách, množstve digitálnych trikov a snahe pôsobiť čo najviac dynamicky, aby zaujal prevažne teenagerské publikum, ako je to pri moderných hororoch, ktoré sa dajú vidieť v kinách zvykom, ale správne pomaly plynúci, miestami poriadne napínavý film, ktorý núti obávať sa o postavy a ktorý z minima dokáže vyťažiť maximum. Spočiatku podivne sa tváriaca zápletka, aj keď aspoň čiastočnú originalitu som jej uprieť nemohol ma aj tak po chvíli začala baviť a síce je pravda, že dejovo je to po celý čas dosť jednoduché, film sa prakticky nestále nesie v tom istom štýle, neškodí mu to, nemá problém vtiahnuť a pozerá sa na to nadmieru dobre. Film našťastie skvelo funguje aj po hororovej stránke, jednotlivé hororové sekvencie síce sú založené na tom istom koncepte, ale aj napriek relatívnej pasivite démona sú svojim štýlom mimoriadne napínavé a dokonca ma ako diváka nútili si neustále všímať detaily, hľadať potenciálne únikové východy a podobne, čo sa mi teda bežne nestáva. Plusom sú rozhodne aj sympatické postavy, síce sa jedná len o samých mladých ľudí, ale film vo mne dokázal vzbudiť obavu o nich. Veľkú pochvalu si určite zaslúži David Robert Mitchell. keďže tu nielen skvelo zvládol hororovú stránku, ale aj pomerne nízky rozpočet mu stačil na to, aby to vyzeralo skutočne dobre, vizuálna stránka sa mu nadmieru vydarila. Na jeho budúcu tvorbu si určite budem dávať pozor. A k tomu ešte tá pôsobivá hudba. Takže možno by som ocenil lepší záver a trochu prepracovanejší scenár, ale to nič nemení na tom, že Neutečieš je jeden z najkvalitnejších hororov, aké som videl za poriadne dlhú dobu. 80% (31.05.2015)

Ne, neutečeš. Úvodní půlhodina je snad tím nejlepším, co se za posledních deset let na hororovém poli urodilo (a že se toho rodí požehnaně) - zbytek už je poněkud slabší, nicméně pořád TO tam bylo. Především úžasně bezvýchodný pocit, neboť kletby se dá zbavit jediným způsobem (a fakt moc doufám, že nepřijdou okázale debilní pokračování, jež z mytologie udělají tradičně nesmyslný maglajz) a ten rozhodně není žádným způsobem definitivní. Velkým tahákem je kamera, jejíž pátravě pomalé pohyby jsou přímo úměrné zvolenému tématu a pak také hudba, dokonale umocňující jinak minimalistické strašení (viz úvodní scéna, případně školní "honička"). (11.05.2015)

Ačkoli se to na první pohled nemusí zdát, Mitchellův druhý film má nemálo společného s jeho režijním debutem. Například v rámci čtení implicitních významů, kdy se hrdinové obou filmů snaží zpomalit či zcela zastavit proces dospívání, respektive snaží se dospělosti do poslední chvíle vyhnout stejně jako zodpovědnosti, ale ta je následuje všude, kam se pohnou. Zároveň a trochu navzdory ale chtějí být svobodní, chtěji svůj život ovládat a chtějí najít toho pravého, který je bude milovat - jak jinak si vyložit opětovnou, téměř totální absenci rodičovského prvku. Převládá maloměstský až metafyzický feeling především při častých záběrech z jízdy automobilem, při snímání jednotlivých budov, domů a obydlí podbarvených originálním a v zásadě dominantním hudebním doprovodem. Doprovodem dokonce natolik dominantním, stylotvorným a odlišitelným, až vyvstává otázka, zda by film dokázal fungovat (alespoň částečně) i bez něj. (26.04.2015)

Po dlouhé době konečně horror, v němž neodhadnete, co v dalších minutách bude následovat, a jak / jestli se dokáže sympatická blondýnka vzepřít kletbě. Ta totiž dělá z lidí buď trosky, nebo (v tom častějším případě) rovnou mrtvoly. Snímek má na nízký rozpočet až nečekaně pěkný vizuál, od začátku pečlivě budovanou atmosféru a několik téměř infarktových momentů. Jedinou slabinu bych viděl v závěru - ten mnohé asi nasere, obzvlášť pokud je nemají rádi otevřené. A to nejlepší jsem si nechal na konec. Ano, hudbu. V klidnějších pasážích naprosto hypnotizující, v těch rychlých naopak dunící a silně elektrizující. Jen pro představu; hodně to připomíná Robův podklad k Maniakovi, a to byla už nějaká pecka. I to je důvod, proč mi soundtrack k It Follows už "zpříjemňuje" domácí pohodu. (27.04.2015)