Vinyl

Čekal jsem mnohem více. 1) Mick Jagger jako scénárista je zárukou, že zobrazovaný svět je autentický._____ 2) Seriál je nabitý narážkami a vtipy, které, myslím, pochopí většinou jen znalci dobové americké hudební scény. Pro nás ostatní je to jen impresivní chaos._____ 3) Převažuje zde agresivní expresivní americký "how-are-you-doing-man style", na který jsem poté, co jsem během jednoho večera v newyorském klubu slyšel tuto frázi snad třicetkrát, poněkud alergický. Všichni ve filmu křičí "já, já, já" a nic jiného je ani v náznaku nezajímá._____ 4) Přes upřímnou snahu jsem nenašel v seriálu jedinou osobu, se kterou bych se mohl identifikovat či které bych mohl fandit. Když nejsympatičtější ze všech postav je drogová dealerka, pak je něco v nepořádku._____ 5) Pěkný 31letý James Jagger (leader Nasty Bits - Kip) hrál natolik nudnou a nezáživnou roli, že jsem si ho zapamatoval hlavně kvůli jeho otci. (21.03.2016)

Po TŘECH EPIZODÁCH zatím obrovská spokojenost, i když největší potíže jsem měl kupodivu právě se Scorseseho úvodním filmem. Na konci druhé části už jsem tomu ale naplno propadnul, podobný drama z hudební branže říznutý kriminálkou totiž nemá v bedně obdoby (doufám, že nikdo neříkal Empire!). Prostě si to jen chce zvyknout na pomalejší tempo vyprávění a orientovat se v postavách a produkční hantýrce. (06.03.2016)

Výsledek je nakonec docela nevyvážený... Krimi zápletka rozhodně nic nového pod sluncem, mafiáni jen tak na okraj, takže nejzajímavější pro mě určitě byla vznikající newyorská punková scéna. Tam ale zas jako by si tvůrci nebyli jistí, jak moc se jí vlastně věnovat, takže radši přidali ještě i funk, disco a navrch Elvise, protože toho miluje každej. Dost nepřesvědčivá je Richieho víra ve spásu krachujícího labelu díky objevu punkové kapely Nasty Bits (fiktivní kapela inspirovaná především skupinou Dead Boys, jejíž píseň What Love Is přímo hrají; Dead Boys hrají "hlavní roli" taky ve filmu CBGB z roku 2013). Zcela chápu Richieho okouzlení newyorskou punkovou scénou, kterou tu představují především New York Dolls. Punk vnesl svým návratem ke kořenům rock'n'rollu svěží vítr do nudných vod rocku, v němž vládly kapely jako Led Zeppelin nebo Pink Floyd. Ale vzhledem k tomu, že Dolls (a totéž platí pro Ramones, Dead Boys, Heartbreakers a další) byli, kromě úzkého kruhu svých fanoušků, zcela neznámá a taky nevýdělečná kapela, a Nasty Bits jim tu zatím nesahají ani po kotníky, tak by upadající label spasili asi jen těžko. Stejně tak je matoucí naznačená zářná budoucnost teprve vznikajícího klubu CBGB, který se sice stal kolébkou celé jedné hudební epochy, ale rozhodně na tom nevydělal. A ještě bych vytkl velké množství vedlejších postav, které by si zasloužily víc propracovat. (08.01.2017)

To, že hlavní hrdina řídí nahrávací label, to ještě neznamená, že film bude o hudbě. Je to především o něm samotném a jeho problémech. Ve filmu se sice objevují hudebníci, ale o nich seriál opravdu není. Není ani o tom jak se dělají desky. Je to jakýsi mišmaš, který nikam do hloubky nejde. Navíc hlavní hrdina je všechno jen ne sympatický, ztotožnit se s ním nedá. Jeho příběh je vcelku okoukaný. Jak to s ním nakonec dopadne, to je tedy mně jako divákovi úplně jedno. Nezáleží mi na něm. A tak to být nemá. Seriál je podle mne především žrout času. 55% (03.02.2018)

Vinyl mě nalákal na autentickou jízdu hudebním průmyslem 70. let. V půlce série jsem si bohužel uvědomil, že to úžasné zasazení je jen kulisou, nedůležitým pozadím pro osobní drama nepoučitelného feťáka. To by samo o sobě mohlo být zajímavé, ale kvůli tomu jsem do seriálu nešel. Hlavně ani jedna část není zpracovaná opravdu dobře. Většina epizod sestává z Richieho sjetého pobíhání a řvaní na všechny kolem, tedy pokud fet teprve nehledá. Do toho jsou zamíchány nějaké camea dobových muzikantů, vedlejší linky sem tam zajímavých postav, které se kvůli pomalému tempu nedočkají rozuzlení, a občas nějaký ten song pro radost. Takhle fungují prakticky všechny epizody, takže i na ploše deseti epizod se rychle dostaví repetice a nuda. Nejvíc mě ale štve, že kromě první epizody jsem z toho vůbec necítil vášeň pro hudbu. Richie o ní pořád mluví, ale ze seriálu samotného nikdy nečiší. The Get Down dokázal i přes fantastičtější námět a trochu neohrabané vyprávění zachytit ducha doby daleko lépe a zábavněji. (03.06.2019)