Alice Cooper

Tahle modla prošla s muzikou spoustu divokých období a dokázala svítit v hippie, punk i metalových éře. Nestála na jednom albu, ani na jednom stylu a pořád se vyvíjela i s tím rizikem, že sem tam šlápne úplně vedle. Kdo ze slavnějších tohle může říct? Bez ohledu na to, že už se téměř patnáct let hrabu v úplně jinačí scéně je Cooper pořád pán, co mě hudebně odchoval a jako takovej si zasloužil lepší dokument, protože materiálu na něj má habaděj. (17.01.2017)

Dokument je to výborný, přičemž v udělení maximálního počtu hvězdiček mi brání jediná, zato ale podstatná výhrada. Začnu obecněji: V posledních letech se v dokumentu prosazuje trend minimalizovat mluvící hlavy a ponechávat stále větší část výpovědí mimo obraz. Trend jistě chvályhodný, i když ne vždy univerzálně samospasitelný. Portrét Alice Coopera jde do extrému: vypovídající je představený v obraze fotografií a titulkem se jménem, ovšem pouze při prvním vstupu; dál už je na divákovi, jestli si každý konkrétní hlas zapamatuje a při dalších promluvách bude správně identifikovat jeho původce. Dokáže se ale jen podle sluchu divák orientovat v celkem patnácti hlasech? Pokud někdo takový existuje, má můj obdiv. Já rozeznával mužské hlasy od ženských, z těch mužských (kterých je výrazně víc) jsem si podle barvy hlasu, dikce atd. zapamatoval zhruba polovinu, zbytek jsem musel odhadovat podle obsahu v daném kontextu, no a poslední část, což mohlo být možná skoro 20 % výpovědí, pro mě zůstalo původu neznámého... Takže musím znova opakovat: je lepší nejdřív zapojit mozek a zvážit všechna pro a proti, než otrocky používat nějakou metodu vždy a za každých okolností. Tím spíš, že občasný krátký (tři vteřiny by pro připomenutí bohatě stačily) prostřih na vypovídající osobu by vizuální styl ani celkovou atmosféru tohoto filmu určitě nenarušil. -------- V titulcích filmu uvedeno: český i orginální název Super Duper Alice Cooper. (30.09.2020)

Velkolepé vzdání pocty této rockové legendě v tomto brilantně natočeném životopisném filmu. Ten mapuje takřka celý život Vincenta Furniera, později Alice Coopera, od školních let, založení první kapely Earwigs, jenž se poté přejmenovala na Spiders. Jak moc pro něj znamenal Dalí a Beatles. Jak dopadli v Los Angeles a na prvních svých koncertech, jak jej přijímali puberťáci v kontrastu s rodiči až se z nich staly opravdové hvězdy. Kde bral Alice Cooper inspiraci pro svá divadla na koncertech. To vše je doplněno poutavými 3D fotografiemi ze života členů kapely a vybranými záběry starých filmů - DOKTOR JEKYLL A PAN HYDE (1920) a KABINET DR. CALIGARIHO. [192. hodnocení, 19. komentář, 81%] (03.09.2020)

Alice Cooper je můj nejoblíbenější zpěvák a umělec vůbec. Četl jsem jeho autobiografii, takže tento dokument mi nepřinesl úplně velké množství nových informací, ale bylo skvělé si k tomu o čem jsem četl, přiřadit i barevné obrázky. Dokument využívá kromě faktických záběrů z koncertů, rozhovorů a dokumentů také rozpohybované, animované fotografie, takže nedostatek vizuálního materiálu pro 50. a 60. léta vůbec nevadí. Celá mozaika je doplněna i o ilustrační záběry ze starých filmů - hlavně Dr. Jekyll a Mr. Hyde, Kabinet Dr. Caligariho a nebo staré universalovské horory. (02.11.2016)

Další z veteránů a legend, kteří mě doprovázejí mým rockovým životem už od raného mládí. Vždycky jsem tvrdil, že kdo umí hrát, nepotřebuje dělat na pódiu žádné blbosti. Alice Cooper je výjimkou. Jeho hudba je kvalitní a navíc vystoupení je i pastvou pro oči. Viděl jsem ho na živo jen jednou a koncert patří k těm nezapomenutelným. Co se týče jeho excesů s alkoholem a drogami, tak to k rockovým hvězdám tak nějak patří. (30.08.2016)