Virunga

Natočení dokumentu je na tři hvězdičky - forma je mnohdy sugestivní a lehce podbízivá. Čtvrtá hvězdička je za to, že lidé se stále snaží bojovat o to, aby byznys neprorostl všude do všech koutů světa a informují o tom. Ta pátá je za krásné východní Kongo, které si stejně jako Nigérie, Čečensko, Írán, Irák, Libye, Venezuela, Jižní Súdán a Somálsko nejspíš do budoucnosti podepsalo ropný ortel chaosu a tvrdé oligarchie. (14.03.2015)

90-100% ... Hlúpy človek, peniaze, vojna, peniaze, pokoj, korporácia, peniaze, vojna.... A niekde uprostred toho všetkého je Národný park Virunga v DRC - oáza pokoja, života, prírody a niekoľkých ohrozených živočíšnych druhov vrátane horských goríl. Niekedy si prajem aby ľudstvo vyhynulo. Mnoho jedincov, a to nehovorím o malom čísle, si nezaslúži žiť nielen na tejto planéte, ale vôbec. Dokumenty hodnotím skôr z obsahovej stránky, pokiaľ ich formálna stránka nie je úplne mimo. Tento bol dobre natočený a ešte ma aj obsah dostal. (18.02.2016)

Silný, emotivní, precizní dokument, který na pozadí boje o záchranu endemitních goril ukazuje na stále stejné praktiky a neštěstí v Africe: zkorumpovaná a přitom slabá vláda, zahraniční korporace bažící po nerostném bohatství, militantní frakce, civilisté a v náordním parku zvířata na posledním místě "potravinového řetězce". Jeden z nejsilnějších snímků, co jsem na Jednom světě za ta léta viděl. Škoda, že se historie neustále opakuje a systémové řešení je v nedohlednu. (07.03.2015)

Vizuálně velice podmanivý dokument se silným příběhem, který však bohužel zvýrazňuje některá klišé a silně zobecňuje některé skutečnosti - historický úvod o vykořisťování Afriky bílým mužem, zlá petrolejářská společnost sídlící ve Velké Británii, opět vlastněná bílým mužem, pouze evropská žurnalistka používající pokoutné nahrávací metody se snaží tento obraz zlepšit. Ale svět není jen černobílý, což by měl dokument zachycovat. (22.02.2015)

Ač je to paradox, tak na tom filmu miluju hlavně to, co ve výsledku považuju za plevel a mor jakéhokoliv dokumentu. Ale vzhledem k tomu, že tvůrci jsou ve svém konceptu natolik důslední, tak jsem jednoduše podlehl. Virunga je totiž precizně vystavěným dokumentem, který využívá všechny výrazové prostředky hraného filmu (válečný žánr hadra), jen aby nás dohnal ke katarzi, empatii a finálnímu dojetí. Slzopudný kýč nám nejprve představí ty roztomilé gorily (a že jsou!), pak hrdinské ochránce a postupně rozdává karty hlavním antagonistům v podobě britské těžební a zarputilým povstalcům. Ve své dramaturgii jde tak daleko, že ve válečných scénách stříhá tři až čtyři dějové linie, jakožto paralelní děje, přestože mezi nimi je třeba i týdenní odstup. Tvůrci tak vytváří až neuvěřitelně dechberoucí atmosféru válečné vřavy a my máme po právu pocit, že jsme přímo na místě a teď jde opravdu o všechno. Do toho symfonická hudba jak z velkofilmu, nervózní tváře vojáku, prchající novinářka a vyděšené gorily. Frontální útok na divákovy smysly a ty rozume si dej raději pohov. Ostatně není náhodou, že film měl sice jen jednoho režiséra, ale hned sedm střihačů. To, že je to ve výsledku nekritický kejč bez jakékoliv sebereflexe či víru v kritický rozum diváka, stírá právě ta filmová důslednost tvůrců. Britský Triumf vůle pro západní a sluníčkovské publikum. PS: A pochybuju, že by film měl takový ohlas být hlavními postavami pouze místní Konžané a nikoliv hrdinní běloši, co napravují to naše "Černé" svědomí Evropy. Už jsem z téhle rétoriky unavený a mrzí mě, že i takhle silné téma si bez něj nevystačí. (11.03.2015)