Marvel's Luke Cage

1. série: ***Luke měl zapadnout do MARVEL světa jako další puzzle ze skládačky. Trošku se o to snaží, ale podráží mu nohy rozvleklost a nuda. Co také vůbec nepomáhá jsou hlouposti a laciné scenáristické berličky. Díky tomu je série obrovsky nevyvážená a každý povedený moment je vyvážen dvěma dalšíma co nudí nebo otravují. 2. série: * Nechutný propad. V první řadě jsme se alespoň dozvěděli kdo je Luke a občas se i něco dělo. Druhá série je čistě o žvanění a debilních scenáristických berliček jak nafouknout sérii na 13 epizod. U mě Cage skončil. (10.12.2016)

--- PRVNÍ SÉRIE --- Stejně jako mnohým, i mně přišel Luke Cage od začátku jako poměrně zbytečná postava a i když v první sérii Jessicy Jones své důležité místo měl, věnovat mu vlastní seriál se mi nejevilo jako zrovna šťastné rozhodnutí. Svého času jsem pilot ani nedokoukal, pravděpodobně proto, že jsem neměl náladu na tak slow-paced seriál. A yeah, Luke Cage je především v první polovině utahaný jak sopel. Dal jsem mu ovšem další šanci a prokousal se přes první díl a ačkoli mě problematika černé ameriky zas až nezajímá, seriál mě překvapivě dost chytnul. i ta obávaná civilnost černošského Harlemu mě postupně upoutala, možná i proto, že to není přehnaně nigga gangsta, ale opravdu to vypráví příběh o nelehkém životě lidí z ulice. A samozřejmě je to superhero seriál (ačkoli si tak Luke říkat nechce), takže nechybí ani nějaké to zlo. Postavy, ať už to byl samotný Luke, neústupná Misty nebo neodolatelná mrcha Mariah, si mě tak omotaly kolem prstu, že bych i seriálu odpustil plochého záporáka v druhé polovině a místy opravdu až příliš rozvláčně tempo. Hodnocení série: 4/5 --- DRUHÁ SÉRIE --- Dohra první série. Pokračuje se v rozvláčném tempu, ale celkově mi přijde celá řada od fous kompaktnější a po stránce scénáře jistější. Superschopnosti tu hrajou spíše vedlejší roli a celá série je o silných postavách a hereckých výkonech, přičemž samotný Luke Cage je mezi nimi vlastně ten nejprůměrněji zahraný. Zato záporáci jsou výborní - nejsou ploší, působí naopak velmi lidsky a uvěřitelně. Bushmaster, Shades, Mariah. Celé je to příjemně atmosférické, noirově stylizované, často podbarvené táhlými záběry na umělce vystupující v Harlem's Paradise. Svým tempem to určitě neosloví každého, obsahově je to dost pofidérní a klasické umělé natažení na 13 epizod je z toho občas dost cítit, ale příspěvek do MCU je to minimální zajímavý a neotřelý. A ve finále i hezky vypointovaný. Hodnocení série: 4/5 (02.12.2018)

1. série - 80% - Nejproblematičtější netflixovský Marvel, který se až podezřele dlouho tvářil jako zbytečný příspěvek do perfektně sestavené mozaiky. Jenže právě to, že Luke je nám známý díky svojí zásadní účasti na příběhu Jessicy Jones, není zádrhel, ale ta největší devíza. Jeho zápal a tvrdá neústupnost působí přirozeně a do nelítostného prostředí Harlemu dokonale zapadá. Právě zdejší atmosféra plná gangsterů, korupce, rapu a jazzu diváka velmi rychle topí v labyrintu, ze kterého není úniku a dává alespoň částečně zapomenout na až zbytečně pomalé tempo druhé poloviny. Obrovským plusem zůstávají také vedlejší postavy, nejvíc mi k srdci přirostla zavilá detektivka Misty v až sugestivním podání Simone Missick. 2. série - 60% - Snad každý seriál z místního univerza provází každým rokem stížnosti na počet epizod a jejich délku. Nikdy jsem se s podobnými námitkami neztotožňoval, ale právě tady poprvé (a snad naposledy) musím souhlasit. Třináctka epizod je v tomto případě neúnosná, každý záběr se protahuje donekonečna, spousta banálních dialogů či monologů překročí načasování pointy a dějové linky by se s klidem vešly do polovičního prostoru. I přesto, že je stále o čem vyprávět. První vlna krvežíznivých nepřátel je pryč, zůstává druhá, rozpůlená. V jedné části přináší spoustu nesrozumitelného přízvuku za doprovodu neposlouchatelného reggae a s tváří animálně zavilého bojovníka, ve druhé pak starou známou sebranku, v jejímž čele je i tentokrát Mariah, nejafektovanější, nejpřehrávanější a v důsledku jednoznačně nejhorší záporná postava celého Defenders vesmíru. Subjektivně mi přišlo, že má prostoru skoro tolik jako sám Luke, který prošel zbytečnou změnou. Zatímco v první sezóně si nesl dávné šrámy a z nich pramenící traumata se ctí, teď mu scénáristé přihráli jakýsi "vnitřní vztek", kterým od sebe odhání spojence i blízké osoby a nejednou ho takové pnutí donutí ke když ne špatným, tak alespoň pochybným rozhodnutím. Jeho síla stoicky klidného harlemského svalu tak razantně otupuje a při nedostatečném prostoru pro mou oblíbenou Misty zůstává jediný opravdový klad. Shades. Tenhle kluzký had, o kterém jsem celou předchozí řadu přemýšlel, jestli mě baví nebo ne, se najednou bez potíží stává králem celého seriálu. Ať kuje další pikle, sleduje osobní cíle nebo jen musí zakusit následky svých rozhodnutí, září Theo Rossi každým svým šibalským úsměvem. Trochu smutně to tak není titulní hrdina, ale právě nevyzpytatelný seňor Alvarez, kvůli komu bych si přece jen pořád přál, aby se bezútěšný svět neklidných rytmů a hlasů na obrazovky ještě někdy vrátil. Po vpravdě kmotrovsky laděném finiši totiž tvůrčí záměr chápu, ale pachuť z něj zůstává palčivě nahořklá. (18.03.2017)

Seriál o třetím Defenderovi pokračuje v tradici temných, stylových, nadmíru zábavných marveláckých adaptací, které se nebojí načnout závažnější témata. Proto jdu s hodnocením tak vysoko nehledě na několik zásadních problémů, které s Lukem Cagem mám. Třeba ten, že jsou evidentně všechny postavy v seriálu naprostí idioti, co nedokážou přemýšlet ani v rámci vlastního žánru (natož uvažovat jako lidi). Vždyť co je první věc, kterou udělá každý rozumný antagonista, když mu po čtvrti pobíhá neprůstřelný hromotluk se jménem Luke Cage? Přece se zaměří na jeho nejbližší! Ale ne, to tu místní gangsterskou sebranku ani nenapadne. Stejně tak do propasti zapomnění vyšumí jakoby mimochodem nadhozená idea toho nepřůstřelného mstitele utopit, otrávit, ... a místo toho se všichni ženou za superkulkou, co tu jeho hroší kůži provrtá. Cottonmouth, ač pitomec, je ale aspoň zajímavou postavou, dalším z řady vyvedených netflixáckých záporáků, a jeho sestřenka Maria je docela povedená mrcha. Tradice svělých záporáků tak umírá až s Diamondbackem, retardovaným králem podsvětí, co z něj sice jde docela strach, ale po většinu času je to jen ufňukanej zhrzenej blbeček. Ve skutečnosti bych pro tyhle a další blbečky a blbosti Lukeovi srazil vaz podobně jako nedávno Doctoru Strangeovi, ale tady celý seriál (nehledě na to, jak idiotský celý poslední díl byl) vytahují vedlejší charaktery - nejprve Pop, později a o to víc Shades a Claire, které jsem si možná až příliš oblíbil. (06.11.2016)

Luke je sympaťák každým coulem své většinou neprůstřelné kůže. Rozjezd série nemá chybu, ať už jde o vykreslení jednotlivých postav nebo o způsob, jakým na jedné straně zatahuje Luka do událostí a současně poodhaluje jeho minulost. Výborný je i záporák Cottonmouth. Jenže pak se série přehoupne do druhé půlky a téměř všechno jde do kopru. Luke se motá epizodami, které bezradně tápou a netuší kudy kam, z všemocného superpadoucha se vyklube groteskní kašpárek s dětinskými motivy, a finále, kde bych jako divák měl napětím nedýchat, jenže místo abych ho prožíval, tak jsem ho prozíval. Škoda, po skvělé Jessice Jones jsem se na další sólovky Defenders těšil, zatím však ani jedna, i když nejde o vyložené slabé série, nenaplnila mé očekávání. Nad vodou tak, alespoň pro mě, drží sérii hlavně Simone Missick jako skvělá Misty, bezpochyby nejvýraznější postava. (03.12.2017)