Čo sme komu urobili?

Prý je tenhle film jeden z nejúspěšnějších filmů ve Francii v tomto roce. A já se popravdě vůbec nedivím. Za prvý je to komedie, což je všeobecně oblíbený téma a za druhý se brutálním xenofobním způsobem naváží snad do všech národností, které se aktuálně neustále do Francie cpou, a se kterými má Francie v současné době velké problémy. Pro některé xenofobi tady ale musím říct, že naštěstí v tomhle filmu byl každej absolutní sympaťák (nehledě na ty dcery, ty byly vysloveně k zulíbání) a tak jsem si film mohl maximálně užít. Pátou hvězdičku si navíc vysloužil Christian Clavier, který předvádí naprosto dokonalou roli otce, kterej není schopnej přijmout žlutýho, černýho, Araba ani Žida v rodině. Hezky se mu to u zeťáků sešlo, co? (15.12.2014)

"Fotr je lotr" s několika málo rozdíly. 1) Děj se neodehrává v USA, odehrává se ve Francii. 2) Lotr není jeden, jsou dva (a jeden z nich není bývalý agent, nýbrž bývalý voják). 3) Nežádoucí zeť není jeden, jsou čtyři. 4) Cílem rýpaní není zaměstnání a nedostatečná "chlapáckost", ale původ, barva pleti a náboženství. 5) Není tu žádná vykutálená kočka. Neříkám, že to chvílemi není vtipné, ale především je to tuctovka (ač sympatická) bez jediného překvapení - vše už bylo viděno někde jinde. (04.06.2022)

Film se pohybuje s lehkostí sněhobílého mráčku na blankytné obloze, je velmi politicky korektní, avšak ne tak, aby z toho člověku bylo blivno. Děj nemá smysl hlouběji analyzovat, protože slouží jen pozitivní atmosféře a humornému nádechu jako celku. Chyběly mi zde nějaké opravdu vtipné bomby, nebo alespoň bombičky, které se ve filmu, kde se do rodiny spojí arab, žid, asiat a černoch vyloženě nabízejí. Ovšem to by musel přijít ke slovu někdo jako Seth Rogen... 5/10 (12.05.2019)

Docela sem se bál, aby to nebyla taková ta trapná komedie, kde postavy dělají ze sebe blbce a ocitají se v absurdních situacích, nic by zde nedávalo smysl. Ona je to přitom opravdu vtipná komedie, kde se rodiče vyrovnávají s tím, že jejich dcery nejsou ženaté s ošklivými Francouzy, co ani nebydlí ani ve Francii. Ale sou ženaté/zasnoubené s Muslimem, Židem, Asiatem a ta poslední si bere černocha, pro rodiče, je tohle logicky těžko stravitelné, hledají chybu v sobě a následně v nich, ale to že si láska nevybírá, a že si vždycky najde cestu, na to už trošku rodiče zapomínají. takže snězení předkožky a hledání špíny na nového zetě, jakožto jediné trapné momenty ve filmu, lze odpustit. Navíc film stačí vyvrátit některé hloupé předsudky, které kolují světem, a že nehledě na víru, barvu kůže či odkuď dotyčný pochází, chlap zůstává chlapem a když se chová jako blbec, tak to neni kvůli tomu, že je z druhého konce světa, ale že je to chlap. Nicméně ve výsledku, pravda a láska nakonec zvítězí nad upištěným knězem, co utrácí církevní peníze, za drahé sukny. A nehledě odkuď jste, tak komunisty považuje za odporný svině, a to je podle mně to nejhezčí poselství. (04.03.2019)

(Kino Thalia, Potsdam, Deutschland, 18.8.2014) Co jsme komu udělali? jsem si vskutku náramně užíval. Musím říct, že už dlouho jsem se tolik v kině nenasmál. Jen si představte, že jste zarytí katoličtí francouzští rodiče a dcery si najdou žida, Araba, Čínana a černocha a hned je postaráno o pořádnou dávku vtipných scén. Christian Clavier je vážně dobrý komik, ale ani ostatní herci nezůstali pozadu. Zkrátka hodně povedená komedie, která perfektně splnila svůj účel. (23.08.2014)