Fotograf

Roden na Oskara, Saudek na ústavní léčbu. Karel je fakt těžký frajer. Se stopětaosmdesáti cenťáky a charakterním charismatem zahrál totiž toho slizkého, jeblého a oplzlého skřeta, co musí ze zoufalství šukat jen ty nejspuchlejší prasnice, o které by psychicky zdravý a alespoň trochu xvětu vypadající jedinec neopřel ani jateční pistoli, vskutku famózně! Jan je fakt těžký pičus. Pičus, kterého od svěrací kazajky a kariéry sociálně nezaopatřeného parkového úchyla udržela jen naprostá genitalita jeho kompozic, jež dokáže i z té nekrabatější a nejotylejší ženské prdele udělat pomalu umělecké dílo s nádechem barokní perverze. A pak je tu Sára. Snad ta nejnesympatyčtější a nejasexuálnější vyrachtaná zrůda v galaxii, na kterou může vlézt snad jen řádně ujetý člen Saudkovic gangu a proti níž je určitě daleko vnadnější i některá z těch porážkových sviní s monstrózními proporcemi Věstonické Venuše. K té byl kásting milostiv, protože podobnou obludu by hledali jen steží, avšak jindy sympatická, a nejmíň o čtyři ligy píchatelnější Marie jí rovněž zmákla tak dokonale, až měl člověk ke konci chuť análně jí ukojit kaktusem. Nepochybuji, že ohavný, excentrický páreček je skvělým žrádlem pro supy a hyeny nejen ze všech těch Extrasuperahablesků, ale také z Idiotů-Dnes, a kdo ví, jak to mezi nimi vlastně bylo. Každopádně si sami sebe bezesporu zasloužili a paní P. uplácala spolu s Karlem a Mášou z mrdlých trampot hnusného, perverzního starce snad nejvíce strhující český film za posledních pár let, na který jsem od začátku do konce fascinovaně čuměl jako na některé Jeníkovy fotky. Závěrem bych však měl k paní režisérce jednu drobnou intelektuální výtku: „Kurva, když už točíš autobiografický film o nějakém téměř nesvéprávném umělci, nenech ho fušovat do scénáře, protože si z toho udělá vlastní goeblsoidní píárko a Ty pak vypadáš jako bulvár, pičo!“ (20.05.2015)

Možná to není pravdivé, možná je to povrchní a primitivní zábava založená na obcování, hláškách a veselých scénkách, možná jo. Nicméně Roden i ta paní, co hraje Sáru, mi přišli fakt výstižní a docela dobře jsem se při koukání bavil ("Jarka z Vlkový? No jo! Jarka z Vlkový!"). Jo a Roden má Saudka nastudovaného totálně - gesta, mimika, styl řeči... No a Chlumeckého ZOO hudba, výborný retro výlet. Za mně dobrý (komentář po 1. polovině). (10.05.2015)

První část se jeví jako jedna a táž epizoda, honící se dokola za vlastním ocasem... ostatně, jako mistr sám - takže vlastně potud v pořádku. Jinak se však odprezentovala jako fanfarónský chaos a z biografického hlediska neměla čím překvapit, jelikož se nám pan Saudek nebál vše o svých obsesích vyzvracet dávno sám... a rád, dlužno podotknout. Mno, ale druhá půle se vyvrbí takovým způsobem, že by si možná zasloužila vlastní název... třeba Sára (mimochodem, já jsem té slizké ženštině nikdy nevěřila). Krach se tedy určitě nekoná, nakonec se mnou díky Marii Málkové cloumaly i emoce a skvělého Karla Rodena v roli Saudka jsem si oblíbila natolik, že na mě v závěrečných záběrech mistr osobně působil jako rušivý element - jak tam tak seděl - sám a ztracený, mezi roztaženýma nohama... (11.05.2015)

Jsou umělci, jejichž dílo nelze extrahovat od jejich osobnosti.. Saudek jako nezodpovědné dospělé dítě s pozérskými sklony z toho vychází trošku samolibě, obzvláště když si prostřednictvím filmu vyřizuje účty s osobou, která mu do ateliéru přinesla špatné světlo. Dramaturgie je bohužel pevná jak sádelnaté hýždě některých Janových modelek, takže to na tři hvězdy musí vytáhnout Roden, který pro postavu, kterou ztvárňuje, získal do jisté míry něco, v co jsem vůbec nedoufal. Mé sympatie.. (03.02.2020)

Líbí se mi Saudkovy fotografie, již méně se mi líbí Saudek jako člověk, připadá mi jako hodně velký pozér. A tenhle film je jen jedna jediná obrovská póza. Když je životopisný film o někom, kdo má co říci, může být zajímavý i při špatném zpracování, ale tato prázdná bublina splasknula hrozně dlouho před tím, než mohla někoho zaujmout. (17.05.2015)