No Game, No Life

Sourozenecká dvojice absolutních nerdů bez špetky sociální inteligence, zato schopná pokořit jakoukoliv herní výzvu, je potměšilým bůžkem přenesena do fantasy/video světa, v němž se veškeré konflikty a spory řeší pomocí her. Tudíž se ocitají ve svém živlu a zběsilé anime plné humoru a shazovačných "ečči" narážek může začít, když se hlavní hrdinové rozhodnou stát panovníky lidské říše a vyzvat do souboje (postupně) i všechny další rasy. Pravda je, že ony soutěže vypadají působivě (animace má úroveň), ovšem jejich komplikovaná pravidla, strategie, předvídání a podvádění se všemi nuancemi pro mě nebylo úplně jednoduché usledovat. Jinak ovšem fajn, bohužel však je příběh seknut v půlce a 2. série nebyla ani po 7 letech potvrzena. 7/10 (22.12.2021)

,,Stefí, packu“ - ,,Haf“. Když si rozkliknete profil No Game, No Life, vidíte cover hýříci barvami v čele s růžovou, pak mrknete do galerie a všechno je stále tak nablýskané a růžovoučké, že si říkáte ,,Tohle asi nebude nic pro mě.“ Jop, taky jsem si to říkal, ale ten název mi stejně ze zvědavosti nedal a musím říct.... Takhle jsem se nebavil u anime už nějakou dobu. Jak moc zábavné je sledovat šachovou partii? Nebo kámen, nůžky, papír? Nebo dokonce obyčejný hod mincí? Tvůrci berou jakoukoliv známou deskovou, karetní nebo klidně video hru a udělají z ni neskutečně zábavnou podívanou. Vše je samozřejmě protkané notnou dávkou fantasy a nakonec každou hru detailně rozeberou a ukáží vám, jak Sora a Shiro došli k vítězství, což je někdy tak zatraceně promyšlené, až člověk nevěří svým očím. Nejsou to samozřejmě jen hry, které baví, ale v první řadě je to humor. Ten je typicky plný sexuálních narážek, ale to vůbec nejzábavnější je gradace vážných momentů. Seriál se dokáže třeba 10 minut tvářit jako ta nejvážnější věc na světě a ve zlomku sekundy vše pošlou do kytek tou nejméně hodící se hláškou, která diváka jednoduše dostane. No Game, No Life je Japonsko po všech směrech, především humorem, na který je potřeba si zvyknout. Pokud vám nedělá problém, tak směle do toho. (26.03.2018)

Má to hodně rysů těch anime, které považuju vyloženě za špatné - klišé postavy, vyústění některých situací by nemohlo uspokojit ani děcko ze školky, místo skutečného hraní her se vlastně všichni jenom vykecávají apod. Díky originalitě se to ale dá celkem v klidu dokoukat, každý díl měl nějaký vtipný moment a některé taktiky byly fakt promyšlené. Některé byly na druhou stranu úplně mimo a pouze o štěstí, přičemž snad v každém dílu uslyšíme, že hraní o štěstí není. (01.08.2014)

Popravde ja veľmi neznesiem túto farebnú a rozprávkovú kresbu, avšak v zopár prípadoch mi naopak úplne sadne. Jedným z tých prípadov je aj No Game No Life, veľmi nadpriemerné anime a dokonca aj jedno z najlepších zo žánru ecchi. Lepšie hlavné duo, ako sú Prázdni si snáď divák ani nemôže predstaviť - sú to geniálne stvorenia, ktoré sa z nudného a nijak zvlášť zaujímavého prostredia dostávajú do geniálneho sveta, v ktorom na nich čakajú rôzne hry. A keďže pravidlom Prázdnych je nikdy neprehrať, byť prví na priečke a vždy si stáť bok po boku, rozhodnú sa ovládnuť tento svet a vyzvať Boha. Príbeh odohrávajúci sa v hre mal už aj Sword Art Online, ale nenechajte sa zmiasť, toto je úplne o niečom inom. Zatiaľ čo v SAO vládol strach a chaos, NGNL je čisto len o hrách s trochou toho fan-servisu. A ten mi tu absolútne nevadil, pretože toto je príklad toho, ako má ecchi vyzerať a ako do toho vykompenzovať humor. Bavil som sa a sadlo mi úplne všetko - od postáv cez hudbu až po animáciu. Priemer zhliadnutých epizód: 93% edit (15.10.2018): Po konečnom uvážení odčítavam jednu hviezdu (slabší štart, menej uspokojivý záver, zopár stereotypov). (15.05.2018)