Villmark 2

Pätica spolupracovníkov z deratizérskej spoločnosti prichádza do opusteného sanatória, aby pred plánovanou demoláciou vyčistila tamojšie priestory od škodlivín. Keď už sa zdá, že sú v budove s viac ako 300 miestnosťami úplne sami, narazia na podivného správcu, ktorý nepôsobí zrovna priateľským dojmom. Aby toho nebolo málo, po pár hodinách práce nájdu pri jednom zo schodiští ťažko zraneného muža, ktorý následne umiera. Na jeho tele jeden z pracovníkov nachádza zvláštne jazvy, ktoré nedávajú žiadny zmysel. Kto bol tento neznámy muž? Šlo snáď o miestneho bezdomovca? Alebo je pravda omnoho komplikovanejšia? Už čoskoro sa všetci presvedčia, že dané priestory už z ďaleka nie sú tou nemocnicou, v ktorej sa v minulosti pomáhalo. "Fritt Vilt" je moja najobľúbenejšia slasher trilógia z Nórska. Pochybujem, že sa jej niekedy niečo vyrovná. Ten snímok disponoval takými plusmi ako bol les, sneh, chata, následne nemocnica + gore, a to všetko zabalené do atmosféry, ktorú možno len sťažka zrovnávať s inými horormi. "Vilmark 2" určitými prvkami naozaj zvádza k podobnosti so spomínaným hororom, no jeho kvalitu určite nedosahuje. Fanúšika slasherov určite sklame nevyužitý priestor na prezentáciu gore. Príležitostí bolo pomerne dosť, nejaké sa síce objavilo, no bolo ho pomenej. Vďaka živej záverečnej pol hodinke i rozuzleniu pridám poskromnú "troječku". Čistý priemer, ktorý by nemal sklamať - 55% (04.12.2015)

Pro skandinávskou tvorbu mám určitou slabost a zvláště pak pro tu norskou. Navíc režisér Pål Øie pro mne není žádnou neznámou a po jeho Skjult jsem před pár dny viděl i mnohými opěvovaný první Villmark. Sice jsem z tohoto lesního hororu nebyl tolik odvařený jako mnoho jiných hororových nadšenců, ale musím uznat, že jednička měla své osobité kouzlo. I proto jsem neváhal a co nejrychleji si pořídil i druhý díl. Dopředu jsem si nic o tomto filmu nezjišťoval (což byla asi chyba), protože bych tak předešel zklamání, že oba filmy spolu nemají skoro vůbec nic společného. Vlastně kromě spadlého německého letadla do jezera a modelu letadélka vůbec nic. Prvotní zklamání z toho, že se děj nebude tentokrát odehrávat v potemnělých lesích (norská krajina je opravdu nádherná a Norsko patří mezi moje nejoblíbenější země, které jsem během svých toulek nejen Evropou navštívil), ale v ponurém sanatoriu. Naštěstí se ukázalo, že tato změna nebyla zas až tak katastrofální, jak by se na první pohled mohlo zdát. Režisér totiž dokázal zapracovat v určitých momentech na atmosféře i zde a našel jsem tu i několik velice slibných scén, při kterých se mi trošičku zvýšil tep. Postupné prozkoumávání ponurých chodeb a místností přímo vybízelo k rozpoutání něčeho opravdu velkého, ale to by se scénáře musel ujmout někdo jiný, než sám režisér. Ten měl sice množství zajímavých nápadů, ale ty už nedokázal pořádně zrealizovat a hlavně vytvořit soustavné napětí. Místy totiž jeho bujná fantazie vytvořila takový chaos, že se v tom nejeden divák ztrácel a některé situace byly dost nelogické. Stejně jako chování některých postav. To už je ovšem bohužel zažitý trend mnoha filmů (tvůrců). Nejvíce byl mnohými Pål Øie kárán za to, že nedokázal přijít s nějakými pořádnými mord scénami a s tím musím bohužel souhlasit. Polovina postav zemřela opravdu dost jalovým způsobem, který postrádal nejen nápaditost, ale především potřebnou dávku brutality a krve. 50% (25.09.2017)

"Azbest, plísně, rtuti sud... neznals bolest doposud. Tuberácká demolice? Sova houká: Nikdy více!" Náhodou, tenhle norský eintopf z rezavé vojenské konzervy, nalezené v nemocniční kantýně tuberáckého sanatoria, byl kupodivu poživatelný, sice mírně klišoidně zatuchlý, ale zasytil, aniž otrávil. A kdyby mezi čerstvým demoličním masem, z nuceného výseku na lékařských jatkách, byl alespoň jeden sympatický kousek, kterému/které bych mohl držet palce při boji o přežití, zaklapal bych spokojeně zobákem (právě vytaženým z díry v hlavě plesnivé norské sykepleier) a střílečkou hřebíků bych tomu přímo do čela nastřelil i čtvrtou hvězdu. Závěr na pohodu, mnou očekávaný, něžně melancholický. Aneb čiň slepé čertici dobře, injekční pidlou do zad se ti odmění. (17.09.2021)

Villmark(2003) jsem si po x letech rád zopakoval. Tenhle druhej díl byl pro měl premiérou. A hned ze startu napíšu, že kdybych ho neviděl tak by se nic nestalo a asi bych udělal i líp. Villmark 2 postrádalo vše co se mi líbilo na prvním díle. Z prostředí lesa přejdeme do sanatoria a tam nás čeká jen bezhlavý pobíhání. Taktéž se vytratilo veškerý napětí a atmosféra. Takže za mě 1lepší hvězda. (10.11.2023)

Ako ďalšie z mnohých pokračovaní sa dej presunul z lesa do liečebne, kde sa vydá skupinka robotníkov, avšak postupne zisťujú, že nie sú úplne sami a začnú rad radom zomierať. Najviac sa mi páčil soundtrack, ktorý znie už pri úvodných titulkoch, ináč je to priemerný horor, v ktorom sa polovicu filmu zase dokopy nič neudeje, potom to konečne nejako vygraduje a nasleduje nejaká "neskutočne" prekvapivá naháňačka, ukrývanie sa, potkýňanie o mŕtvoly a boj o život. Takých hororov tu bolo... Asi lepšie ako preceňovaná jednotka (ktorá mi vyšumela z pamäte už asi natrvalo), ale či si po týždni spomeniem na toto... asi ani nie. Nakrútené je to pekne, ale zaujímavé to nie je ani trochu, napínavé tiež nie a gore chýba. Cítiť maximálne pár atmosférických pokusov. (03.12.2015)