Kobry a užovky

Dýcha to dneškom. Jazykom, postavami, prostredím. Buď makačka pri páse a po práci fuška. Do aleluja. Pracovať a živiť za malý plat rodinu je tiež fuška. Dá sa sedieť aj za pokladňou či v kancli s presne stanoveným časom. Monotónna nuda. Otupenie a východisko z finačnej suchoty sa dá narušiť. Podnikať. Najklasickejšie v štýle: lacno kúpiť - draho predať. Ale podnikanie v súradniciach východnej Európy so sebou často nesie zároveň čosi za hranou zákona. Alternatívou je mať na háku všetko. Teda - ehm - okrem drogy. Látky, ktorá človeku prináša zmierenie s marazmom okolo. Alkohol, cigarety, fet. Všetko uvedené je zhruba obsiahnuté v príbehu dvoch bratov. Divák si má možnosť klásť otázky o ich charaktere. Napr. podľa mňa bol feťák v pohode. Asi ako ho charakterizovala jeho babička . "Von je takové zvířátko.". Zastal sa brata, keď mu hrozila basa. Jeho brácho (Užofka) sa ho nezastal keď Kobru tĺkli, ani keď ju naháňali. Na druhej strane strčil bráchovi ticícku a nejaké handry. Rodinu navštevoval na rozdiel od brata - narkomana len sporadicky. Na druhej strane, kto nemal v rodine feťáka, čo predal všetko, čo sa predať dá, ten nevie, čo to je. Ak hodnotiteľ filmu ide skôr po veciach a majetku ako po ľuďoch, tak ten to má jasné: neznesiteľná smažka a feťák si zaslúžil, čo dostal. Veď toľkých okradol. Aj hnusne vyzeral aj s tými jebákmi po tvári. Podobné hodnotenia ukazujú podstatu: túžia len po fľandrách, eventoch a drinkoch. Tešiac sa ako ich v posteli vyzvŕtajú, hneď po zinkasovaní denných tržieb. Milujú preniesť zodpovednosť na niekoho slabšieho, čo tiež túži po zmene. P. S. Záverečná poznámka obsahuje kritiku. Čo sa týka scenára - nebol marný, len príliš realistický. Vo filme, a je jedno či v sci-fi alebo v sociálno-kritickej dráme, oceňujem skôr rozlet fantázije scénaristu, ako snahu urobiť film tak, že si poviem: "Kurva veď toto úplne zo života". Oceňujem skôr, čo sa bežnej kurva realite vyhýba na sto honov. (15.03.2016)

Jan Prušinovský dokázal natočit drama, které prostřednictvím autentických lokací a uvěřitelných postav realisticky zachycuje českou sociální současnost, aniž by přitom prvoplánově manipulovalo či emocionálně vydíralo. Kdyby veškerá seriózní česká filmová tvorba dosahovala alespoň ze tří čtvrtin takovéto úrovně, tak jsme dávno za vodou. Herci jsou skvělí, technicky i řemeslně je film silně na výši a režie je bezvadná. Delší recenze ZDE (17.02.2015)

Hádkové hrajou bratry s hadími přezdívkami, oba jsou více méně hajzlové, jen ten jeden nepopíjí okennou, nečmuchá ředidlo a nespolyká/nešňupne všechno, co má přibližný tvar tic tacu, nebo moučkového cukru. A oba své party zahráli sakra dobře a uvěřitelně, což z obou činí hlavní devizu filmu, spolu se jménem Jana Prušinovského, ten zvládá nejen komedii, ale i tohle drama plebejců z malého městečka, kteří se topí v různých problémech a přitom film jako celek nesklouzává do totální oslavy zmaru, jako například Poupata (jakkoliv jsou božská) a nechává tak postavám zdání určité reálnosti a normálnosti (dokonce mají i svůj vývoj). Navíc se povedl i písničkový soundtrack, který sice obsahuje z velké části hudby tak neskutečně ohyzdné, že bych je poslouchal jen pod pohrůžkou prostřelení čéšky, ale sem se naprosto hodí, ať už svojí třetiligovostí obecní diskotéky okolo třetí ráno, nebo tím, že sedí text s děním na plátně (ale bacha, třeba Na hadím ocase bří orffů je skvělá věc). Prostě je to povedenej film, kéž je takových u nás víc. " Ty krávo, brašule, mám plán, ne, vole? " (21.02.2015)

Honza Prušinovský je žánrovej radikál. Nejdřív do nás leje výživné dávky humoru a teď přijde s kýblem plným deprese. Hnací motor filmu není ani tak příběh, jako jednotlivé postavy, které tedy v celé své kráse zrovna dvakrát sympatie nebudí. Ovšem nedá se říct, že bych k nim cítil vysloveně nesnášenlivost byla to spíš lítost, protože životní drsno si umí s lidma a jejich chováním nepěkně pohrát. V tomhle ohledu na mě film působil velmi realisticky. Dialogy se snažily zmírnit nepříjemnou, bezvýchodnou atmosféru, která z filmu šla co to jen šlo, ale i tak depinka tady vládne a káže všemu a všem, mimo jiné i díky skvěle vybraným lokacím. Pokud jsem na začatku svého slovního výlevu mluvil o postavách jako hlavním motoru filmu, tak to by nikdy nemohlo fungovat, nebýt kvalitních hereckých výkonů a tady Honzík Prušinovský vyčenichal první ligu. Oba Hádci za jedna s hvědzičkou. Docela by mě zajímala Kryštofova průprava, jestli šel někam mezi smažky nebo se na dva dny zavřel do malý místnosti a čet projevy Miloše Zemana, protože ve filmu působí fakt hodně vykolejeně a bez něj a jeho výkonu by Kobry a úžovky neměly potřebný apetit. Kobry a užovky nasadily českým filmům v roce 2015 laťku proklatě vysoko. (05.02.2015)

Troufám si tvrdit, že za tento počin bychom se nemuseli stydět ani v mezinárodních vodách, neboť dle mě vlastní přesně ty ingredience, které by měl kvalitní snímek obsahovat. V první řadě je třešničkou na dortu geniální Kryštof Hádek. Jeho kreace skvěle vystihuje patrně tu nejnižší sociální sféru. Nechybí vytříbené dialogy a vývoj postav. Pakliže by český film měl i nadále takovou úroveň, zřejmě bych se našim filmům přestal vyhýbat. 80% (19.11.2015)