Trabantem Jižní Amerikou

Kdybych někdy měl absolvovat cestu Jižní Amerikou, pak s touhle sympatickou visegradskou partou. Podobně jako Amazing Race, oproti kterému se zde necestuje kvůli slávě a penězům, ale pro zábavu a adrenalin, také Trabantem Jižní Amerikou nabízí zážitek srovnatelný svou návykovostí a emocionální účinností s dobrodružně-komediálními hranými seriály. Není to jenom zásluha pohodových cestovatelů, kteří se po vzoru Pata a Mata dokáží poprat s jakoukoli výzvou, ale také jednoduché a účelné formy. Krátké záběry, pár vhodně uplatňovaných hudebních motivů (groteskní, ležérní, napínavý), zakončování epizod vzorovými cliffhangery, upřednostňování dramatických okamžiků před těmi, u nichž převažuje informační hodnota. Pár zastavení á la Cestománie, kdy je poněkud kolonialisticky komentováno pobavení domorodců nad evropskými auty, sice hladký průběh cesty brzdí, ale nikdy netrvají zbytečně dlouho. Nevýhodou dokumentární road-movie je logicky nemožnost předem vymyslet a dodržet dramaturgický plán. Přestože však dramatický vrchol série přichází s jízdou po ďábelské BR319, o chvíle, kdy vše vypadá beznadějně, není – částečně díky dobrodružné povaze zúčastněných – nouze až do posledních kilometrů. Nehledě k tomu, zda dokumentární nebo fikční, více vtahující seriál jsem letos zatím neviděl. 90% (03.08.2014)

Film jsem ještě neviděl, ale dnes dávali v TV první díl této cestovatelské minisérie a to jsem prostě nemohl zmeškat. :) Po skvělé Hedvábné stezce a ještě skvělejší Africe, tu teď máme Jižní Ameriku a první díl docela solidně navnadil. Dan opět hýří vtipem (netuším, kde na ty parádní hlášky chodí) a celá posádka vypadá velice sympaticky. Jak už je ale zvykem, tak ne vše se daří, jak by potřebovali a nastane hned několik úsměvných okamžiků již v počátcích výpravy. Tito pánové a dámy mají můj obrovský obdiv, protože absolvovat takovou šílenost, je opravdu odvaha. Když se Vám "auto" sesype po 100m jízdy (po celkové GO) a máte s ním zvládnout 21k km, tak je odvaha ještě slabé slovo. :) No prostě těším se na další díly, protože tohle bude vážení opravdu jízda! A zase budu sledovat se zatajeným dechem a jen tiše závidět. Prozatím tedy 100% s tím, že kdybych byl nespokojen (což se určitě nestane), tak později upravím. Ale tato posádka je natolik sympatická a už předchozí dokumenty byly natočeny tak elegantně, že to opravdu nehrozí. EDIT 14.6.2014: Po jedenácti dílech hodnocení neměním, jelikož celý miniseriál si udržuje pěkné tempo, je natočen s grácií a mě prostě baví se na to dívat a jen závidět všechny ty zážitky, co museli prožít. 100% (02.04.2014)

Uznávám, že jsou ti lidi šikovní a umí si poradit. Vím, jaká je to dřina. Ale co z toho? Příště přijde jiný člověk co projede svět ve velorexu, nebo se škodovkou 120? Pro mě byli první takoví dobrodruzi Hanzelka a Zikmund, to beru byli první, byla to úplně jiná doba, kde nebylo tak snadné se domluvit, sehnat co potřebovali a v neposlední řadě natankovat...Zkrátka to bylo mnohem těžší, než teď. Tohle je takový Remake a já remaky nemám rád, v případě, že nedokáží překonat originál. Nic mě na tom tedy krom přírody, kam si můžu zajet, nebo si můžu pustit skvělý dokument o té konkrétní zemi nezaujalo. Nic mi to nepřineslo. Nemám prostě potřebu se na to koukat, byť jsem srdcem a duší cestovatel! Takže pokud si chtěli splnit sny, tak fajn, ale takovéhle video z jejich dovolený mě prostě nezajímá. Možná i proto, že jsem to sám zažil....Nejsympatičtější je ten Polák...Jinak je Přibáň protivnej až mě to odrazuje to sledovat. (30.03.2020)

Tahle parta prostě baví. Jsou to nesmírní sympaťáci a o tom jsem se přesvědčil na vlastní oči po jejich příjezdu do Zlína a následné diskuzi 8/2018. S trabošema, maluchem, jawou projet svět křížem krážem a nepřijít o život a hlavně teda v jejich případě o nervy je na klobouček. Víc o téhle bandě nemá cenu psát. Jen tak dál a hooodně šťastných kiláků!!!!:-))) (29.08.2018)

Drkotavá cesta pralesem a horami, kde opět není nouze o opravy a drama. Od obligátních otravných úřadníků, kterým všechno dlouho trvá, v jihoamerické díře jménem Guayana po ledovce a čaj na argentinské vojenské základně... visegrádská parta si ty čtyři měsíce očividně užila do posledního kilometru. A i když je to až na druhém místě, vzbuzují chuť navštívit přinejmenším dvě nejhezčí země, kam trabantová parta zavítala - totiž Peru a Chile. (05.04.2016)