World Without End
Réžia:
Edward BerndsScenár:
Edward BerndsKamera:
Ellsworth FredericksHudba:
Leith StevensHrajú:
Hugh Marlowe, Nancy Gates, Rod Taylor, Nelson Leigh, Shirley Patterson, Lisa Montell, Christopher Dark, Paul Brinegar, Herb Vigran, Booth Colman (viac)Obsahy(1)
V roce 1957 čtyři astronauti odletěli na průzkumnou misi na plantu Mars. Při návratu dojde k ohromnému, nekontrolovatelnému zrychlení a astronauti upadnou do bezvědomí. Když procitnou, zjistí, že se nalézají poblíž neznámé planety, která by dle získaných údajů měla být obyvatelná. Vzhledem k četným poškozením lodi se rozhodnou přistát a provést opravy. Jen několik okamžiků po přistání jsou napadeni obrovskými pavouky, kterým se, se štěstím, ubrání. Poté objeví několik kamenných náhrobků s datem 2188 a astronautům dojde, že se nachází na planetě Zemi. Posádka vesmírné lodi se tak snaží zjistit, zda bylo lidstvo zcela vyhubeno a co bylo příčnou jeho zkázy. (pepua)
(viac)Recenzie (9)
Odvážní bílí muži zachraňují planetu před divochy s oštěpy a získají srdce krásných dívek díky své inteligenci a civilizovanosti. A taky mají revolvery a bazooku. Trochu western, přenesený do SF kulis, kde jsou místo indiánů mutanti a místo ohroženého města či farmy podzemní komplex. Dlouho jsem neviděl film, ve kterém by bylo tolik sexismu, stereotypů a klišé smrtelně vážně zakomponovaných do děje a kde se prakticky všechny problémy řeší zbraněmi. Pravdou je, že jsem se tím hodně bavil a chvílemi jen nevěřícně zíral. Ten film je sice špatný, ale rozhodně stojí za vidění. ()
Půjdu proti většině, ale mně se to líbilo - a kdyby druhá polovina filmu nebyla tolik utahaná a nekomplikovala to zdržující lovestory, mohlo to být ještě lepší. S Edem Woodem to nic společného nemělo, přestože dialogy ne vždycky dávaly smysl a šovinismus dosáhl v padesátkových filmech vrcholu. A navíc to byla celkem zajímavá vize postapokalyptického světa vylepšená časovým paradoxem při cestování vesmírem. Jasně, bylo to nekomplikované, heroická parta astronautů x neschopné zbytky civilizace x kyklopští mutanti. Ale byla to zábava, utíkalo to a slečny z přežívající civilizace nosily moc pěkné krátké sukně. A to na mě vždycky zabere. A útok plyšových pavouků byl maximálně roztomilý svým naivním přístupem. Za sebe jsem spokojen a plky o "americkém hrdinství", ať už je to cokoli, jsou slušně mimo mísu. ()
Film naivnučký, až mi ho bolo chvíľami ľúto. Ešte že ho natočili ´´spektakulárne´´, čiže širokouhlo vtedy bombastického systému Cinemascope. Je to pekne farebné a...lacné. Nepíšem to ako urážku, iba upozornenie že na takýto film treba poriadny rozpočet, aby ukázal niečo viac ako jednu trikovú scénu, dva interiéri a zopár výstrelov z podomácky vyrobenej bazuky na ´´šikovne´´ namaskovaných mutantíkov. Suma sumárum, keďže takmer všetky náklady pošli na 2,35 : 1 celuloid, nedivme sa výsledku. ()
Svatá prostoto! Nepsal ten scénář náhodou Ed Wood? Primát coby jednoho z prvních filmů, pojednávající o cestování časem, mu už nikdo neodpáře, ale vidět to třeba H.G.Wells, asi by se šokem osypal vyrážkou. Tohle je jedno z nejhloupějších a přitom tak nechtěně směšných scifíček. Mixuje se tu fenomén časoprostorového paradoxu, survival horor, žánr ´ztracených civilizací´, tak populárních v 30. a 40. letech a na konci nám dají tvůrci pocítit i nefalšovanou akční Rambo vložku s bazukou vs. primitivní jednoocí divoši s pazourky. Těch několik málo triků je vpravdě strašných (tu vynikají zejména plyšoví obří pavouci), dialogy jsou hloupé, ženy z budoucnosti v minisukýnkách krásné, interiérové kulisy fádní. ()
Zajímavé téma - kosmonauti se vrací z vesmíru na Zemi, kde zatím uběhlo několik set let, a po dávné jaderné válce zde v podzemním městě přežívá poslední komunita lidí. Nemůžu dát ale více než 1 *, protože: 1. triky jsou hodně primitivní (pozor na zmutované pavouky), 2. herecké výkony jsou podprůměrné, 3. dialogy jsou děsné 4. film obsahuje velkou dávku klišovitého a zidealizovaného (amerického) hrdinství 5. skoro polovina je vlastně jednoduchá a velmi naivní lovestory.-mnohem lépe je záchrana světa, kterou má na starosti cestovatel v čase, představena ve filmu The Time Machine (1960), ve kterém také hrál Rod Taylor, tentokrát v hlavní roli. ()
Reklama