Tajnosti Paříže

"Svět byl dřív jinačí, slzel a vzpomínal", tak přesně na na tenhle text skupiny Kabát jsem si vzpomněl, když jsem se díval na Tajnosti Paříže. Nádherný ty pařížský uličky, lokály, z toho všeho vyzařoval skutečný život ve svý špatný i dobrý stránce. Kdyby to tak zůstalo, moh bych teď v komentáři galieisky zvolat "a přece se točí", jenže tyhle filmy se už bohužel netočí a točit už nikdy nebudou a tak nezbývá než slzet a vzpomínat na časy, kdy Jean Marais byl ikonou všeho dobra a utkával se s těmi nezlejšími a nejzákeřnějšími lumpy světa, aby zachránil život nebo úhájil čest křehké a krásné dámě. Já na tohle hodně dám a líbí se mě to. Je to všechno tak naivní a přitom upřimný a krásný, že všem těm dobrodružstvím vždy znovu a znovu rád podlehám. Tohle se TV Barrandov fakt povedlo, nebyl by další chod ? (18.11.2011)

Paříži a jejím tajnostem nechybí nic podstatného, co lze očekávat od romanticko-dobrodružného příběhu, v němž chrabrého a čestného hrdinu představuje Jean Marais. Aby se mohl patřičně hrdinsky prezentovat, nutně potřebuje silného protihráče - dostatečně proradného, slizkého padoucha a jeho nohsledy. Neobejde se ani bez nevinné a bezbranné krásky v nesnázích, kterou je třeba ochraňovat i s nasazením vlastního života. Bastila sice znovu nepadne a obžaloba systému se scvrkne do jedné maličkaté kapky v moři bezpráví, přičemž rozuzlení je nadprůměrně naivní a možná i maličko uspěchané, ale půvab vyprávění to nijak zásadně neohrozí ... 3,5* (21.11.2011)

Markýz de Sombreuil, dobrosrdečný flamendr a pirát silnic, co je pod tíhou slibu a vlastní kajícnosti nucen infiltrovat pařížskou spodinu, aby očistil své jméno pošpiněné intrikami a vyrváním křehké dívky z pasáckých pařátů omladil svou stáj. Sice chyběl pár žhavých cikánek a Červený bedrník, ale sošný Jean Marais je zastoupil. Je odhodlaný a statečný, nepřátele drtí ocelovými pěstmi, kopy má rychlejší než Jean-Claude Van Damme mezi Lvím srdcem a Double Impact a když hrdinně zachraňuje nebožáky z ohně, aniž by na něm zůstala sebemenší stopa sazí, máte pocit, že jej plameny olizují nejen ze své podstaty. Je fakt, že padouch Lansignac vybavený podlým hlasem Libora Hrušky mohl před smrtí více trpět, ale duše romantického diváka by neměla být nenasytná.. (29.08.2022)

Podle mne jediný homosexuál, který byl schopný uvěřitelně zahrát romantickou roli (s ženskou partnerkou) v kostýmním filmu, které mu tolik slušívaly. Naivní a plakátovité, i když s nespornou elegancí, která poměrně zdařile zastírá, že není co hrát, protože režie je rutinní a příběh prokouknutelný po první minutě. /16. 11. 11./ (16.11.2011)

Ano, ano, ... zlo se často skrývá za bohatstvím, krásou, zdáním dobra a srdcem na dlani. To platilo kdysi, platí bohužel dnes a bude i v budoucnu. V "Tajnostech Paříže" je sice ono zlo zobrazeno na dnešní dobu již v poněkud omšelém a úsměvném snímku s Jean Maraisem, ale je stále dobře čitelné. A dobro? To je právě to úsměvno, ono nadnesené, neohrožené hrdinství a čest romantických postav "červených knihoven" vyjádřeno rolí Jeana Maraise. (19.02.2011)