Creepshow: Plíživý děs

Vcelku vydařený soubor tří hororových povídek na motivy Stephena Kinga, které spojují vtipné animované pasáže s povedeným průvodcem. První povídka, nejslabší z celého souboru, nabízí divákovi pomstu oživlého dřevěného indiána na partičce zlodějíčků. Druhý počin je už mnohem zábavnější a perfektně zakončený vtipným závěrem. Zde se divák dočká příběhu skupinky přátel, kteří si v odlehlém jezeře zaplavou a usadí se na ukotveném prámu, když se ale na vodní hladině objeví podivná skvrna, idylické chvilky končí a začíná boj o holý život. Závěrečná povídka je také celkem zdařilá, ovšem její vyústění ji notně podráží, co se kvality týče. V ní se dočkáme nevěrné bohaté ženušky, která svým nablýskaným mercedesem porazí stopaře a od nehody ujíždí, mrtvý stopař ji však stále pronásleduje a zoufalství spolu s brutalitou vražedkyně nabírá na obrátkách. Režisérského křesla se ujal Michael Gornick a scénář je z dílny božského Romera, který mimochodem režíroval první Creepshow. Toto béčkové dílko zajisté není dokonalé, ale zatraceně dobře pobaví, já se bavil na čtyři hvězdy. (28.05.2009)

Dvojka je oproti jedničce sice jako celek slabší, za to samostatná povídka Raft je pro mě nejlepší ze všech povídek z obou dílů Creepshow. Už jako děcko mě fascinovala. Ano, je to blbé, má to špatné herecké výkony, nelogické jednání hlavních hrdinů, ale je to NESKUTEČNĚ ZÁBAVNÉ. Prostě má nějaké nepopsatelné kouzlo. První povídka 7/10, druhá 10/10, třetí 5/10. Pan Savini opět palec nahoru. (20.03.2011)

Creepshow 2 má oproti prvnímu dílu jen tři příběhy z nichž jeden je opět z ranku nezapomenutelných. Ale popořadě. 1. Old Chief Wood´nhead: Dvojice manželů, která léta prodává v zapadlém krámku je brutálně zabita a pomstít se je vydává socha starého indiána. Nejdelší povídka s nejdelším úvodem, po kterém se to mění v celkem nudný mini-slasher (dvě ze tří smrtí nejsou ukázané). Průměr - 3/5. 2. Raft: Skupinka teenagerů si vyrazí k jezeru a doplave k pár metrů vzdálenému raftu. A tím začíná jejich boj o život, neboť v jezeře plavě nebezpečný sliz. Stoprocentně nejlepší povídka, i když sliz vypadá lacině, efekty požírání jsou slušné a závěrečná pointa mě v dětství řádně rozsekala - 5/5. 3. Hitchhiker: Zpovykaná panička se vrací ze záletů a srazí stopaře. Z místa nehody ujede, ale nemrtvý stopař se vrací pomstít. Brutalita tu byla opravdu slušná, ale jinak už pro mě docela průměr - 3/5. Spojovací příběh je napůl kreslený o šikanovaném klukovi a jedné kytce a opět jako u prvního dílu jej nemá ani cenu zmiňovat. Celkově dvě průměrné povídky a jedna naprosto geniální, takže 3* jsou adekvátní. (28.07.2015)

Tohle dílo je opravdu velice špatné. O nějaké kvalitě se nedá vůbec mluvit. Creepshow 2 připomíná spíše epizody ze seriálu Věřte nevěřte, než film, na který bychom se měli běžně dívat. Na horor to není ani trochu strašidelné, ba co hůře, zde se nedá mluvit ani o nějakém napětí. Příběh o partě dospívajících (samozřejmě ztvárněna neherci), která narazí při koupaní na plavající igelit, který je začne jednoho po druhém požírat postrádá snad vše, co by měl dobrý horor mít, i když ten závěr je naprosto dokonalý, povedl se a docela dokázal i pobavit. Povídka o dřevěném indiánovi, který se rozhodně povraždit zločince není o moc lepší a ještě k tomu jí schází vtipnost. Jediné co bych tak trochu dokázal ocenit jsou animované pasáže spojující všechny příběhy a zejména samotný začátek, maska toho muže mě opravdu rozesmála. 30% (02.05.2006)

Původní Creepshow si v lecčem zadal s geniálními Tales From the Crypt a bavil, kdežto jeho pokračování se jen neohrabaně vleče, osekané o veškeré gore, humor a bez romerovského šarmu. Nebýt povídky The Raft a několika zábavných cameí, nebylo by na něm zajímavé prakticky nic. To už raději někde vyhrabu svoje staré Eerie přečtu si je aspoň třikrát. (30.05.2009)