Mráz kopřivu nespálí
Grasp the Nettle
Obsahy(1)
Režisér Dean Puckett opustil na tri roky bežný spôsob života, aby mohol natočiť svoj dokument. Stal sa členom komunity, ktorá si uprostred Londýna vytvorila mikrokozmos s vlastnými pravidlami – tzv. ekodedinu. Jej obyvatelia tu aj napriek nevôli developera, ktorému pozemok patrí, zažívajú pocit pospolitosti a slobody. Rovnakú hŕstku aktivistov sledujeme pri demonštráciách proti britskej vojenskej intervencii v Afganistane. Ich protestnou metódou je opäť okupácia verejného priestoru. Prostredníctvom režiséra ako priameho účastníka týchto udalostí možno vidieť, koľko úsilia stojí presadiť vlastnú víziu komunitného života. (Jeden svet)
(viac)Videá (1)
Recenzie (5)
Vyzkoušeno, anarchistickým pnutím se zabránit nedá, prostor pro ně může občas přinést i nový pohled na to jak žijeme, ale pro společenské uspořádání to fakt není nejlepší cesta. ()
Dokument o alternativním způsobu života v novém udržitelném sociálním zřízení, který v podstatě nepřímo dokazuje, že takové zřízení je kvůli odlišnosti, sobeckosti a nedokonalosti lidského plemene neudržitelné a utopistické. Autoři tohle asi ze začátku nezamýšleli, ale nakonec jim to z toho vylezlo a já jsem rád, že se dokument navzdory tomu dostal k divákům. 6/10 ()
On by ten dokument nebyl zas tak špatný, kdyby se od začátku o tzv. ekovesnici mluvilo spíš jako o improvizovaném táboru bezdomovců nebo jak to napsat. Nevypěstovali jediný kus zeleniny, pro jídlo chodili do popelnic a pro vodu na benzinku. To mi nepřijde jako adekvátní vzpoura proti systému, na který tak nadávají. Nevytvořili nic. ()
Téma komunit mě zajímá, jezdili jsme po nich na dvou mezinárodních cyklojízdách. Zajímalo by mě třeba dělení peněz a další věci. Londýn je hrůzné místo pro život. ()
Dokument pojednává o lidech, kteří se rozhodli žít mimo systém. Z mého skromného pohledu tento velice bohulibý záměr vzali za špatný konec. Důležité je ale to, že to zkusili. Kdo nic nedělá, nic nezkazí a po bitvě je každý generál. Zaplať pán bůh za to, že tací lidé jsou, že zkoušejí a že chtějí žít jinak. Mně osobně vadila ta neútulnost domečků, vše poskládané halabala, pořád mi ekovesnička častěji připomínala spíš rumiště nebo skládku než prostor k životu. Myslím, že můžeme žít komunitně i alternativně ale pořád v pěkném prostředí třeba dle feng shuei nebo zlatého řezu apod. Nicméně poselství dokumentu jsou zajímavá, přínosná a stojí k zamyšlení. Bohužel s účastí vojáků v Afghánistánu souhlasím, takže tam jsem se s protagonisty docela rozcházel. Dávám dokumentu vytuněné tři hvězdičky. Čtyři plusové body za formát dokumentu (kamera, střih, rozsah atd.) a jeden mínusový za jeho obsah. Z šesti dokumentů letošního Jednoho světa mě tento nadchnul nejméně. Nicméně určitě stojí za to vidět ;). ()
Galéria (5)
Fotka © MFF Jeden svět
Reklama