Slnko darebákov

Bezesporu výborná francouzská kriminálka, které dodal punc nesmrtelný Jean Gabin. Filmů o bankovních loupežích byla natočena celá řada, tento patří k filmové klasice, připočteme-li k tomu zlatá šedesátá léta francouzského filmu, máme výsledek, který těm britským o loupežích dělá důstojného partnera a vysoko ční nad podobnými filmy americkými. Film neměl slabinu, pochopitelně pět hvězdiček. (06.03.2017)

Jestli to nejpozitivnější, co mě na filmu zaujme, je starý poctivý dabing z doby, kdy se tohle řemeslo povyšovalo na umění, tak je něco špatně. Slunce rošťáků určitě není špatné, jen mám pocit, že kromě hereckého obsazení už dnes nemá tolik co nabídnout a na filmu se zkrátka podepsal zub času. Některé scény by stály za příklad filmových triků používaných ve své době, je zkrátka patrné, že auto jedoucí po silnici stojí ve studiu a za tím běží obraz nasnímaný jinde. Na jedno pokoukání určitě dobrá volba, ale do mého zlatého fondu se Slunce rošťáků nezapíše. Celkový dojem: 60 %. (06.03.2011)

...Potešilo ma nasledujúce zistenie, že som sa narodil v rovnaký deň a mesiac, ako i pôvabná, britská herečka Margaret Leeová, ktorej predstaviteľka naprosto nevyspytateľnej Betty, mi bola počas sledovania filmu vzrušujúco-sympatická, a to i napriek tomu, že som sa o tejto milej skutočnosti dozvedel až po skončení filmu, čo vôbec nemení nič na tom, že táto francúzska kriminálka sa môže tiež pochváliť i absolútne triviálnou scenáristickou stopou, ktorá obsahuje niekoľko „logických dier”, čo je mimochodom možnosť vidieť zaraz v úvodnej sekvencii, keď si to americká eskorta namierila rovno do bankovej inštitúcie, pričom ich medzitým potajomky „nakrúca” protagonista, čo vedie podnik hneď oproti, z čoho sa dá snáď automaticky vyvodiť, že rozhodne niečo zaujímavého plánuje podniknúť, no nebude potom v podozrení, ak už k tomu náhodou dôjde, čiže akcia sa zrealizuje do zdarného konca... ? ...A síce sa predsa uskutoční podľa tých najväčších predstáv, ale jej celkové prevedenie je zase príliš zjednodušené a nerealistické, až niekedy komické, a to už len z toho prostého hľadiska, koľko málo osôb sa zrovna nachádza vo vnútorných priestorov budovy, kde je špeciálny trezor... To je ďalšia výhrada. Tomuto filmu určite nechýbala ani určitá „predvídateľnosť”, kedy som napríklad správne vydedukoval istý, kľúčový moment, ktorému predchádzala typicky vyhrotená situácia. Áno, tiež sa patrí spomenúť aj to, že sa do tohto „kšeftu” zamiešal i konkurenčný gang, čím chcem najmä zdôrazniť predošlú vetu, ktorou v podstate priamo naznačujem, kadiaľ sa postupne toto dianie stočí... Nakoľko postavy : Denis Farrand a Jim Beckley, isto správne (vy)tušili, čo sa okolo nich neustále „pošuškáva”, nemal byť práve jeden z nich trochu viacej opatrnejší, čo sa teda týka jeho milovanej manželky...? Veď Beckleyho tesne predtým ohrozovali na živote ! Nie, nemohol, lebo scenár mu to nedovoľoval, a tak sa to tým pádom obrátilo presne tým smerom, akým sa to konkrétne otočilo. Miestami mi to pripomínalo Melódiu podzemia, s ktorým má Slnko darebákov zopár spoločných prvkov, minimálne obsadenie Jeana Gabina v hlavnej úlohe a samotnú zápletku, no obidve spracovania sú na inej, režisérskej úrovni, kde Jean Delannoy zaostáva za tým Verneuilovým, i keď zároveň podotýkam, že je film na jedno pozretie úplne stráviteľným, no na opakované, to už z mojej osobnej strany jednoznačne nehrozí. Našťastie ma to neurazilo až tak, aby som snímku nadelil len dve hviezdičky, čo by nakoniec (z)ostalo mimoriadne „podhodnoteným”, čo by si toto "osadenstvo" iste nezaslúžilo, keďže sa nepovažujem za žiadneho filmového diletanta. (10.08.2022)

O stupýnek výš než podobné Gabinovy filmy z té doby (Rvačka v Panamě, Zahradník z Argenteuil). Slunce rošťáků se v jejich sousedství vyjímá víc než dobře jako solidní, napínavá a vtipná kriminálka. Kromě Gabina se zajímavými hereckými typy. Margaret Lee dostála své pověsti evropské Marilyn Monroe a moc jí to slušelo (s půvabným dabingem Libuše Švormové). Zajímavá je i Suzanne Flon v roli Gabinovy manželky nebo překvapivě akční Lucienne Bogaert jako matka šéfa konkurenčního gangu. Závěr nás moralisticky poučuje, že krást se nemá, o čemž se všichni zúčastnění přesvědčili různě odstupňovanými formami, jak se to dá odsrat. (12.07.2012)

Tak mám za sebou další výbornou francouzskou kriminálku ze staré školy,. O Gábinovi se už an radši nebudu nějak zvlášť rozepisovat,, protože bych zase celý komentář poukazoval na jeho neuvěřitelný styl herectví a obrovské nenapodobitelné charisma. Kdo s ním má alespoň něco málo nakoukaného, ví moc dobře o čem mluvím. Toho kdo neměl tu čest, ¨nevidět ho při akci na plátně upřímně lituji. Ale teď již k samotného filmu, který nespolehá pouze na Gábina a dost jsem si ho užil. Slunce rošťaku vypráví příběh o starnoucím muži, který by chtěl ještě v životě něco dokázat a setkání se starým přítelem ho nakopne k tomu aby naplánoval velikánskou bankovní loupěž. Děj sám o sobě není až tak originální, ale je napsán velmi záživnou formou. Mě osobně to tak připadalo, protože jsem v mnoha scénách na filmu visel. Třešničkou na dortu je velmi napínavá poslední půlhodinka (a teď pozor, příjdou spoilery.) A závěr je z celého filmu nejlepší. Konečně nějáká kriminálka nakonci srozumitelně a doslova ukáže, že krást se nevyplácí a i do posledního detailu promyšlený plán nakonec ve výsledku selže. No a to se stalo i hrdinům tady toho filmu. Na ten Gábinův pohled, na pravém konci tady toho filmu nikdy nezapomenu. Ten řekl víc než jakékoliv slova. I přesto že hlavní hrdina byl zloděj a vyděrač, nakonci mi ho bylo i na vteřinku líto. Než jsem začal psát tento komentář, film jsem nejprve ohodnotil a to čtyřmi hvězdičkami, když jsem s teď, ale v komentáři srhnul dojmy a pojmy musím dát plný počet. Protože na tu poslední scénu asi jen tak nezapomenu, ostatně jako na celý film. A proto myslím mohu dát právem plný počet hvězd. (29.08.2016)