Komisár Maigret zúri

Přidávám společný komentář k filmům Komisař Maigret zuří a Maigret klade past, viděným bezprostředně po sobě. V obou případech mé hodnocení zásadně ovlivnil dabing, zatímco novější Komisař Maigret zuří s novým dabingem (Schánilec, 2003) je nudná záležitost typické krimi, která nemá pořádně o čem vyprávět, a na niž ihned zapomenete a není problém u ní opakovaně usnout, starší Maigret klade past s výborným Zlatomírem Vackem a celou dabing partou z ČST Brno je zábavný, veselý i napínavý (kombinace jadrného humoru, bodrého vyšetřovale a archaismů nejvíc připomene nejlepší příběhy rady Vacátka). Zase se ukazuje, že 50 let starý film nelze nadabovat v dnešní mluvě. Ty skvělé dialogy, dnes už nepoužívaná slovní spojení, slovní humor, to je vše, co se podařilo v původní úpravě a nepodařilo v nové. K nové jazykové úpravě filmu Komisař Maigret zuří bych ještě dodal, že film je tvořen původní stopou, ve které se mluví francouzsky, ale i někdy anglicky, Zatímco francouzské pasáže jsou předabovány částečním překrytím češtinou, anglické dialogy zůstaly nepřeloženy a film neobsahuje žádné titulky. (15.06.2014)

Můj třetí Maigret s Jeanem Gabinem a byla to trefa do černého, nemám co vytknout a vlastně ani nechci.. Já prostě a jednoduše řečeno souzním.. To, jakým způsobem vede vyšetřování, všímá si detailů, rozdává úkoly, umí být neústupný (ve správnou chvíli) a zároveň shovívavý (ve správnou chvíli), mě zcela okouzlilo.. A pak taky Jean Gabin, no.. výborný.. (20.04.2020)

Komisař Maigret ve skutečnosti nezuří nebo minimálně svůj hněv dovede umně skrývat pod věčně zádumčivý tón s ironickým vtipem navrch. Ale vyšetřování včetně rozplétání a naplánoví akce jde mu výborně od ruky, pokaždé upoutá svou bystrostí, přesným smýšlením i milým nadhledem, Jean Gabin se pohybuje v této poloze s velkou grací jako doma a Michel Constantin jako hlavní záporák je tradičně rovněž klasa... Přestože většina filmu pojednává o policejním honu na zločineckou partu, kterou známe už od počátku, atmosféra těchto kriminálek v černobílém hávu na mě dýchá podmanivou atmosférou, že mě to stejně nenudilo, a já si Gabinova Maigreta ve společnosti rovněž schopných spoluhráčů užil i v posledním ze tří filmů. S odstupem času mě nejvíc překvapila dvojice pomocných vyšetřovatelů ve složení budoucího Funésova přihrávače Jacquese Dynama a představitela drsných záporáků Marcela Bozzuffiho na nezvykle kladné straně zákona v umírněné poloze. Konečně jsem film viděl i v originálním znění a tak jsem dodatečně ocenil i volbu autentické mnohojazyčnosti u vyjednávání mezi gangstery několika národností, kteří spolu mimo francouzštiny skutečně jednají anglicky i italsky. [85%] (03.09.2022)

Zatímco ve starším filmu Maigret klade past dostali zajímavý prostor i jiní, tohle celé stojí na charismatickém a pěkně hláškujícím Gabinovi. Poctivá gangsterka, i když chvilkama trochu nepřehledná. Navíc v roce 1963 už se to dalo natočit trochu modernějším stylem, takhle to dnes působí jako dost archaická vykopávka. (11.08.2015)

Detektivka ze "staré školy" s vynikajícím Jeanem Gabinem v hlavní roli komisaře Maigreta. Klidně a přitom důrazně se prokousává případem, logicky a trpělivě skládá jednotlivé střípky. Je to ten typ detektivky, který spíše poklidně ubíhá, chvílemi to vypadá, že se zase tolik neděje a najednou zjišťujete, že se nemůžete odlepit od obrazovky. V naší kinematografii lze rozhodně najít obdobu takových detektivek, například Po stopách krve, Strach nebo Vrah skrývá tvář s majorem Kalašem (Rudolfem Hrušínským) v hlavní roli. (10.01.2009)