Zahradník z Argenteuil

Pohodová komedie o svérázném mužíčkovi v podání Jeana Gabina, který miluje zahradnictví, poezii a malování, na první pohled žije desítky let zastaralým životem, mimo jakýchkoliv společenských pokroků nejen moderních 60. let... ve skutečnosti ale představuje pro společnost skrývající se hrozbu v podobě dlouholetého padělatele bankovek. Od počátku je zaděláno na slušný námět, velice se mi líbil provázející komentář s pěkným nadhledem, a některé situace hodně zábavné, např. taková malá optimistická vzpoura pana zahradníka vůči důchodcovským povinnostem či jeho typicky senilní názory na současnou mládež, kde každý je automaticky "beatlesák". :-)) Nebo když Gabin postupně sbírá pomocí záměny svých bankovek spoustu drobných nejdřív do kapsy, pak do prasátka a hlavně do třetice do deštníku. Trochu horší to je s přechodem děje na Riviéru, když se začíná děj motat hlavně kolem mladých. No a konfrontace milého staříka s dekadentní společností mladých pseudoumělců a jejich psychedelického happeningu na lodi snad v tomhle žánru ani nebyla nutná. Celkově jsem se příjemně pobavil, ale ve srovnání se zvyškem Gabinovy pozdní filmografie (včetně komedie, jako např. Svatý rok) je to za mne jenom dobrý průměr. 65% (12.11.2019)

Milá, příjemná, oddechová záležitost se skvělým Jeanem Gabinem, netuším, zda tu hrál/ztvárnil sám sebe, ale já mu to beze zbytku uvěřila.. Našla jsem pochopení pro jeho rozhodnutí žít v klidu, sám, stranou lidí, věnovat se zahradničení a malování obrazů, no a to padělání peněz bych mu stejně na konec odpustila.. K tomu tedy já mám tulipány ráda.. (21.04.2020)

Hudba: Serge Gainsbourg . Gabin v roli stárnoucího umělce-malíře, který se rád nechává obklopovat krásnou inspirativní přírodou, má rád svůj klid a stačí mu k životu málo, až do chvíle, kdy se mu do soukromí vloudí jeho kmotřenec s přítelkyní. Kriminální pozadí spokojeného života Tulipána, jak mu v jeho čtvrti přezdívají, tak rázem příchodem mladých vystupuje na povrch. (30.08.2009)

Jean Gabin byl nepochybně vynikající herec, to tvrdím i přes to, že jsem s ním viděl pouhé tři filmy, vesměs komedie. K tomu, aby komedie byla komedií, potřebuje buď výrazného komika, a to Jean Gabin, ve vší úctě k němu, nebyl a Liselotte Pulver, která snad i nějaké komediální nadání má, to ne zcela dokázala vynahradit, nebo skvělý scénář podpořený dobrou režií. Námět by byl celkem dobrý, ovšem pohřbívá to nevýrazný scénář. Film tak nějak pomalu ubíhá bez nějakého většího vzruchu bez toho, aby se snažil diváka nějak získat. Teda pokud pominu příběhovou vsuvku z lodi, což, ano, film oživilo, ale vůbec se to k němu nehodilo. Na jedno zhlédnutí to stačí, ale podruhé bych si to asi nepustil. 60 % (05.06.2016)

Jean Gabin nafasoval nejen velký množství hereckého talentu, ale i ohromnou lidskou noblesu, která je dokonale využita v tomto filmu. Příběh zajel nejkratší cestou přímo do mýho srdce. U některých scén mně bylo neskutečně krásně, třeba když Jean Gabin jel po silnici s povozem taženýho koněm, byl to jen záběr kamery, nic víc, ale mělo to v sobě takový kouzlo starých dobrých časů nebo jak nad ránem šel Tulipán malovat na pobřeží záliv. V tu chvíli jsem si nepřál nic jinýho než abych stál vedle něj, slyšel šplouchat moře, cítil poryv větru a všechno ostatní by mně bylo u prdele. Už dlouho mně nebylo u televize tak hezky, jako včera, když jsem sledoval Zahradníka z Argenteuil. (08.12.2010)