Takovej barevnej vocas letící komety

Nic převratného. Jednak se tvůrci nepokusili o nějaký nový pohled na osobnost Filipa Topola a jednak ani klasický medailon shrnující život bezesporu výjimečného člověka film úplně nefunguje, jelikož je příliš patrná úzkostná snaha vyvarovat se syndromu mluvících hlav a tak některé scény mohou být poměrně matoucí. Otázkou tak zůstává komu je film vlastně určen, pokud se zarytí fanoušci Psích Vojáků nic nového vlastně nedozví a méně znalému divákovi zůstane spousta otázek. Na druhou stranu je třeba uznat že tvůrcům se podařilo vyzpovídat většinu lidí s životem Filipa Topola úzce spjatých a mnohdy jde o velmi zajímavé vyprávění. Plusem jsou samozřejmě taky záběry z legendárních koncertů Psích Vojáků. (09.10.2015)

Záslužný, protože zasloužený dokument. Jsem za něj moc rád, postrádal jsem v něm ovšem výrazné, silné, zapamatovatelné momenty. Jaksi to nemělo koule, což je škoda, protože Filip Topol je musel mít jako medicinbaly. Ocenil bych i souvislejší, umírněnější ukázku tvorby PVO (ve filmu jednoznačně převládala kakofonie) a uměl bych si představit další vhodné pamětníky. Ti, co se tu objevili, navíc dostali jen minimum prostoru. Jedná se o můj čistě subjektivní názor, vím, že tvůrci k tomuto filmu přistupovali maximálně zodpovědně. (11.01.2018)

Vizuálně hezky sjednocený celek, který divákovi nabízí jednu z podob mýtu Topol, založenou na malosti vypravěčů. Z výsledku pak asi divák, který si v sobě nenese svůj topolovský příběh založený na vlastní zkušenosti s ním nebo jeho tvorbou, nepochopí, co by mohlo stát za nápadem točit o něm dokument ... leda že byl takový skoro dnešní emo ztracený ve velkym světě. Překvapivě kvalitní záznamy z Vojáckých vystoupení. 2-3* (10.10.2017)

Opravdu zajímavá osobnost, na prahu geniality a sebedestrukce a jsem rád, že jsem se o něm a o Psích vojácích něco dozvěděl. Kromě jeho hudebního projevu mě úplně fascinoval ten jeho projev pěvecký, kdy do toho dával opravdu všechno, a taky ten lidský, kdy si říkám, že bych ho chtěl znát víc a něco s ním zažít. Dokument je ale odfláknutej, jak kdyby to byl nějakej díl z 13. komnaty a nejhorší bylo, že tam nebyly jména, místa, data. Mohl jsem si vlastně jen domýšlet, kdo to o něm zrovna mluví. A pak ten francouzský úryvek (asi z jeho tvorby), tomu taky chyběly nějaké titulky nebo více informací. (14.03.2021)

Konvenční a pietní dokument o nekonvenčním člověku. Bohužel projekt Václava Kučery připomíná spíše nějaký politicky korektní televizní vzpomínkový cyklus veřejnoprávní televize - všechny kontroverzní věci jsou zasunuty do pozadí, Filipův vztah k alkoholu shovívavě bagatelizován, dokonce ani sebedestruktivní pojetí rockové hudby v tomto konceptu není příliš akcentované, všimnout si ho lze pouze z několika ukázek archivních koncertních záznamů, a to ještě spíše dokáže jen poučený divák, krev z rukou tu moc nestříká...tvůrci tak nepochopitelně přešli nejcennější devizu Filipovy tvorby - totiž naprostou opravdovost a autenticitu rockové skupiny, která nedělala umělecké ani morální kompromisy a celá její tvorba byla absolutní, ,,na vážno"...umělecká tvorba, v níž chyběl prvek ,,hravosti" a která byla naprosto autentickou sebereflexí citlivého člověka s nejistotami, pochybnostmi a běsy uvnitř hlavy...existenciálně chápaná tvorba skutečně výjimečného umělce...hudba, která bolí... Suma sumárum - pro fanoušky Psích vojáků nádherná posmutnělá nostalgie, z archivních nahrávek koncertů dýchne TEN neopakovatelný pocit, výjimečná hudba ve výjimečném čase dějinných přelomů, frenetického konce 80. a začátku 90. let...hudba se vznáší, hudba létá...stále funguje, neztratila nic...plus je dobré konečně vidět, kdo byla ona legendární Dívka odjezdu... Filip Topol byl jen jeden, jsem neskonale šťasten, že jsem mohl být při tom... (05.11.2015)