Tulák Archimedes

Tulák Archimedes je jednou velkou hereckou exhibicí Jeana Gabina. Ostatně tak byl celý projekt připravován, Gabin je dokonce spoluautorem námětu (v titulcích je uveden pod svým pravým jménem Jean Moncorgé). A sázka na jednoho herce se opravdu vyplatila, protože Gabin se ve filozofujícím bezdomovci opravdu našel. Celý film je vlastně sledem Archimedových příhod a máme tu pouze náznak příběhu (touha hlavního hrdiny dostat se na zimu do vězení), atmosféra staré Paříže je však příjemná, stejně jako herci, kteří sice pouze přihrávají Mistrovi, nicméně však vytvořili rozmanité figurky. Ať už je to Archimedův kumpán Darry Cowl, starý vysloužilec Noël Roquevert, žárlivý hostinský Bernard Blier a nebo bohatá panička Jacqueline Maillanová, kterou Archimedes svojí živelností úplně ohromí. A nejen ji, ale i diváky. (27.07.2008)

Tuláci typu Archimeda majú čosi spoločné: ich myslenie je v radikálnom rozpore s panujúcim spoločenským usporiadaním i s právom zakotvenými povinnosťami. Niekedy sú tieto príkazy a zákazy upravené tak paradoxne, že ich porušenie nevedie k želanému prečkaniu upršane chladného nečasu vo väzení, ale naopak k celebritnej sláve z obálky magazínu. Medzitým sa starnúci mestský apač vyrovnáva s obsadením squatového príbytku novým tulákom (zariadený ho má v nedostavanom paneláku), s kšeftom v podobe predaja ukradnutých psov ich zúfalým majiteľom a so vzťahmi k obyvateľom predmestia. Humorné, trefne vystihujúce mnohé. Od spôsobu prežívania týchto myšlienkových samorastov, ktorí sa na jednej strane so spoločnosťou rozišli, no zároveň ju k životu potrebujú až po militiaristické vlastenectvo, absurdné konanie policajných zložiek, ich častú aroganciu, poklonkovanie dočasným hviezdam, snobské pokrytectvo večierkov buržoázie a možnosť slastného dožitia v elegantnom požívačnom ničnerobení. Nie na vrchole spoločenského rebríčka, ale v jeho podzemí. (02.03.2014)

Tulák Archimedes je niečo, čo by sme mohli nazvať sociálna komédia. Podobný pobuda a vycicávač energie (niekedy ale aj jej dodávateľ), ako napríklad Boudu z vody vytiahnutý. Ja mám bohužiaľ problém s elementárnou logikou, ktorá mi bráni naplno vychutnať neoddiskutovateľné kúzlo filmu. Archimedes bezpochyby smrdí, ale nikomu to nevadí, najmä scény v reštaurácii a na snobskom večierku z tohoto hľadiska dosť bijú do očí. Ale film vnímame očami (a srdcom), takže si to mnohí ani neuvedomia. Film, ktorý musel tešiť našu vládnu garnitúru, pretože ukazoval Francúzsko z jeho odvrátenej stránky. Ako som už inde spomínal, vyspelá demokracia sa zobrazovaniu svojich problémov nebráni. Film ale nakoniec stojí a padá na výkone hlavnej hviezdy, ktorá je tu oproti jej ďalšej kariére neobvykle odviazaná. Ten podtext je však značne alarmujúci a smutný. (02.03.2014)

Zapřísahám vás, intelektuální elito – neřešte to! Ano, příběh se logikou nezdržuje, ale na to snad není žádný zákon. Že není zrovna realistický, snad taky není zločin. Pohádky, sci-fi a zpravodajské relace snad jsou? Z filmu dýchá radost a nadšení Jeana Gabina, který to tady opravdu rozjel. A pro mě byla radost se na to dívat, protože ho mám prostě ráda. (15.11.2019)

Tulák Archimedes je jemným i ironickým pohledem na život. Ne každý dokáže a především chce žít v každodenním stereotypním koloběhu "boje a práce", ve smyslu druhého Patočkova existenčního pohybu, jenž nás v daných strukturách ukotvuje a prodlužuje. Při průlomu vlastního omezení, jehož součástí je také přijmutí vlastní konečnosti, lze dojít k plnějšímu životu, byť samozřejmě hrozí pád zpátky, neboť je to jednodušší. Přijmutí všech důsledků své "rebelantské" volby však značí velkého ducha. Navíc, žije s nonšalancí, s touhou a vášní, otevřeně, nesobecky, přesto stále osobitě. Má to lehkou, svěží ironickou náladu, škádlivě nezdvořilou k vyššímu i střednímu stavu, k jejich opovržení spodiny. Hrdinou bytí je Joseph Hugues Guillaume Boutier-Blainville neboli Archimèdes (příjemný Jean Gabin), aneb život "nepřizpůsobivého" může být prožíván vznešeněji než životy a živůtky osob vážených, spořádaných. Z dalších rolí: Archimedův kamarád a opatrnější tulák Arsène (Darry Cowl), nový majitel hospody, panicky žárlivý, Pichon (Bernard Blier), jeho v mnohém bezstarostná ženuška Lucette (Dora Doll), z louže do blátíčka utíkající původní majitel hospody Grégoire (Paul Frankeur), jeho žena (Gaby Basset), hrbatý "obchodník" se psíčky Félix (Julien Carette), večírek smetánky na Hromnice pořádající Marjorie (Jacqueline Maillan), nebo pojišťovák Séraphin (Léonce Corne). Tulák Archimedes, to je ironie a radost ze života od začátku do konce. Aneb francouzská fenomenologie v praktickém použití. Příjemné představení. (02.05.2024)