Náhodná známosť

Jenny Slate podává v rámci komedie fakt vynikající výkon, jakej byste v tomhle žánru v Hollywoodu opravdu často špatně hledali. Celkově jedno z nejsympatičtějších děl, které jsem poslední dobou viděl, kterému jsem vděčný hlavně za svižnost a stručnost děje. (Vidíte, vy ostatní režiséři? Komedie nemusí mít 3 hodin a 20 zápletek). Nadprůměrná podíváná rozhodně. (16.02.2016)

Pre podobné malé jú es good eeling filmíky sa slovenský dabing vôbec, ale vôbec nehodí. Niežeby bol zlý, to nebol, ale proste jedine v angline sa to myslím dá pochopiť tak, ako to tvorcovia zamýšľali. Jasné, že toto platí všeobecne, ale proste pri niečom, čo sa nejak vzdialene blíži k mumblecoru (či ako sa to píše) to platí dvojnásobne. Inak hlavná hrdinka mi pripadala zaujímavá tým, že asi každému bude zo začiatku nesympatická a síce sa príliš nevyvíja, ale človek si na jej atypickosť zvykne a začne chápať aj toho jej nápadníka. No hold ženy do tridsiatky a decko, to v dnešných časoch nejde dokopy. Treba si zvykať. (14.05.2017)

Ten úvod mi celý film tak zprotivil, že jsem se do něj nemohl dostat tak, abych si druhou polovinu, nebo spíš poslední třetinu užil tak, jak by si snímek zasluhoval. Postavy mi na začátku byly tak protivné, hlavně hrdinka filmu, že jsem se celou dobu cítil otrávený. To se vezlo celou dobu, a tak jsou dojmy spíše rozpačité. (23.09.2014)

Rob Royove ''Nedělní indie pohlazení po duši.'' ihned' prebudilo moju pozornosť a dobre som urobil, ked' som sa do toho pustil, pretože okrem toho, že hlavná predstaviteľka Donna je C.R.A.Z.Y., ale je i sexy, čo je moja obľúbená kombinácia u žien a samo o sebe, tiež nádherné pohladenie po duši... (21.09.2014)

Tyhle manipulativní typy romantických "komedií", který celou dobu v základu prorůstá hořko sladkej kořen, jakože tvůrci moc dobře věděj, že život není legrace a že se to nejdůležitější musí těžce vybojovat, mě začínaj denervovat. V kolonce žánrů by tak mělo být ještě připsáno DRAMA, pak bych měl aspoň šanci se tomu vyhnout (úplně mně stačí pozorovat svůj vlastní život totiž). Radši dám vždy přednost třeba totálně povrchnímu, ale nic nepředstírajícímu filmu Jedna za všechny než těmhle existenciálním bůlšitům. (23.11.2014)