Réžia:
Gillian RobespierreScenár:
Gillian RobespierreKamera:
Chris TeagueHudba:
Chris BordeauxHrajú:
Jenny Slate, Jake Lacy, Gaby Hoffmann, David Cross, Richard Kind, Polly Draper, Paul Briganti, Crystal Lonneberg, Suzanne Lenz, Gabe Liedman, Jennifer Kim (viac)Obsahy(2)
Donna cez deň pracuje v kníhkupectve a po večeroch baví obecenstvo brooklynského klubu ako stand-up komička. Po jednom zo svojich výstupov sa dozvedá, že jej priateľ sa s ňou rozchádza. Donna sa opije a ešte v ten istý večer skončí v posteli s Maxom, s ktorým sa náhodne zoznámila v bare. Ráno, kým on ešte spí, z jeho bytu utečie. Po niekoľkých týždňoch zistí, že je tehotná. Zároveň jej zamestnávateľ oznámi, že jej bez práce, pretože kníhkupectvo končí svoju prevádzku. Donna sa rozhodne pre potrat. Medzitým sa znovu stretne so sympatickým Maxom. Chce mu povedať, čo sa stalo, ale napokon nenájde dosť odvahy. Namiesto toho pozve Maxa do klubu, kde sa o svoju situáciu podelí verejne na javisku s celým obecenstvom. Max v priebehu jej vystúpenia z klubu odchádza... (TV JOJ)
(viac)Videá (3)
Recenzie (31)
Jediné čo trocha vylepšilo body bol dobrý záver. Čakal som niečo cukríkové v štýle ružovej knižnice, no našťastie rozuzlenie dostalo reálnejší nádych. Avšak dejová linka mi prišla až zúfalo nezávislá, s častou nudou, banálnymi situáciami a "prdiacimi" vtípkami, ktoré síce boli zo začiatku trocha zábavné, no rýchlo sa z toho stala rutina - mdlé a nezáživné. Priemer. 60/100 ()
Tyhle manipulativní typy romantických "komedií", který celou dobu v základu prorůstá hořko sladkej kořen, jakože tvůrci moc dobře věděj, že život není legrace a že se to nejdůležitější musí těžce vybojovat, mě začínaj denervovat. V kolonce žánrů by tak mělo být ještě připsáno DRAMA, pak bych měl aspoň šanci se tomu vyhnout (úplně mně stačí pozorovat svůj vlastní život totiž). Radši dám vždy přednost třeba totálně povrchnímu, ale nic nepředstírajícímu filmu Jedna za všechny než těmhle existenciálním bůlšitům. ()
Má křehká iluze o tom, že ženy serou motýlky a chčijou duhy, byla definitivně rozmetána na kousky. Obvious child je civilní indie se všemi svými klady a zápory. Jako ryze kladný prvek se dají považovat výkony hlavních představitelek. Dámy statečně přemohly handicap svého pohlaví a vagínosračky, co vypouštějí z úst, jsou díky jejich až "lidskému" úsilí nadmíru přirozené, imaginativní a poslouchatelné. Rovněž je tu otázka politické korektnosti, která ve víru zmíněných vagínosraček dostává pěkně na frak, což je chvályhodné, neboť politická korektnost je popkulturní alternativa kapavky. Na druhou stranu je zde typický žánrový nešvar- plytká a přímočará dějová linka, která snímek řadí do dlouhé linie nezávislých srágor, jež nás nenadchly ani neurazily. Dobrá, nebudu kecat, trochu mě to nadchlo - poslouchatelné vagínosračky jsou přece jev, co se vidí jen párkrát za život. ()
Zajímavý, jak se tu komentující docela úhledně dělí na ty, co Donna celou dobu "hladila po duši", a naopak na ty, kterym byla od počátku protivná. Já tu jsem, abych zastával oba tábory. Na jednu stranu se hlavní hrdinka, zvlášť na stand-up komičku, vůbec neumí vyjadřovat a její neustálý "like" mi fakt dralo uši; na stranu druhou se mi postupem času dostávala víc a víc pod kůži, až to nakonec celý relativně klapalo. Žádný indie terno se nicméně rozhodně nekonalo. ()
Jenny Slate podává v rámci komedie fakt vynikající výkon, jakej byste v tomhle žánru v Hollywoodu opravdu často špatně hledali. Celkově jedno z nejsympatičtějších děl, které jsem poslední dobou viděl, kterému jsem vděčný hlavně za svižnost a stručnost děje. (Vidíte, vy ostatní režiséři? Komedie nemusí mít 3 hodin a 20 zápletek). Nadprůměrná podíváná rozhodně. ()
Galéria (12)
Zaujímavosti (1)
- Film bol natočený za 18 dní. (dwdb)
Reklama