Ostrov

Prý poetický film? Hmm... Řekl bych, že ryba, z níž si ten dobytek zaživa ukrajoval sushi, si poetiku představovala trochu jinak. Ale zase v tom němém objíždění plovoucích chatek a rozdávání radosti osamělým a potřebným mužům svým tělem, v tom jistá poetika byla. Ano, na světě je spousta holek, které šlapou. Hee-Jin ale spíš jen šlapala vodu, aby se v životě neutopila. A její nečekaný úlovek Hyun-Shik na tom nebyl o moc líp. Opravdu kvalitně vnitřně (a taky citově) rozervaný mladý muž, řekl bych. No jo, i já se cítím poslední dobou nějak osamělý, tak jsem si koupil ve Zverimexu od šikmookého prodavače Ki-duk Kima sadu rybářských háčků a teď už jen přemýšlím, do kterého tělního otvoru si je mám strčit... Po hladině jezera plula spousta působivých obrazů, to zase jo, ale nějak se mi je nedařilo poskládat k sobě, aby to dávalo nějaký hlubší smysl. 70% (16.10.2013)

Tak tohle se hodně nepovedlo. Kéž bych aspoň pochopila konec, ale přišlo mi, že Kim ho nechal jen tak doznít a rozpustit, protože sám nevěděl jak dál. Možná jsem viděla hodně jeho filmů za sebou, ale to by byla jen chabá útěcha. Okázalé mlčení mi tady přišlo vyloženě kýčovité a hrdinku bych poslala nejspíš na psychiatrii. Postavy jsou nesympatické a jednají naprosto bezmyšlenkovitě. (03.03.2009)

Toto mi ulahodilo vo všetkých možných smeroch. Tieto tiché Kim-Ki Dukové filmy zbožňujem. Práve pre tento štýl som si zamiloval jeho 3-iron a Jar, leto, jeseň, zima.. a jar. Osamelé prostredie jazera s houseboatmi, kde každý skrýva nejaké to tajomstvo je krásnym priestorom pre vytvorenie režisérovej vízie o neschopnosti komunikácie, pochopení sveta v ktorom žijeme a o sexuálnej túžbe a skrytom násilí. Dejová línia zo zaľúbenou prostitútkov ma nadchla a pomaly rozvíjajúci sa vzťah dvojice predstaviteľov mi ako obvykle učaroval. V tejto polohe je Kim Ki- Duk najistejší. Rozprávanie obrazom, cez výraz tváre, alebo dotyky. Všetky jeho kvázi filozofické ukecané diela jednoducho nemusím. Na tieto tiché, pomaly plynúce - nedám dopustiť. (07.10.2012)

Vůbec netuším, jaké reakce Ostrov vyvolává v různých divácích, ale se mnou Ostrov pěkně zamával. Skrz naskrz dramatický příběh "sebevražendého" vztahu z prostředí jezerních rybářských houseboatů se svojí atmosférou nemilosrdně vtírá pod kůži. Hlavní hrdinka, aniž by promluvila jediné slovo, je otevřenější, než většina snaživších se hereček. Divák, aniž by něco tušil o jistě neméně dramatické minulosti obou hlavních postav příběhu, je neustále ždímán tragickými okamžiky v budujícím se "jezerním" vztahu. Neuniklo mi ani několik milých detailů, jako je například uspořádání vytáhnutých rybářských háčků. A ten závěr... PS: Teď mě napadlo dvouslovná charakterizace filmu: DĚSIVĚ KRÁSNÝ. (11.08.2007)

Kim Ki-Duk je neskutecne originalni reziser tocici jeden unikatni film za druhym, The Isle rozhodne neni vyjimka, naopak se zarazuje mezi jeden z jeho nejkreativnejsich a nejnapaditejsich kousku. Pokud ale cekate prijemnou asian poetiku a filmovou basen, kterou predvedl napr. v Jaro, leto, podzim, zima, zapomente. Naoko to sice tak muze vypadat - opet krasne prostredi jezera a na nem plovoucich domecku, v hlavni roli navic krasna asian girl (ktera za cely film nerekne ani slovo), ale mnoha symbolika se zde vyjadruji opravdu HODNE brutalnim zpusobem (Lars Von Trier a jeho nuzkove odstrihavani klitorisu je proti zdejsim scenam slabe maslo), nemluve o tom, ze se zde kazdych 10 minut sousta! 9/10 (01.06.2010)