Pořád jsem to já

Julianne Moore zde měla velice těžký úkol, ale s velkým přehledem jej zvládla a naprosto zaslouženě si za tuto roli odnesla filmového Oscara. Celý film se sice točí pouze kolem hlavní hrdinky, ale chemie a znázornění rozpoložení celé rodiny či spolupracovníků působí velice důvěryhodně, a co je důležité, není to přehnané. Režiséři netahají z diváků slzy násilím, ale velice názorně představují krutost Alzheimerovy choroby. /80%/ (Kino - Prom.) (19.05.2015)

Dobrého půl roku jsem si hledala výmluvy, proč se na tenhle snímek nemůžu podívat. Ptáte se proč? Měla jsem docela strach, že to bude zase další ždímačka, kterou probulím. Neskutečným překvapením pro mě je, že to takhle vůbec nebylo. Nejde o to, že by film neměl hloubku, a nemohl zapůsobit, opak je pravdou. Jde tu o citlivé zobrazení života ženy, která mohla jen čekat, co s ní její nová společnice Nemoc provede. Silné, emotivní, a přesto jsem necítila, že bych měla jít skočit z mostu. Víc takových dramat. (19.11.2015)

Vděčné téma z ranku malých lidských tragédií, tentokrát o rozpadu osobnosti. Obsahuje několik užitečných rad, které je dobré si zapamatovat dřív, než se Alzheimer zeptá na naše vzpomínky, můžeme si alespoň na krátký čas namlouvat, že projevy plíživé nemoci lze oddálit, ne však přelstít, on je tím, kdo určuje chaotická pravidla přesto, že se nemůže pochlubit diplomem z věhlasné univerzity... Ani přes silný motiv se necítím hlouběji zasažená, možná pro dokonalé pozadí v roli předskokana, možná pro konejšivé dárkové balení ztráty lidské důstojnosti. Mnohem silnější zážitek z Písně pro Martina tak pro mě zůstává nepřekonán. Trefně se i za mě vyjádřil dzberry. (17.02.2015)

Amerika začíná objevovat Alzheimera, viz taky tohle čerstvý video. Malinko tendenční scénář vykrejvá Julianne Moore, jež neumí zklamat a Still Alice tak patří do dlouhé řady těch filmů, které svým výkonem pozvedá o level výš. Zde ji v tom ovšem hodně (a pro mě nečekaně) pomáhá i dokonalá Kristen Stewart. (23.12.2014)

Především famózní herecký výkon Julianne Moore, za který právem obdržela Oscara, dělá z tohoto smutného příběhu tak výborný film. Od začátku je jasné, jak to dopadne a přesto je to vyprávěno subtilně bez nějakého velkého citového vydírání (i když slzy se během několika scén koulely a bylo mi z toho hodně smutno). Do plného hodnocení mi jen chybělo lepší obsazení vedlejších rolí - Kristen Stewart opravdu hrát neumí a dokonalá botoxová tvář Kate Bosworth mi tam moc neseděla. (15.03.2015)