Pořád jsem to já

Still Alice je určitě dobrej film, jemuž hodně přidává výkon Julianne Moore, nicméně v mém případě má drobátko smůlu, že jsem ho viděl až po dvou lepších záležitostech na téma Alzheimer. Tím prvním je mnohem sugestivnější a komplexnější obrázek nemoci s názvem Píseň pro Martina (který je korunován naprosto dechberoucím závěrem), tím druhým kanadská věc s podobným názvem Still Mine (která nabízí více podnětů a je korunována koncem tentokrát velice střídmým, nicméně úžasně dojemným). Nejsilnější scénou - SPOILER - je u mě osobně chvíle, v níž se záznam ještě málo nemocné Alice snaží provést eutanázii na Alici nevratně poškozené. (09.05.2017)

Právě jsem prožil skvělý zážitek, ale...co to jen bylo???Jo, už vim, dal jsem tomuhle filmu pět hvězdiček a dostal ho tím ze 79% na 80%!!! Čtyři na to nestačily, tak jsem nechal původních pět. Moje oblíbenkyně Julianne Moore si to zaslouží, má to ode mne jako takový bonus k Oskárkovi. Doufám, že si to bude pamatovat. (25.02.2015)

Tak neuvěřitelný prostor. Tak výborná Julianne i s Kristen! (dobře se na ní kouká) A tak děsně všechno podělaný. To tepmo bylo úplně smrtelné, absolutně žádný prostor pro nějakou identifikaci postav. Nedokreslené. Úmorné s tou absolutně mimózní hudbou. Hloupej televizní film pro prima love. Pápá. /// I přes tu mojí prvotní nasranost mi ten film zůstává v hlavě, a to jen kvůli tomu tématu, takže až o tom budu halekat u piva, tak je to všechno cajk. (29.12.2014)

Nečekal jsem to, ale po shlédnutí můžu říct, že jsem se dočkal nesmírně silného dramatu a stejně tak dalšího naprosto dokonalého výkonu Julianne Moore. Líbí se mi, jak tvůrci představili Alzheimerovu chorobu. Zároveň mi bylo smutno, co ta choroba dělala s hereckou postavou Julianne Moore. Každopádně můžu říct jen to, že ačkoliv jsem na závěr koukal jak na pátý kolo u vozu, ve výsledku jsem za něj byl rád. Sice to nebylo podle očekávání, ale na druhou stranu to nepůsobilo tak ponuře a smutně. Nevím, co více dodat. Snad jen doufám, že si v důchodu na tenhle film vzpomenu. Bude mi totiž hodně dlouho ležet v žaludku. Stejně tak i výborná Julianne, která je skvělá snad kdekoliv ji vidím. (31.01.2015)

Od filmu se mi dostalo téměř přesně toho, co jsem si od něj sliboval. Silný, místy emočně niterný příběh, vcelku nenásilné stupňování rozvíjející se choroby (což rozhodně nemohlo být jednoduché i s ohledem na délku filmu) a pak samozřejmě to hlavní, kvůli čemu jsem do snímku šel-výtečný herecký výkon Julianne Moore. Snaha zkombinovat vážnost s odlehčeními v podobě rozdělení dnů na lepší a horší mi přišla vyvážená, pár scén jistě bylo hraničních, ale tvůrcům se to vždy podařilo ukočírovat. Některé z nich pak fungují naopak na 100%, ať už je to oznámení dědičnosti, „návod“ nebo třeba takové zdánlivě obyčejné zavazování tkaniček. A pak je tu samozřejmě „nenápadně“ uvědomělý konec, který se myslím také povedl. Za mě to budou silné 4*. (18.05.2015)